Hendrik Conscience
vlámský spisovatel
Henri "Hendrik" Conscience (3. prosince 1812, Antverpy - 10. září 1883, Elsene) byl belgický, vlámský spisovatel. (Jeho otec byl Francouz, matka Vlámka.) Patřil k průkopníkům nizozemsky psané literatury na území Belgie (po odtržení Belgie od Nizozemska v roce 1830 byla Belgie převážně frankofonní). Jeho nejznámějším dílem je kniha De leeuw van Vlaanderen (Lev z Flander), který později sehrál velkou roli pro vlámský nacionalismus. Conscience je vlámský spisovatel, jehož dílo je nejvíce přeloženo do češtiny. Čeština je dokonce jazyk, do kterého jeho romány byly nejvíce přeloženy hned po němčině a angličtině. V češtině se přeložily převážně jeho sociálně naladěné romány.
Hendrik Conscience | |
---|---|
Narození | 3. prosince 1812 Antverpy |
Úmrtí | 10. září 1883 (ve věku 70 let) Brusel nebo Ixelles |
Místo pohřbení | Schoonselhof |
Povolání | spisovatel, politik, básník a voják |
Žánr | historický román |
Významná díla | Flanderský lev |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bibliografie
editovat- In 't Wonderjaer 1566 (1837) - česky Obrazoborci antverpští (1884), překlad Václav Petrů
- Phantasy (1837)
- De leeuw van Vlaanderen (1838) - česky Flanderský lev (1932), překlad Karel Cepek; Flanderský lev (1935), překlad J.J. Svoboda; Zlaté ostruhy (1936), překlad Antonín Cíhal
- Hoe men schilder wordt (1843) - česky Jak se člowěk malířem stane (1846), překlad Jakub B. Malý (?)
- Wat een Moeder lijden kan (1843) - česky Co matka snésti může (1846), překlad Karel Havlíček Borovský (?)
- Siska van Roosemael (1844) - česky Siska van Rosemal (1846, 1852, 1881), překlad Jakub B. Malý; Františka Rozmélová (1857), překlad Dominík A. Špachta
- Geschiedenis van België (1845)
- Geschiedenis van graaf Hugo van Craenhove en van zijnen vriend Abulfaragus (1845) - česky Hugo van Craenhove a přítel jeho Abulfaragus (1890), překlad Václav Petrů; Bratři sokové (1891), překlad Josef Houška
- Avondstonden (1846) - česky různé historky v Blahovest (1884) a Výjevy z života flámského (1891)
- Eenige bladzyden uit het boek der natuer (1846)
- Lambrecht Hensmans (1847)
- Jacob van Artevelde (1849)
- De Loteling (1850) - česky Rekrut (1880), překlad Jan Toužil; Věrná Ludka (1881), překlad A.J.K.
- Baes Gansendonck (1850) - česky Šebestián Gansendonck (1884, 1890), překlad Václav Petrů
- Houten Clara (1850) - česky Dřevěná Klára (1889, 1891, 1903), překlad Klára Černá
- Blinde Roza (1850) - česky Slepá Roza (1865, 1891), překlad Ladislav Hodický
- Rikke-tikke-tak (1851)
- De arme edelman (1851) - česky Chudý šlechtic (1881, 1896), překladatel neuveden (Vladimír Šťástný ?)
- De Gierigaard (1853) - česky Lakomec (1871, 1879), překlad F.K.; Lakomec (1888), překlad J.P. Lhotecký
- De Grootmoeder (1853)
- De Boerenkrijg (1853) - česky Selská vojna (1881, 1884), překlad J.P. Lhotecký
- Hlodwig en Clothildis (1854)
- De Plaeg der Dorpen (1855) - česky Nepřítel člověka (1904), překladatel Jan Kosina
- Het Geluk van Rijk te zijn (1855) - česky Zlato neblazí (1902), překladatel Jan K. Paulý (?)
- Moeder Job (1856) - česky Paní stará (1863), překlad Ladislav Hodický
- Jubelfeesten (1856)
- De geldduivel (1856) - česky Mamonář (1866), překlad L(adislav) H(odický)
- Batavia (1858)
- Redevoeringen (1858)
- De omwenteling van 1830 (1858)
- Simon Turchi (1859)
- De Kwaal des Tijds (1859)
- De Jonge Dokter (1860) - česky Mladý doktor (1880), překladatel Vl(adimír) Šť(ástný); Mladý lékař (1890), překlad p. Gustav Láska
- Het IJzeren Graf (1860) - česky Železný hrob (1887), překlad p. Gustav Láska
- Bella Stock (1861)
- De burgers van Darlingen (1861)
- Het Goudland (1862) - česky V zemi zlata (1883/4), překladatel neuveden
- Moederliefde (1862)
- De Koopman van Antwerpen (1863)
- Een Uitvinding des Duivels (1864)
- Mensenbloed (1865)
- De Ziekte der Verbeelding (1865)
- Bavo en Lieveken (1865)
- Valentijn (1865)
- De Burgemeester van Luik (1865)
- Levenslust (1868)
- De Kerels van Vlaanderen(1870)
- Koning Oriand (1872)
- Een Goed Hart (1872)
- Eene O te veel (1872) - česky Modrý dům (1885), překlad Method Zh.
- Eene Stem uit het Graf (1872) - česky Dopis z hrobu (1882), překlad Václav Petrů
- Een Zeemanshuisgezin (1872)
- Een Slachteroffer der Moederliefde (1872)
- De Twee Vrienden (1872)
- De Baanwachter (1872)
- Korte Levensbeschrijving van F.A. Snellaert (1873)
- De Minnezanger (1873)
- De Dichter en zijn Droombeeld (1873)
- De Keus des Harten (1873) - česky Volba srdce (1894), překlad Jan Sojka
- Everard 't Serclaes (1874)
- Eene verwarde zaak (1874) - česky Soudní omyl (1890), překlad J.P. Lhotecky
- Levensbeschrijving van Willem Demol (1875)
- Schandevrees (1875)
- Gerechtigheid van Hertog Karel (1876)
- De Oom van Felix Roobeek (1877)
- De Schat van Felix Roobeek (1878) - česky Poklad Felixa Roobecka (1889), překlad J.P. Lhotecký
- Het wassen Beeld (1879) - česky Blouznění matčino (1889), překlad p. Gustav Láska
- De Gekkenwereld (1880)
- De Welopgevoede Dochter (1880)
- Geld en Adel (1881)
- Geschiedenis mijner jeugd (1888)
- De Duivel uit het Slangenbos (1889) - česky Ďábel z hadího hájku (1896), překlad Al(ois) Koudelka
Literatura
editovat- Wilken Engelbrecht, "Zlaté ostruhy, kapitán Bontekoe, modré pondělky. K obrazu nizozemské literatury v Čechách“. In (ed.) Milan Hrala & Jovanka Šotolová: Český překlad II (1945-2004). Sborník příspěvků z kolokvia, které se konalo v Ústavu translatologie FF UK v rámci výzkumného záměru Základy moderního světa v zrcadle literatury a filozofie (MSM 0021620824) v Praze 8. dubna 2005. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta 2005, s. 227-245. ISBN 80-7308-101-6.
- Hana Kábová, Páter Láska. Životní příběh a překladatelské dílo kyjského faráře Gustava Lásky (1848-1921). Praha - Pelhřimov, Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2015, s. 60-72, ISBN 978-80-87782-48-4.
- Hans Krijt a Olga Krijtová, Průvodce dějinami nizozemské literatury. Praha: Panorama 1990, s. 103-105. ISBN 80-7038-088-8.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hendrik Conscience na Wikimedia Commons
- Osoba Hendrik Conscience ve Wikicitátech