Wikipedie

Helga Turková

knihovnice a historička v Knihovně Národního muzea

Helga Turková (20. dubna 1942 Praha) je bibliotekářka Národního muzea v letech 1967–2011, specializace na historické knižní fondy, v letech 1990–2004 ředitelka Knihovny Národního muzea.

PhDr. Helga Turková
Narození20. dubna 1942 (82 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníknihovnice a kurátorka
Alma materUniverzita Karlova
Témataknihovní věda, muzejní výstava, muzejní knihovna a zámecká knihovna
OceněníMedaile Zdeňka Václava Tobolky (2002), Medaile Jana Amose Komenského (2012), Cena českých knihovníků Asociace muzeí a galerií (24.11. 2021, předáno 7.6.2022).
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Od roku 1956 studovala v Praze na 20. jedenáctileté střední škole. Dále v letech 1959–1964 vystudovala knihovnictví, studijní směr osvěta, knihovědné zaměření, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jako diplomovou práci si vybrala téma Tiskařská činnost Sixta Palmy Močidlanského. Doktorát filozofie na téže fakultě získala roku 1969.

V letech 1964–1965 pracovala v Základní knihovně Československé akademie věd v Praze. V letech 1965–1967 pracovala jako metodička v knihovně Vlastivědného střediska Pražské informační služby.

Dne 1. října 1967 nastoupila do Knihovny Národního muzea, jíž zůstala věrná 44 let. V knihovně byla roku 1990 jmenována ředitelkou a tuto funkci vykonávala až do roku 2004, kdy ji ve vedení vystřídala Marie Šírová (1946–2008). V oddělení zámeckých knihoven pracovala až do 31. března 2011.[1]

Téměř třicet let své praxe Turková věnovala záchraně, zpracování a prezentaci zámeckých, hradních a palácových knihoven v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je spoluautorkou expozice "Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice", která byla v roce 1985 otevřena na zámku Vrchotovy Janovice a která ve své době jako jedna z mála veřejně přístupných expozic reflektovala kulturní tradici pražské německé literatury. Je členkou Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP).[1] Výrazně se zasloužila o ukotvení činnosti komise knihovníků muzeí a galerií ČR z roku 1973, když se stala v letech 1991–2001 její předsedkyní. Zasloužila se o začlenění komise muzejních knihovníků v roce 1997 do Asociace muzeí a galerií. Byla členkou Ústřední knihovnické rady (do roku 2002). Kromě toho působila jako členka v několika komisích a radách, institucí i ve spolcích, zejména od roku 1961 její členství Klubu Za starou Prahu, v jehož domácí radě působí od roku 1971. Od téhož roku 1971 se nepřerušeně podílela na pořádání přednáškového cyklu Hovory o Praze, který byl přerušen pouze jednou v době pandemie covidu-19. Pro Pražskou informační službu i pro Klub Za starou Prahu pořádala mnohé přednášky, vlastivědné vycházky a zájezdy.

Helga Turková byla a je oblíbená v pražské intelektuální společnosti, dlouholeté přátelství ji pojilo například s Geraldinou Muchovou, Soňou Červenou, předsedou Klubu Za starou Prahu Oldřichem Horou, památkovým architektem Josefem Hyzlerem, památkářem Milošem Pistoriem, profesorem Zdenkem Frankenbergerem Danešem a dosud pojí například s památkářkou Helenou Čižinskou i dalšími osobnostmi kulturního a společenského života.[2]

Dílo

editovat

Podílela se vedením nebo autorsky na realizacích expozic, výstav a publikací Národního muzeaː

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Sborník Národního muzea Řada C – Literární historie, sv. 57, 2012, č. 1–2, s. 165–184, K jubileu Helgy Turkové, dostupné online
  2. ↑ ČIŽINSKÁ, Helena. Jubileum Helgy Turkové. Staletá Praha. 2012, roč. 28, čís. 1, s. 167–170. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Helga_Turková&oldid=24161288“