Wikipedie

Helena Mühlmanová

česká zdravotní sestra

Helena Mühlmanová, rozená Navrátilová (4. srpna 1889 Kroměříž – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava dobrovolnou sestrou Československého červeného kříže zapojenou do protiněmeckého odboje. Za práci v ilegální podpůrné síti parašutistů byla zatčena, vězněna, odsouzena k trestu smrti a popravena.

Helena Mühlmanová
Rodné jménoNavrátilová
Jiná jménaOrtová; Mühlmannová
Narození4. srpna 1889
Kroměříž; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen; Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěPraha XII-Vinohrady, Přemyslovská číslo popisné 1914/21
Povolánídobrovolná sestra Československého červeného kříže
Zaměstnavatelv domácnosti
Choť
  • Čeněk Ort (????–1917);
  • Vladimír Mühlman
Děti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Helena Mühlmanová se narodila jako Helena Navrátilová 4. srpna 1889 v Kroměříži. Jejím prvním manželem byl Čeněk Ort[p. 1] ze Sobotky, s nímž Helena žila v Kyjevě a měla s ním dva syny. Když její manžel, bělogvardějec, v roce 1917 zemřel, vrátila se Helena se svými dětmi Vladimírem a Jiřím do Čech a později se podruhé provdala za Vladimíra Mühlmana. Rodina Mühlmanových bydlela v Praze XII–Vinohradech v Přemyslovské ulici 1914/21. Helena byla ženou v domácnosti, ale zároveň působila jako dobrovolná sestra Československého červeného kříže. Do ilegální odbojové činnosti se Helena zapojila prostřednictvím předsedy starších české pravoslavné církve v Praze Jana Sonnevenda, který byl od začátku května 1942 zapojen do odbojové činnosti a do pomoci parašutistům skupiny ANTHROPOID.[2]

Po provedení atentátu na Heydricha 27. května 1942 poskytla pravoslavná církev výsadkářům úkryt v chrámu sv. Cyrila a Metoděje (v chrámu svatého Karla Boromejského[3]) v Resslově ulici na Novém Městě v Praze. A byl to právě Sonnevend, kdo v kryptě chrámu nabídl parašutistům azyl.[4] Po Čurdově zradě (16. června 1942) a boji mezi parašutisty a příslušníky SS a gestapa (18. června 1942) zahájily německé bezpečnostní složky rozsáhlé zatýkací akce podporovatelů parašutistů. Jan Sonnevend spolu se svojí manželkou Marií Sonnevendovou byl zatčen 22. června 1942, Vladimír Ort byl zatčen vrchním tajemníkem pražského gestapa Kurtem Oberhauserem[5] dne 27. června 1942,[6] jeho matka Helena Mühlmanová byla zatčena německým generálporučíkem policie Otto Ohlendorfem dne 29. června 1942.[7]

Helena byla nejprve držena v německé věznici na pražském Pankráci, poté byla 21. srpna 1942 deportována do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín. Odtud byla vypravena 22. října 1942 v konvoji do koncentračního tábora Mauthausen, kam transport dorazil 23. října 1942.[7][8][9] Dne 24. října 1942 v 10.42 hodin byla v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru zavražděna ranou z malorážní pistole do týla při fiktivní lékařské prohlídce spolu s dalšími českými vlastenci, odbojáři, příbuznými či rodinnými příslušníky parašutistů.[7][10][11] Její syn Vladimír zahynul stejným způsobem tamtéž v 16.56 hodin.[5][6]

Připomínky

editovat
  • Její jméno (Mühlmannová Helena roz. Navrátilová *4.8.1889) a jméno jejího syna (Ort Vladimír por. * 23. 12. 1911) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[12][13][14]

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Čeněk Ort (* Střehom 11 u Sobotky – 1917, Rostov na Donu) – žil před rokem 1914 v Kyjevě (Proreznaja 14) s Helenou Mühlmanovu rozenou Navrátilovou a syny Vladimírem a Jiřím. Padl jako ruský štábní důstojník v Rostově na Donu.[1] Střehom je malá vesnice v okrese Mladá Boleslav, je součástí města Dolní Bousov.

Reference

editovat
  1. ↑ JEČNÝ, Miloslav; ADMIN. 28. říjen 1918 v Dolním Bousově – naši legionáři [online]. Bousovsko (Stránky Přírodovědného kroužku z Dolního Bousova), 2008-10-27 [cit. 2025-02-13]. Převzato z Bousováku číslo 10 z roku 1968; Zdroj: Miloslav Ječný, Bousovák číslo 5/2008, strany 7-9. Dostupné online. 
  2. ↑ Jan Sonnevend (* 25.12.1880 Topolany, okr. Vyškov – † 4.9.1942 Praha, Kobylisy) [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jan Sonnevend [online]. Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2006-11-26 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ JAREŠ, Milan Augustýn, Prot. Mgr. (pravoslavný duchovní královéhradecký). M. A. Jareš: Čeští mučedníci pravoslavní [online]. Parlamentní listy, 2012-05-21 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. Kapitola Vladimír Ort (* 23.11.1911, Kyjev), s. 11. 
  6. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Vladimír Ort). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 438. 
  7. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc (svazek 2.) [online]. Praha: nakladatelství Laguna, 2003 [cit. 2025-02-13]. Strana 189. Dostupné online. 
  8. ↑ Helena Mühlmannová, rozená Navrátilová (* 4. 8. 1889, Kremsier – 24. 10. 1942 popravena v KT Mauthausen) [online]. Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2025-02-13]. Bydliště: Praha XII; Zaměstnání: v domácnosti; odjezd transportu do KT Mauthausenu: 22. 10. 1942; příjezd transportu do KT Mauthausenu: 23. 10. 1942. Dostupné online. 
  9. ↑ Helena Mühlmanová (* 4. 8. 1889 Kremsier – popravena 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2025-02-13]. Z Prahy Pankrác transportována dne 21. 8. 1942 do MP Terezín a odtud dne 22. 10. 1942 do KT Mauthausen. Dostupné online. 
  10. ↑ Helena Mühlmannová (geboren 4.8.1889 in Kroměříž – gestorben 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. Raum Der Namen / Mauthausen Memorial [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. (němčina) 
  11. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 82 let [online]. Fronta cz, 2024 [cit. 2025-02-13]. 140; Mühlmanová Helena, rozená Navrátilová (* 4. srpna 1889); podpůrná síť parašutistů. Dostupné online. 
  12. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2011-01-28 [cit. 2025-02-13]. Mühlmannová Helena roz. Navrátilová *4.8.1889; Ort Vladimír por. * 23. 12. 1911; Umístění: Praha 2, Resslova 9a, Národní památník obětí heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Dostupné online. 
  13. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Mühlmannová Helena roz. Navrátilová *4.8.1889; Ort Vladimír por. * 23. 12. 1911 .... Dostupné online. 
  14. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2025-02-13]. Mühlmannová Helena roz. Navrátilová *4.8.1889; Ort Vladimír por. * 23. 12. 1911. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Helena_Mühlmanová&oldid=24676373“