Heinz Rutha
Heinz Rutha (20. dubna 1897 Lázně Kundratice – 4. listopadu 1937 Česká Lípa) byl československý politik německé národnosti, představitel Sudetendeutsche Partei.
Heinz Rutha | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Sudetoněmecká strana |
Narození | 20. dubna 1897 Lázně Kundratice |
Úmrtí | 4. listopadu 1937 (ve věku 40 let) nebo 5. listopadu 1937 (ve věku 40 let) Česká Lípa |
Příčina úmrtí | oběšení |
Profese | politik a architekt |
Commons | Heinz Rutha |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPůvod a rodina
editovatHeinz Rutha pocházel z německé rodiny, která žila v okolí severočeské Osečné a Lázně Kundratice (součást dnešní Osečné). Rodina na tomto území žila několik staletí. Ruthův dědeček Josef Rutha (* 1824) pocházel z nedalekého Břevniště, kde se jeho rodina živila mlynářstvím. Ve svých dvaceti letech si pak postavil mlýn v Kundraticích. V roce 1847 se oženil s Karolinou Ullrichovou, příbuznou obecních radních v Osečné a dcerou koželuha Wenzela a Klary Wander, která pocházela z Jablonce nad Nisou. Celkem měli deset dětí, pouze čtyři přežily. Jejich nejstarší syn Adolf Rutha (* 1851) se oženil s dcerou hostinského Marií Storch z Dolní Krupé, což byla obec s převážně německojazyčným obyvatelstvem, ale vzhledem ke kontaktu s česky hovořícími obcemi měli místní nejčastěji smíšenou jazykovou identitu. Její matka Barbora Holasová pocházela z české rodiny.[1]
První manželka otce Heinze Ruthy Adolfa však v březnu 1888, týden po svém třetím porodu zemřela. Podruhé se oženil s mladší sestrou své první ženy Anastasií, od níž byl 18 let starší. Heinz Rutha se jako jejich první dítě narodil dne 20. dubna 1897, jeho sestra Margarete/Gretel se narodila v březnu 1903. V té době již jejich otec kromě mlynářství vlastnil také pilu, v Osečné provozoval záložnu, nakonec se stal ředitelem kundratických bahenních lázní.[2]
Studia
editovatV době, kdy Heinz Rutha v roce 1907 nastoupil do pátého a závěrečného ročníku obecné školy v Osečné, se již v této oblasti několik let projevovalo národnostní smýšlení, Češi byli vnímáni negativně i kvůli českému nacionalismu. Ruthův otec sice také sdílel německé národovecké smýšlení a v domácnosti Ruthů se mluvilo pouze německy, zejména kvůli rodinnému původu matky Anastasie byl nakonec na podzim 1908 Heinz Rutha na rok poslán do české školy v Mnichově Hradišti, které bylo českým městem. Tato tradice výměnných pobytů byla dle životopisce a historika Marka Cornwalla „příklad tradičních proměnlivých kontaktů mezi oběma národnostmi na lidové úrovni, které prorážely stále vyhrocenější národoveckou rétoriku německých a českých aktivistů z přelomu století.“ Během pobytu žil Heinz Rutha u správce místního zámku. Zpětně na období strávené v Mnichově Hradišti vzpomínal negativně, prostředí na něj působilo cize a chladně. Tento pobyt v něm také patrně posílil národovecký světonázor a národnostní nesnášenlivost, kterou pomáhala překonávat jen láska k matce.[3]
V létě 1909 se Heinz Rutha přestěhoval do Prahy, kde nastoupil na německou reálku III. Deutsche Staatsrealschule v Jindřišské ulici. Tu téměř z poloviny tvořili místní židovští studenti. Rutha bydlel v bytě svého nevlastního bratra Richarda v ulici U Kanálky (Kanalgasse) na Vinohradech. V této čtvrti tvořilo německé obyvatelstvo v roce 1910 asi 9 %. Ve škole se Rutha učil mj. francouzsky, dále přírodní vědy, matematiku nebo zeměpis, také češtinu, ve které vynikal. V obou ročnících, které v Praze strávil, prospěl s vyznamenáním. Poté přestoupil na reálku v České Lípě. Zpětně o svém pobytu v Praze příliš nehovořil a pohled na něj je tedy neznámý. V České Lípě, tehdy Böhmisch Leipa, oproti Praze tvořili většinu populace Němci. Rutha zde studoval od léta 1911 do července 1916, pokaždé prospěl s vyznamenáním. Školu zasáhl průběh první světové války, postupně narukovali jednotliví učitelé (např. Ruthův třídní učitel padl ve válce na Balkáně) a také studenti, konkrétně poslední ročník Ruthovy třídy tvořilo jen šest žáků. Válka zároveň podpořila vlastenecké smýšlení, které projevovalo i ve škole.[4]
Kariéra
editovatVystudoval obchodní akademii v Praze. Bojoval v první světové válce. Od roku 1912 aktivně působil v hnutí Wandervogel, v roce 1928 byl jedním ze spoluzakladatelů sudetoněmeckého Kameradschaftsbundu. Od roku 1933 byl jedním z hlavních představitelů Sudetendeutsche Partei a blízkým spolupracovníkem Konrada Henleina. V roce 1937 byl obviněn z homosexuality a ve vězení spáchal sebevraždu.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Cornwall 2021, s. 52-54.
- ↑ Cornwall 2021, s. 54-55.
- ↑ Cornwall 2021, s. 59-61.
- ↑ Cornwall 2021, s. 61-75.
- ↑ Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. Svazek III. München: [s.n.], 2000. S. 551–552.
Literatura
editovat- Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. Sv. III. München 2000, s. 551–552.
- CORNWALL, Mark: Heinrich Rutha and the Unraveling of a Homosexual Scandal in 1930s Czechoslovakia. GLQ. A journal of lesbian and gay studies 8, 2002, č. 3, s. 319–347.
- CORNWALL, Mark: Homoerotika v sudetoněmeckém mládežnickém hnutí. Teorie a praxe Heinze Ruthy. In: "Miluji tvory svého pohlaví." Homosexualita v dějinách a společnosti českých zemí. Praha 2013, s. 175–205.
- CORNWALL, Mark, 2021. Čertova zeď. Život a smrt Heinze Ruthy. Překlad Jan Seidl. Praha: Academia, Masarykův ústav a Archiv AV ČR. 384 s. ISBN 978-80-200-3205-8.
- CORNWALL, Mark: The Qualities of the Ideal Youth Leader. The Example of Heinrich Rutha. In: Jugend in der Tschechoslowakei. Konzepte und Lebenswelten (1918–1989). Göttingen 2016, s. 81–99.
- PLACHÝ, Jiří: The Rutha affair and the trial against the Werner Weiss group in autumn 1937. Securitas imperii, Sv. 35/2, (2019), s. 50–87.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinz Rutha na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heinz Rutha