Heřman Lucemburský

vzdorocísař Svaté říše římské

Heřman ze Salmu, také známý jako Heřman Lucemburský (1035?28. září 1088) pocházel z rodu Wigerichovců, byl hrabětem ze Salmu a německým vzdorokrálem od roku 1081 až do své smrti. Od 10. století se mohli císaři Svaté říše římské stát pouze němečtí králové, kteří byli za císaře korunováni papežem.

Heřman Lucemburský
Narození1035
Úmrtí28. září 1088 (ve věku 52–53 let)
Cochem
PohřbenMety
PotomciOta I. ze Salmu a Heřman II. ze Salmu
OtecGiselbert Lucemburský
Matkaunknown daughter Gräfin von Salm
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman byl mladším synem hraběte Giselberta Lucemburského. Zatímco Jindřich IV., císař Svaté říše římské a německý král, byl během velkého saského povstání na vojenské výpravě v severní Itálii, byl Heřman zvolen saskou a švábskou šlechtou v Ochsenfurtu dne 6. srpna 1081 již druhým německým (vzdoro)králem. Arcibiskup mohučský Siegfried I. korunoval Heřmana za krále v Goslaru 26. prosince 1081. Heřmanův předchůdce jako vzdorokrál Rudolf Švábský totiž zemřel na následky zranění, které utrpěl v bitvě v říjnu 1080. Jindřich IV. se domníval, že by jej papež Řehoř VII. měl uznat za císaře, avšak ten jej exkomunikoval a prohlásil, že není hoden stát se císařem Svaté říše římské. Po konci vzniklé války byl Heřman Lucemburský dokonce korunován za císaře papežem Řehořem VII. v roce 1084. Mocensky však byla Heřmanova situace velmi prekérní.

Podpora papeže

editovat

Hlavním předmětem sporu mezi papežem a Jindřichem bylo jmenování biskupů. Bylo zvykem, že pokud nějaký biskup zemřel, císař jmenoval nového biskupa na základě jeho církevní kvalifikace. Jindřich však jmenoval biskupy z politických důvodů, což papeže Řehoře VII. rozzlobilo, a proto zakázal jmenování biskupů od jakéhokoliv laika, včetně císaře. Do dějin tento problém vstoupil jako boj o investituru. Kvůli tomu se dostala církev do sporu s Jindřichem IV. a uznala za německého krále Rudolfa Švábského a později Heřmana ze Salmu. Naneštěstí pro Řehoře však nebyl Heřman tak silný vůdce jako byl Rudolf Švábský a to způsobilo, že Jindřichova politická a vojenská moc naopak vzrostla.

Vojenské výpravy

editovat

Heřmanův plán shromáždit na břehu Dunaje armádu a pochodovat s ní do Itálie byl zmařen smrtí jeho největšího přívržence Oty z Nordheimu. Když v roce 1085 přišel do Saska Jindřich s armádou, Heřman uprchl do Dánska. Avšak vrátil se ve spojení s Welfem I., vévodou bavorským a porazil císaře v bitvě o Bleichfeld na řece Mohanu a přebral Würzburg. Brzy po jeho vítězství se však stal pouhým pěšákem v rukách šlechty a odešel do důchodu na své rodinné statky. Zemřel blízko Kochemu v roce 1088 a tím skončilo velké saské povstání.

Jeho manželka, Sofie z Formbachu, mu zanechala syna, Otu, který se stal jeho nástupcem v Salmu.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann of Salm na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat