Heřman Chotek
Heřman říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (Hermann Reichsgraf Chotek von Chotkow und Wognin; 28. června 1786 Vídeň – 25. dubna 1822 Milán) byl český šlechtic, důstojník rakouské císařské armády a zakladatel uherské větve rodu Chotků.[1]
| Heřman hrabě Chotek | |
|---|---|
| Narození | 28. září 1786 nebo 28. června 1786 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 25. dubna 1822 (ve věku 35 let) Milán  Rakouské císařství |
| Choť | (1813) Henrietta Brunswiková z Korompy (1789–1857) |
| Děti | Otto Chotek Rudolf II. Chotek z Chotkova a Vojnína Hermine Chotková |
| Rodiče | Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Marie Sidonie z Clary-Aldringenu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Chotků, narodil se ve Vídni jako nejmladší syn hraběte Jana Rudolfa Chotka (1749–1824) a jeho manželky Marie Sidonie, rozené hraběnky Clary-Aldringenové (1748–1824),[2] pokřtěn byl jako Heřman Václav Jan Nepomuk Vincent. Studoval ve Vídni a od roku 1805 sloužil v armádě, byl též císařským komořím. Bojů napoleonských válek se aktivně nezúčastnil, sloužil v okrajových posádkách habsburské monarchie. Jeho působištěm byl nejprve Krakov (1807–1808), poté Budín (1811–1820) a nakonec Milán (1820–1822).[3] Dosáhl hodnosti plukovníka, vojenská služba mu ale nevyhovovala, navíc měl konflikty s nadřízenými (Josef Václav Radecký) a usiloval o přechod do diplomatických služeb. Zemřel náhle v Miláně následkem těžkého nachlazení ve věku 35 let.[4] I když nebyl přímým účastníkem napoleonských válek, jako příslušník vlivného rodu získal několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu sv. Anny, španělského Řádu Karla III. a bavorského Řádu Maxe Josefa.[5]
V roce 1813 se v Budíně oženil s hraběnkou Henriettou Brunswikovou z Korompy (1789–1857), dámou Řádu hvězdového kříže. Henrietta byla jednou ze tří dědiček majetku Brunswiků v Horních Uhrách a Vojvodině (Dolná Krupá, Futog),[6] po ovdovění navíc skoupila v letech 1822–1838 majetkové podíly na panství Ratměřice-Jankov ve středních Čechách.[7][8] Trvale žila na zámku Dolná Krupá.[9] V roce 1853 předala majetek svým synům.[10]
Potomstvo:[11]
- 1. Hermína (1815–1882), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1844 Franz hrabě Folliot de Crenneville (1815–1888), c. k. polní zbrojmistr, generální pobočník císaře Františka Josefa, nejvyšší komoří císařského dvora, doživotní člen rakouské Panské sněmovny
- 2. Otto (1816–1889), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, majitel velkostatku Ratměřice
- 3. Rudolf (1822–1903), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá, Futog, ∞ 1862 Marie Antonie hraběnka von Khevenhüller-Metsch (1838–1892), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
Z Heřmanových starších bratrů vynikli olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (1781–1836) a český nejvyšší purkrabí Karel Chotek (1783–1868).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Uherská linie Chotků dostupné online Archivováno 3. 7. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Rodokmen rodu Chotků dostupné online
- ↑ RISTOVSKÁ, Radoslava: Druhá polovica 19. storočia v hospodráských dejinách dolnokrupského velkostatku; Trnavská univerzita, Trnava, 2019; s. 12 ISBN 978-83-8111-153-9
- ↑ CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty, NLN, Praha, 2008; s. 422–424 ISBN 978-80-7106-977-5
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XII., Praha, 1897 (reprint 1998); s. 373 (heslo Chotek z Chotkova a z Vojnína) ISBN 80-7185-157-4
- ↑ Uherská větev Chotků na oficiálním webu Zámku Veltrusy dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha 1989; s. 416
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 558 ISBN 80-85983-14-1
- ↑ Kolektiv: Zahrady a parky hraběcího rodu Chotků; Národní zemědělské muzeum, Praha, 2017; s. 55–56 ISBN 978-80-86874-92-0 dostupné online Archivováno 2. 3. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ RISTOVSKÁ, Radoslava: Druhá polovica 19. storočia v hospodráských dejinách dolnokrupského velkostatku; Trnavská univerzita, Trnava, 2019; s. 13 ISBN 978-83-8111-153-9
- ↑ Rod Chotků in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861, Gotha, 1861; s. 169 dostupné online
Literatura
editovat- RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti; Trnavská univerzita, Trnava, 2021; 164 s. (kapitola Henrieta Brunšviková a Herman Chotek, s. 36–42) ISBN 978-80-568-0428-5