Hans von Kahlenberg
Hans von Kahlenberg, pseudonym Helene Keßlerové rozené von Monbart (23. února 1870, Heiligenstadt, Durynsko – 8. srpna 1957 Baden-Baden) byla německá spisovatelka. Proslavila se především svým bestsellerem Ahasvera (1910). Její novela Nixchen (Rusalička) vyvolala rozruch díky svým erotickým tématům[1][2]
| Helene von Kessler | |
|---|---|
_c._1903.png) Helene von Monbart roku 1903 | |
| Rodné jméno | Helene von Monbart |
| Narození | 23. února 1870 Heiligenstadt, Durynsko |
| Úmrtí | 8. srpna 1957 (ve věku 87 let) Baden-Baden, Spolková republika Německo |
| Pseudonym | Hans von Kahlenberg |
| Povolání | spisovatelka, učitelka |
| Národnost | německá |
| Témata | prostředí velkého světa aristokracie |
| Významná díla | Nixchen (Rusalička), Ahasvera |
| Manžel(ka) | Wilhelm Keßler |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatHelene von Monbart se narodila jako dcera důstojníka Ericha von Monbarta a vystudovala v opatství Keppel ve Vestfálsku. Poté navštěvovala internátní školy ve Francii a Anglii. Od roku 1888 působila jako učitelka. V roce 1908 se provdala za pruského lesníka Wilhelma Keßlera. Ráda cestovala, dlouho pobývala ve Švýcarsku a často v Paříži.
„Byla výbornou vypravěčkou, mile zábavnou a elegantní. Prostředí velkého světa aristokracie, peněžníků a umělců nalezlo v ní malířku realistického rázu, s jemným nádechem impresionismu. Zdravý temperament, plný bujné odvahy, trochu poznamenaný skepsí a ironií“.[3]
Výběrová bibliofrafie
editovat,_c._1908.jpg)
Jde o vemi plodnou spisovatelku, jejíž dílo obsahuje téměř padesát titulů,[4] z nichž tu jsou uvedeny pouze některé.
- Ein Narr (1895, Mizera).
- Der letzte Mann. (1898, Poslední člověk), apokalyptický román.
- Nixchen. Ein Beitrag zur Psychologie der höheren Tochter (1899, Rusalička. Příspěvek k psychologii dcery vyšších kruhů), novela, která odhaluje pohlavní život mladičké dívky, což vyvolalo značný skandál. Dílo ale poskytuje zasvěcený pohled na vnitřní svět mladé ženy dospívající v lepší společnosti definované konvencemi a očekáváními. Autorka zobrazuje složitost dívčiny postavy, která prochází omezeními, které na ni klade její sociální postavení.
- Eva Sehring. Geschichte einer Jugend (1901, Eva Sehringová. Příběh mládí).
- Der Fremde (1901, Cizinec), román přináší zamyšlení nad lidským údělem, zejména se zaměřením na úděl chudých na pozadí ponurého Štědrého večera.
- Häusliches Glück (1901, Domácí štěstí).
- Jungfrau Marie (1905, Panna Marie).
- Der Weg des Lebens (1905, Cesta života).
- Der König (1906, Král).
- Meißner Porzellan (1907, Míšeňský porcelán), komdeie o 4 dějstvích, společně s Axelem Delmarem.
- Eine Kindheitsgeschichte (1908, Příběh z dětství).
- Ein Ring. (1908-1912, Prsten), dva díly.
- Ahasvera (1910), autorčin nejprodávanější román vypráví příběh manželství zchudlého pruského šlechtice Philippa von Rechtern a bohaté židovské dědičky Adeliny Goldsteinové a vývoj jejich dvou synů Ulricha a Wolfganga. Zatímco Ulrich jde v otcových stopách a vyvíjí se v typického pruského šlechtice, Wolfgang je ten jemnější a přemýšlivější. Když je odsouzen do vězení a rozhádá se s otcem, musí Adeline Goldsteinová volit mezi manželem a mladším synem.
- Der Kaiser (1911, Císař), tragédie o pěti jednáních.
- Das starke Geschlecht (1912, Silnější pohlaví).
- Die süßen Frauen von Illenau (1914, Sladké ženy z Illenau).
- Rote Rosen (1918, Červené růže).
- Des Teufels Schachspiel (1923, Ďáblova šachová partie).
- Die Witwe Scarron (1934, Vdova Scarronová).
Filmové adaptace
editovat- Nixchen (1920), německý němý film, režie Paul Legband.[5]]
- Nixchen (1926), německý němý film, režie Kurt Blachy.[5]
Česká vydání
editovat- Kamarádi. in: 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů č. 24. Praha: J. R. Vilímek 1914. úvod František Sekanina, překlad Adolf Veselý.
- Rusalička, Praha: Sfinx 1920, přeložil Karel Ludějovský.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans_von_Kahlenberg na německé Wikipedii.
- ↑ Ottův slovník naučný. 28. díl. Praha a Litomyšl. Argo a Paseka 2003. S. 729.
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby. 5. díl, část 1. Praha a Litomyšl, Argo a Paseka 2002. S. 313
- ↑ SEKANINA, František. Hans von Kahlenberg. Praha: J. R. Vilímek, 1914. S. 68. In: 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů č. 24.
- ↑ Keßler, Helene. Literaturland Thüringen. Dostupné online
- ↑ a b Hans von Kahlenberg. IMDb (Internet Movie Database). Dostupné online
Literatura
editovat- BRINKER-GABLER, Gisela; LUDWIG, Karola; WÖFFEN, Angela. Lexikon deutschsprachiger Schriftstellerinnen 1800–1945. München: dtv Verlagsgesellschaft 1986. S. 146.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans von Kahlenberg
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helene von Kessler na Wikimedia Commons - Plné texty děl autora Helene von Kessler na projektu Gutenberg (anglicky)
- Helene von Kessler v Databázi knih
