Hans Spemann
Hans Spemann (27. června 1869 – 9. září 1941) byl německý embryolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1935. Narodil se v rodině vydavatele a medicínu studoval v Heidelbergu a Mnichově. V Heidelbergu ho zaujaly pokusy s embryi mloků, které tam prováděl Gustav Wolff a které prokazovaly mimořádnou regenerační schopnost embryí. Spemann pak přešel na univerzitu ve Würzburgu, kde učil až do roku 1908. K jeho učitelům patřili Theodor Boveri, Julius Sachs and Wilhelm Röntgen. Svou doktorskou práci, již vedl Boveri, věnoval vývoji buněk u červa Strongylus paradoxus, habilitační práci napsal o vývoji středního ucha u žab.
| Hans Spemann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. června 1869 Stuttgart |
| Úmrtí | 12. září 1941 (ve věku 72 let) Freiburg im Breisgau |
| Místo pohřbení | Pragfriedhof |
| Alma mater | Univerzita Heidelberg Gymnázium Eberharda Ludvíka |
| Povolání | biolog, zoolog, vysokoškolský učitel a lékař |
| Zaměstnavatelé | Freiburská univerzita Humboldtova univerzita Rostocká univerzita |
| Ocenění | Crooneova medaile a přednáška (1927) Silliman Memorial Lectures (1934) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1935) Cotheniova medaile (1935) Cena Adolfa Ficka (1935) |
| Rodiče | Wilhelm Spemann |
| Příbuzní | Gottfried Spemann a Grete Spemann (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V zimě 1896, když byl uzavřen v karanténě kvůli tuberkulóze, přečetl Spemann knihu Augusta Weismanna o dědičnosti, která inspirovala jeho další experimentální práci. Díky svým výjimečným mikrochirurgickým schopnostem, vytrénovaným prací na žabích uších, dokázal pak Spemann výrazně posunout znalosti o raných stadiích embryonálního vývoje a jeho samoorganizaci.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Spemann na Wikimedia Commons
