Hans Driesch
Hans Adolf Eduard Driesch (28. října 1867 Bad Kreuznach – 16. dubna 1941 Lipsko) byl německý biolog, evolucionista a filosof, zakladatel moderního vitalismu.
| Hans Driesch | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Hans Adolf Eduard Driesch |
| Narození | 28. října 1867 Bad Kreuznach |
| Úmrtí | 16. dubna 1941 (ve věku 73 let) Lipsko |
| Místo pohřbení | Neuer Johannisfriedhof, Leipzig |
| Alma mater | Univerzita Jena Freiburská univerzita Gelehrtenschule des Johanneums |
| Povolání | biolog, zoolog, filozof a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Lipská univerzita Univerzita Heidelberg Kolínská univerzita |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatDriesch studoval od roku 1886 ve Freiburgu u A. Weismanna, od roku 1887 v Jeně zoologii u E. Haeckela a botaniku. Od roku 1889 studoval mořskou biologii v Plymouthu, na výpravách do Indie a na ostrov Hvar a od roku 1891 pracoval na zoologické stanici v Neapoli. Od roku 1900 přednášel v Heidelbergu, od roku 1907 byl profesorem přirozené teologie v Aberdeenu (Skotsko), kde také napsal své hlavní dílo „Filosofie organického“ (Philosophie des Organischen). Od roku 1909 přednášel přírodní filosofii v Heidelbergu, od roku 1911 v Kolíně nad Rýnem a od roku 1921 filosofii v Lipsku. Zabýval se také parapsychologií a roku 1933 byl nacisty předčasně penzionován.[1]
Drieschova vědecká kariéra začala už v Neapoli, kde studoval zejména zárodky ježovek a podařilo se mu oddělit první rozdělené buňky jejich zygot. Studium jejich dalšího vývoje inspirovalo jeho vitalismus. Původně se totiž domníval, že z každé z nich se vyvine příslušná část organismu, k jeho překvapení se však každá vyvíjela k celku organismu. Z toho Driesch odvodil, že každá buňka zárodku je předem naprogramována ke svému cíli – dospělému organismu – podobně, jak to předpokládala Aristotelova entelechie. Základním rysem organismu je tedy jeho celistvost a zaměřenost k cíli, jak se projevuje např. v dorůstání orgánů nebo v reprodukci.
Drieschův vědecký a filosofický vitalismus vyvolal značnou kritiku jednak z hlediska pozitivismu, jednak ze strany novokantovství. Když se v pozdějším věku věnoval stále víc parapsychologii, byl vědeckou obcí odmítnut. Nicméně k některým z jeho náhledů se později vrátila molekulární biologie nebo teorie autopoiesis chilského biologa H. Maturany.
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- H. Driesch, Člověk a svět. Praha 1933
- H. Driesch, Základní problémy psychologie. Praha 1933
- Ottův slovník naučný nové doby, 3:251, heslo „Hans Driesch“
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Driesch na Wikimedia Commons - Velmi důkladné heslo s bibliografií v BBKL - de
- Životopis a vědecké dílo - de
- Životopis a bibliografie – de
- Drieschova psychologie a parapsychologie - en
