Hans-Joachim Buddecke
Hans-Joachim Buddecke (22. říjen 1890 Berlín, Německé císařství – 10. březen 1918 poblíž Lille, Francie) byl německý důstojník a bojový pilot první světové války se třinácti vítězstvími. Byl třetím leteckým esem (po Maxi Immelmannovi a Oswaldu Boelckem), které získalo ocenění Pour le Mérite.
Hans-Joachim Buddecke | |
---|---|
Narození | 22. srpna 1890 Berlín |
Úmrtí | 10. března 1918 (ve věku 27 let) Lens |
Příčina úmrtí | zabitý v boji |
Místo pohřbení | Invalidenfriedhof |
Povolání | stíhací pilot |
Ocenění | Pour le Mérite Vojenský řád sv. Jindřicha Liakat Medal Železný kříž 1. třídy Železný kříž 2. třídy … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kariéra
editovatBuddecke byl syn hesenského poručíka Alberta Buddeckeho. V mládí se rozhodl se jít ve šlépějích svého otce[1] a na jaře roku 1904 vstoupil do armády. Po šesti letech (1. června 1910) získal hodnost poručíka 115. osobního gardového pěšího pluku (Leibgarde-Infanterie-Regiment (1. Großherzoglich Hessisches) Nr. 115). V roce 1913 z armády však odešel.[1] Ve stejném roce se odstěhoval do USA, kde začal nový život. Pracoval jako mechanik v továrně na automobily v Indianapolis. Z vydělaných peněz si koupil vlastní letadlo (jednoplošník Nieuport) a naučil se na něm létat.[2] Když začala válka, rozhodl se vrátit zpátky do Německa. Pod falešnou identitou (jako Morize Adolph) se nalodil na řeckou loď Athene a doplul do Palerma na Sicílii, odtud se vydal domů, kde se přihlásil do Luftstreitkräfte.[1]
První světová válka
editovatV září 1914 byl Buddecke poslán na západní frontu, kde zpočátku létal jako pozorovatel. Brzy se však stal bojovým pilotem jednotky FFA 23 (Feldflieger Abteilung 23). Díky zkušenostem s létáním na jednoplošníku byl doporučen jeho přítelem Rudolfem Bertholdem k pilotování prvního Fokker Eindecker, který byl k jednotce přidělen. Společně s Bertholdem, který létal na AEG G.II, pak vytvořili malou Kampfstaffel a zastavovali britské průzkumné letouny.[1]
Prvního vítězství se dočkal 19. září 1915. Sestřelil B.E.2c z 8. perutě RFC (Royal Flying Corps). Posádku nepřátelského letounu tvořil pilot poručík W.H. Nixon a pozorovatel kapitán J.N.S. Stott.[1] Brzy poté následovaly pro Buddeckeho další úspěchy. Druhý B.E.2, tentokrát ze 13. perutě RFC, sestřelil 23. října. Posádku tvořil kapitán C.H. Marks a poručík W.G. Lawrence, bratr proslulého Lawrence z Arábie. 6. prosince pak Buddecke zaznamenal jedno nepotvrzené vítězství.[2]
Poté byl poslán do Gallipoli, kde u jednotky Ottoman FA 6 létal na letounech Halberstadt D.II a Fokker E.III. Jeho protivníky zde byly piloti z RNAS (Royal Naval Air Service). Turecká kampaň byla pro Buddeckeho úspěšná. Dosáhl čtyř jistých a sedmi nepotvrzených vítězství a osobně od Envera Paši obdržel zlatou medaili Liyakat. Na konci dubna 1916 následovalo opětovné povolání na Západní frontu, kde pak od září vedl jednotku Jagdstaffel 4 (zkráceně Jasta 4). Po třech vítězstvích se v lednu 1917 opět vrátil do Turecka, kde létal s Ottoman FA 5. Od tureckých vojáků zde získal přezdívku El Schahin (sokol). Na jaře 1918 byl povolán do Francie k Jasta 30 a následně Jagdstaffel 18.[2]
Buddecke byl zabit během leteckého útoku nad Lille 10. března 1918. Pohřben je na berlínském Hřbitově invalidů (Invalidenfriedhof).
Vyznamenání
editovat- Železný kříž, I. třída (1914)
- Železný kříž, II. třída (1915)
- Královský hohenzollernský domácí řád , rytířský kříž s meči
- Vojenský řád sv. Jindřicha, rytířský kříž
- Liakat Medal (Medaile za zásluhy), zlatá a stříbrná (1916) (Osmanská říše)
- Pour le Mérite, (14. 04. 1916)
- Imtiyaz Medal (Medaile za chrabrost), zlatá (Osmanská říše)
údaje použity z: anglické Wikipedie-Hans-Joachim Buddecke/Decorations and awards
Galerie
editovat-
Buddecke (v s přilbou na hlavě) vítá generála Otto Limana von Sanderse u svého Halberstadtu, Smyrna 1917
-
Buddeckeho hrob na berlínském Hřbitově invalidů
Reference
editovat- ↑ a b c d e WYNGARDEN, G. van. Early German Aces of World War I. [s.l.]: Osprey Publishing Ltd., 2006. Dostupné online. ISBN 1-84176-997-5. (anglicky)
- ↑ a b c FRANKS, Norman L. R., et al. Above the Lines: The Aces and Fighter Units of the German Air Service, Naval Air Service and Flanders Marine Corps 1914 - 1918. [s.l.]: [s.n.], 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-948817-73-1. S. 88–89. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans-Joachim Buddecke na Wikimedia Commons
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans-Joachim Buddecke na německé Wikipedii a Hans-Joachim Buddecke na anglické Wikipedii.