Hanna Resvoll-Holmsen

norská bioložka a fotografka

Hanna Marie Resvoll-Holmsen (roz. Resvoll, 11. září 1873, Vågå, Oppland13. března 1943, Oslo) byl norská botanička – průkopnice v oboru norské přírodní historie, vzdělání a ochrany přírody společně se svou sestrou, Theklou Resvoll. Byla také aktivní fotografka.

Hanna Resvoll-Holmsen
Narození11. září 1873
Vågå
Úmrtí13. března 1943 (ve věku 69 let)
Oslo
Alma materUniverzita v Oslu
Povoláníbioložka, botanička, ekoložka, objevitelka a sběratelka rostlin
Manžel(ka)Gunnar Holmsen (od 1909)
DětiPer Holmsen
PříbuzníThekla Resvollová[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Hanna Resvoll-Holmsen trpěla v dětství hodně různými nemocemi a školní docházka po jejím 12. ročníku byla sporadická. V roce 1902 absolvovala maturitní zkoušku, v té době měla za sebou také nešťastné manželství. Studovala přírodní historii na Královské univerzitě v Kristianii a v roce 1910 promovala v botanice. Od roku 1921 byla docentem v oboru rostlinné geografie na stejné univerzitě, kterou zastávala až do svého odchodu do důchodu v roce 1938.

Hanna Resvoll-Holmsen se v roce 1907 jako botanička zúčastnila expedice na Špicberkách pod vedením oceánografa prince Alberta. V dalším roce odcestovala sama na Špicberky hlavně kvůli fotografování, částečně barevných záběrů. Tyto fotografie představují jedinečnou ranou dokumentaci povahy Špicberk. Její botanická pozorování byly poprvé publikovány jako Observations botaniques v Monaku, později v norštině jako Svalbards Flora (1927) – první flóra tohoto souostroví.

Pomocí kvantitativních metod Christena C. Raunkiæra [2] provedla rozsáhlý průzkum vegetace norské vysokohorské vegetace, publikovaný pod názvem Om Fjeldvegetationen i det Østenfjeldske Norge (Horská vegetace v Norsku východně od Skandinávie; 1920). Velmi se zajímala o subalpinské březové lesy. Publikovala esej Om betydningen av det uensartede i våre skoger (O významu heterogenity v lesích), ve které žádala o zachování přírodního horského lesa a kritizovala jeho nahrazování smrkovými plantážemi. Tato brožura způsobila mezi lesníky hodně nepřátelství.

Spolu s geologem Adolfem Hoelem stála za prvním označením památkové rezervace na Špicberkách. Byla silnou zastánkyní ochrany přírody v norských horách.

Resvoll-Holmsen byla nejprve vdaná s Hansem Diesetem (rozvedeni 1901), poté od roku 1909 s geologem Gunnarem Holmsenem (1880–1976), bratrem manžela své sestry.

Na její počest byl pojmenován pryskyřník druhu Ranunculus resvoll-holmseniae (Ranunculaceae).

Fotografie

editovat

Vybrané vědecké práce

editovat
  • Les observations botaniques de la campagne scientifique de S.A.S. le Prince Albert 1er de Monaco. La misión Isachsen au Spitzberg 1907. Monako, 1910.
  • Om Fjeldvegetationen i det Østenfjeldske Norge. Arkiv for matematik og naturvidenskap 1920 / No. 2.
  • Svalbards Flora – med en del om dens plantevekst i nutid og fortid. 56 s. 1927.
  • Om betydningen av det uensartede i våre skoger. Tidsskrift for Skogbruk 1932, 40: 270–275.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanna Resvoll-Holmsen na anglické Wikipedii.

  1. Hanna Marie Resvoll‐Holmsen: a pioneer in Svalbard. Dostupné online. [cit. 2019-05-16].
  2. Shimwell, D.W. (1971) The Description and Classification of Vegetation. Sidgwick & Jackson, London.

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • Obituary by Christophersen, E. in Blyttia 1: 100–102 (1943).
  • Eckblad, F.-E. (1991) Thekla Resvoll og Hanna Resvoll-Holmsen, to glemte? Pionerer i norsk botanikk. Blyttia 49: 3–10.
  • Biography by Bredo Berntsen & Inger Nordal in Norsk biografisk leksikon, Oslo: Kunnskapsforlaget (1999–2005)
  • Berntsen, Bredo (2006) En grønnstrømpe og hennes samtid: Hanna Resvoll-Holmsen: botaniker, Svalbard-forsker, fjellelsker, fotograf og naturvernpioner. ISBN 82-8030-008-2

Externí odkazy

editovat