Hamza Yerlikaya (* 3. června 1976) je bývalý turecký zápasníkklasik, olympijský vítěz z roku 1996 a 2000.

Hamza Yerlikaya
Osobní informace
Datum narození3. června 1976 (48 let)
Místo narozeníIstanbul, TureckoTurecko Turecko
StátTurecko
RodinaMuttalip Yerlikaya (bratr)
Sportovní informace
KlubHaydarpaşa Demirspor (klub do 97)
Emlak Bankası Spor Kulübü (klub do 99)
Istanbul BB SK (klub do 07)
TrenéřiMuzaffer Aydin (klub)
Salih Bora (vrch., repr.)
Hakkı Başar (repr. OH04)
Kategoriestřední těžká váha
Zápasnický stylzápas řecko-římský
Účast na LOH1996, 2000, 2004
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlato LOH 1996 Atlanta ř.ř. −82 kg
zlato LOH 2000 Sydney ř.ř. −85 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato MS 1993 Stockholm střední váha
zlato MS 1995 Praha střední váha
stříbro MS 1997 Vratislav střední váha
zlato MS 2005 Budapešť těžká váha
bronz MS 2006 Kanton těžká váha
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
stříbro ME 1993 Istanbul −82 kg
zlato ME 1996 Budapešť střední váha
zlato ME 1997 Kouvola střední váha
zlato ME 1998 Minsk střední váha
zlato ME 1999 Sofie střední váha
zlato ME 2001 Istanbul střední váha
zlato ME 2002 Seinäjoki střední váha
zlato ME 2005 Varna těžká váha
zlato ME 2006 Moskva těžká váha

Sportovní kariéra

editovat

Narodil se do rodiny národního zápasníka původem z malé sivaské horské obce Demiryazı, který šel pár měsíci před jeho narozením s manželkou a třemi dětmi hledat lepší životní podmínky do Istanbulu. Zápasení se věnoval od svých 11 let v místním železničním klubu Haydarpaşa Demirspor. Pod vedením trenérů Saliha Bory a Muzaffera Aydina se záhy začal specializovat na zápas řecko-římský.[1] V roce 1993 pořádalo jeho rodné město Istanbul seniorské mistrovství Evropy, na kterém startoval v necelých 17 letech ve váze do 82 kg jako náhradník za zraněného Elvana Merta. Obsadil senzační druhé místo a téhož roku se na zářiovém mistrovství světa v Stockholmu stal nejmladším mistrem světa mezi dospělými.[2]

V roce 1996 startoval na olympijských hrách v Atlantě jako úřadující mistr světa a Evropy. Bez ztráty technického bodu postoupil do finále proti Němci Thomasi Zanderovi. Na začátku druhé minuty finálového zápasu poslal rozhodčí jeho pasivního soupeře do partneru, čehož využil a kladivem a zvedem se ujal uvedení 3:0 na technické body. Tento bodový náskok udržel do konce pětiminutové hrací doby a získal zlatou olympijskou medaili.

Od roku 1997 startoval ve váze do 85 kg. V roce 1999 během první fáze olympijské kvalifikace nepostoupil na mistrovství světa v Athénách ze základní skupiny přes Američana Quinceyho Clarka. V roce 2000 tak musel sbírat body v druhé fázi olympijské kvalifikace, kterou bez větších potíži zvládnul. Na olympijských hrách v Sydney postoupil z prvního místa v základní skupině přes svého tradičního soupeře Němce Thomase Zandera do vyřazovacích bojů. Ve čtvrtfinále a semifinále neztratil se svými soupeři jeden technický bod a postoupil do finále proti Maďaru Sándoru Bárdosimu. V polovině druhé minuty prvního poločasu finálového zápasu poslal rozhodčí jeho pasivního soupeře do parteru, ve kterém hrubě chyboval a Bárdosiho parádní záručí prohrával 0:3 na technické body. Koncem první minuty druhého poločasu však opět dostal příležitost v parteru a krásným zvedem vyrovnal na 3:3. Tímto výsledkem skončila regulérní šestiminutová hrací doba i tříminutové prodloužení. Na řadu přišla pomocná kritéria – počet penalizací 1:3, která rozhodla o jeho druhé zlaté olympijské medaili.

Od roku 2002 začal mít se snížením své váhové kategorie o jeden kilogram na 84 kg problémy se shazováním váhy. Na olympijské hry v Athénách v roce 2004 se kvalifikoval s předstihem sedmým místem na mistrovství světa v Créteil v září 2003. V Athénách postoupil jako vítěz čtyřčlenné základní skupiny přímo do semifinále proti Aru Abra'amjanovi ze Švédska. Po nerozhodném prvním poločase 0:0 na technické body nařídil na začátku druhého poločasu rozhodčí kontakt (klinč), který neustál a prohrával 0:3 na technické body. Tuto bodovou ztrátu do konce hrací doby nesmazal a spadnul do souboje o třetí místo proti Bělorusu Vjačeslavu Makarenkovi. Po nerozhodném prvním poločase 0:0 na technické body nařídil na začátku druhého poločasu rozhodčí kontakt (klinč), při kterém jako první rozpojil ruce a prohrával 0:1 na technické body. V závěrečné minutě kladivem vyrovnal na 1:1 a tímto výsledkem skončila regulérní šestiminutová hrací doba. Na začátku prodloužení rozhodčí nařídil druhý kontakt, při kterém opět jako první rozpojil ruce a prohrával 1:2 na technické body. Tuto bodovou ztrátu do konce prodloužení nesmazal a obsadil 4. místo.

Od roku 2005 nahradil ve vyšší váze do 96 kg Mehmeta Özala. Jeho úspěšnou sportovní kariéru však předčasně ukončily komplikace se starým zraněním krční páteře. Na doporučení lékařů ukončil v roce 2007 sportovní kariéru.[3][4]

Výsledky

editovat
Turnaj 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
-68 -74 -82 -85 -84 -96
Olympijské hry 1. 1. 4.
Mistrovství světa 1. úč. 1. 2. 5. úč. úč. 6. 7. 1. 3.
Mistrovství Evropy 2. 5. 7. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.
MS nadějí 3.
ME nadějí 1.
MS juniorů 2. 1.
ME juniorů 1.
MS dorostenců 4. 1.

Reference

editovat
  1. Archivovaná kopie. www.hurriyet.com.tr [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-26. 
  2. Tento rekord je pro současnou generaci zápasníků nedostupným. Od roku 1997 byl dorostenecký věk posunutý do 18 let a dorostenci dle pravidel Mezinárodní zápasnické federace s muži na turnajích zápasit nesmí.
  3. https://web.archive.org/web/20070930200952/http://www.todayszaman.com/tz-web/detaylar.do?load=detay&link=108402
  4. KAYA, Nurullah. Champion Yerlikaya medically neglected?. Today's Zaman [online]. 2007-04-16 [cit. 2019-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat