Halové jevy
Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku. Halové jevy nejčastěji spatříme, pokud oblohu z větší části pokrývají oblaka typu cirrostratus. Jedná se o fotometeory[1].
Historie
editovatHalové jevy jako první popsal a pojmenoval Aristoteles již ve 4. století př. n. l. Fyzikální výklad těchto jevů pochází od René Descarta a jejich první soubornou teorii sepsal další francouzský fyzik Edme Mariotte.
Diamantový prach
editovatZa chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší. Pokud je vlhkost dostatečně vysoká a teplota se pohybuje pod bodem mrazu, mohou se přechlazené kapky za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halové jevy.
Druhy halových jevů
editovat- 6° halo
- 9° halo (Van Buijsenovo halo)
- 12° halo
- 18° halo (Rankinovo halo)
- 20° halo (Burneyovo halo)
- 22° halo (malé halo) – nejobvyklejší
- 23° halo (Barkowovo halo)
- 24° halo (Dutheilovo halo)
- 35° halo (Feuilleeovo halo)
- 46° halo (velké halo)
- Halový sloup
- Parhelium
- Tečný (tangenciální) oblouk
- Cirkumzenitální oblouk
- Parhelický (resp. parselenický) kruh
- Supralaterální oblouk
- Infralaterální oblouk
- Parryho oblouk
Galerie
editovat-
Halové jevy na jižním pólu -
Parhélium (vedlejší Slunce) -
Malé halo kolem Měsíce
Reference
editovat- ↑ Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu halové jevy na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo halo ve Wikislovníku- Úvod k halovým jevům na stránkách Astro.cz
- Diamantový prach na stránkách atoptics.co.uk
