HMS Swordfish (1916)

HMS Swordfish byla experimentální diesel-elektrická ponorka Britského královského námořnictva. Rozestavěna byla roku 1914 a do služby byla přijata roku 1916. Zejména byla využita pro zkoušky turbínového pohonu. Získané zkušenosti byly využity u ponorek třídy K. V roce 1917 byla přestavěna na protiponorkovou hlídkovou loď. Roku 1922 byla prodána do šrotu.[1]

HMS Swordfish
HMS Swordfish
Základní údaje
Vlajka
Typponorka
Objednánasrpen 1913
Zahájení stavbyúnor 1914
Spuštěna na vodu18. března 1916
Uvedena do službyduben 1916
Osudvyřazena
PředchůdceHMS Nautilus
Takticko-technická data
Výtlak932 t (na hladině)
1105 t (pod hladinou)
Délka70,5 m (celková)
Šířka7 m
Ponor4,5 m
Pohon1 kotel, 2 turbíny, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
4000 a 1400 hp
Palivotopný olej
Rychlost18 (na hladině)
10 uzlů (pod hladinou)
Dosah3000 nám. mil při 8,5 uzlech (na hladině)
Posádka18
Výzbroj2× 533mm torpédomet (2 torpéda)
4× 457mm torpédomet (8 torpéd)
2× 76mm kanón (2×1)
Ostatníoperační hloubka ponoru 30 m

Stavba ponorky Swordfish byla, po neúspěchu ponorky HMS Nautilus, dalším pokusem britské admirality o získání ponorky dosahující dvacetiuzlové rychlosti na hladině. Tentokrát byl vybrán návrh britské loděnice Scotts Shipbuilding and Engineering Company (Scotts) v Greenocku z roku 1912. Loděnice Scotts v oblasti ponorek úzce spolupracovala s italskou loděnicí FIAT-San Giorgio, takže využila upravený návrh italského ponorkového konstruktéra Cesare Laurentiho. Ponorka Swordfish byla objednána v srpnu 1913. Stavba byla zahájena v únoru 1914 v loděnici Scotts v Greenocku. Na vodu byla spuštěna 18. března 1916. Ještě nedokončená byla v dubnu 1916 přijata do služby a přejmenována na HMS S1.[1]

Konstrukce

editovat
 
Nákres ponorky Swordfish

Konstrukce využívala řešení ponorek typu Laurenti, například částečně dvouplášťový trup (na 75% jeho délky) s velkým množstvím vodotěsných přepážek. Výzbroj tvořily dva příďové 533mm torpédomety se zásobou dvou torpéd a čtyři 457mm torpédomety se zásobou osmi torpéd, umístěné po dvou na bocích trupu. Doplňovaly je dva 76mm kanóny. Kanóny se nacházely před a za velitelskou věží. V běžném provozu se nacházely pod vodotěsnými kryty. Pohonný systém tvořil jeden kotel Yarrow a dvě parní turbíny Parsons o výkonu 4000 hp pro plavbu na hladině. Spaliny odváděl jeden skládací komín. Jeho složení trvalo přibližně 1,5 minuty. Pod hladinou ponorku ponáhěly dva elektromotory o výkonu 1400 hp. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala osmnáct uzlů na hladině a deset uzlů pod hladinou. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti 8,5 uzlu na hladině.[1] Operační hloubka ponoru byla 30 m.[2]

Služba

editovat
 
HMS Swordfish

Ponorka Swordfish byla formálně ve službě od dubna 1916, ale zcela dokončena byla až v červenci 1916. Poté strávila pět měsíců zkouškami, které mimo jiné prokázaly problémy se stabilitou. Po jejich skončení byla v lednu 1917 deaktivována. V červnu 1917 bylo rozhodnuto o přestavbě ponorky na hladinovou protiponorkovou hlídkovou loď. V červenci bylo plavidlu vráceno jméno Swordfish. Plavidlo bylo mimo jiné vybaveno horní palubou s velitelským můstkem a pevným komínem. Výzbroj představovaly dva 76mm kanóny a vrhače hlubinných pum. Upravené plavidlo se do služby vrátilo 10. srpna 1917.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 90. (anglicky) 
  2. S1 submarine (1, 1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat