Wikipedie

HMNZS Canterbury (L421)

HMNZS Canterbury (L421) je víceúčelová loď novozélandského královského námořnictva. Plavidlo je určeno k přepravě vojáků, vozidel či nákladu a jejich výsadku pomocí vrtulníků a výsadkových člunů.[1]

HMNZS Canterbury (L421)
HMNZS Canterbury (L421)
Základní údaje
Vlajka
Typvíceúčelová loď
Číslo trupuL 421
Jméno podleCanterbury
Zahájení stavby6. září 2005
Spuštěna na vodu11. února 2006
Uvedena do služby12. června 2007
Osudaktivní (2024)
PředchůdceHMNZS Charles Upham
Takticko-technická data
Výtlak9000 t
Délka131 m
Šířka23,4 m
Ponor5,4 m
Pohondiesely
Rychlost19+ uzlů
Posádka110 + 250
Výzbroj1× 25mm kanón
2× 12,7mm kulomet
Letadla4× vrtulník

Stavba

editovat
 
Konstrukce HMNZS Canterbury vychází z civilní dopravní lodě MS Ben-My-Chree (na snímku)

Canterbury byla první ze sedmi plavidel postavených v rámci novozélandského modernizačního projektu Protector, zahrnujícího ještě dvě oceánské a čtyři pobřežní hlídkové lodě třídy Protector. Kontrakt na stavbu Canterbury získala společnost Tenix Defence (nyní BAE Systems Australia), která ji zadala nizozemské loděnici Merwede. Stavba lodě probíhala v letech 2005–2006. Zkoušky byly provedeny v Nizozemsku a plavidlo se poté přesunulo do Melbourne k dokončení a vystrojení. Do služby vstoupilo v roce 2007.[2]

Konstrukce

editovat
 
Canterbury v roce 2009. Jasně je patrný jeden z vyloďovacích člunů LCM.

Plavidlo přitom bylo, pro snížení nákladů, projektováno dle civilních standardů s přihlédnutím ke konstrukci civilní nákladní lodi Ben-My-Chree typu Ro-Ro.[1] Trup však byl zesílen pro případ operací v oblasti Antarktidy.[2]

Kapacita Canterbury umožňuje nalodit například 40 lehkých obrněných vozidel NZLAV a 250 vojáků. Na palubu též může být umístěno 33 dvacetistopých ISO kontejnerů či 20 přepravních palet ve standardu NATO. Dva další kontejnery s nebezpečným obsahem mohou být uloženy v oddělených prostorech.[2] Canterbury není vybavena palubní dokem a její vyloďovací plavidla jsou proto umístěna na bocích trupu. Jedná se o dva vyloďovací čluny typu Landing Craft Medium (LCM) o nosnosti 50 tun[1] a dva malé čluny RHIB. Na zádi se rovněž nachází přistávací paluba pro provoz vrtulníků se dvěma přistávacími body pro stroje střední kategorie. Pro operace z Canterbury byl jako hlavní vybrán typ NH90, jako záložní typ SH-2G Seasprite, na palubě však v případě potřeby může přistát stroj do velikosti těžkého vrtulníku Chinook.[1]

Pro vlastní obranu loď nese jeden 25mm kanón M242 Bushmaster, lafetovaný v dálkově ovládané věži MSI DS25 a dva 12,7mm kulomety.[2] Pohonný systém je diesel-elektrický se dvěma motory Wärtsilä a třemi pomocnými diesely. Nejvyšší rychlost mírně přesahuje 19 uzlů.[1]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e HMNZS CANTERBURY - L421 [online]. RNZN [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d HMNZS Canterbury - Multi-Role Vessel (MRV) [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=HMNZS_Canterbury_(L421)&oldid=24449060“