H. S. Wong
H. S. „Newsreel“ Wong (1900 – 9. března 1981) byl čínský fotožurnalista nejznámější díky snímku Krvavá sobota,[1] na kterém zachytil klíčový okamžik druhé čínsko-japonské války.
H. S. Wong | |
---|---|
Narození | 1900 Peking |
Úmrtí | 9. března 1981 (ve věku 80–81 let) Tchaj-pej |
Příčina úmrtí | diabetes mellitus |
Povolání | fotograf, válečný fotograf, fotoreportér, kameraman a novinář |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Wong byl také známý jako Wang Haisheng nebo Wang Xiaoting.[2] Vlastnil obchod s fotoaparáty v Šanghaji.[1] Pro zachycení videa používal kameru Eyemo a pro statické snímky fotoaparát Leica.
Kariéra
editovatVe dvacátých a třicátých letech pracoval H. S. Wong v Číně a poskytoval fotografie a filmy pro různé noviny a agentury, jako například Hearst Metrotone News nebo Shanghai News.[2][3] Wongova nejznámější fotografie Krvavá sobota nebo Šanghajské dítě byla pořízena během bitvy o Šanghaj ve druhé čínsko-japonské válce. Zobrazuje malé dítě, jak sedí a pláče uprostřed bombardovaného Šanghajského nádraží v troskách.[2][3] Během jednoho roku od zveřejnění fotografii vidělo více než 136 milionů lidí.[4] V roce 2010 byl Wong oceněn jako asijsko-americký novinář společností Asian American Journalists Association.[5]
Wong natočil celou řadu zpravodajských šotů o japonských útocích v Číně, včetně bitvy o Xuzhou v květnu 1938 a leteckých bombových útoků v Guangzhou v červnu.[6] Při pokusech o získání fotografického záběru se často vystavoval nebezpečí, jednou byl vystaven náletu bombardování japonskými letadly.[7] Poté, co se Japonci rozhněvali kvůli dokumentování násilí útoků, vypsala japonská vláda odměnu za jeho hlavu odměnu 50 000 dolarů.[8] V Číně působil pod britskou ochranou, ale pokračující hrozby smrti ze strany japonských nacionalistů ho přinutily se svou rodinou opustit Šanghaj a přesídlit do Hongkongu.[9]
Wong v 70. letech 20. století odešel do Tchaj-peje a zemřel na cukrovku ve svém domě ve věku 81 let 9. března 1981.[10]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku H. S. Wong na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cinema: Shanghai, Shambl. Time. Time, Inc., September 13, 1937. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-27. (anglicky) Archivováno 27. 8. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ a b c 王小亭 1900~1983 [online]. imagecoffee.net [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ a b 邢定威 . 王小亭"觀看"的力量 [online]. 台灣記協 (Association of Taiwan Journalists), 2005-09-01 [cit. 2011-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27. (čínsky)
- ↑ VAN DER VEEN, Maurits. Uriel's Legacy. [s.l.]: Trafford Publishing, 2003. Dostupné online. ISBN 1-55395-462-9. S. 262.
- ↑ Honor Roll List: Pioneers, past and present [online]. Asian American Journalists Association, December 24, 2010 [cit. 2011-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-24. (anglicky)
- ↑ Library Contents Listed Year-by-Year: 1938 [online]. UCLA Film and Television Archive [cit. 2011-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4. 1. 2011. (anglicky)
- ↑ EZICKSON, A. J. Get That Picture! – The Story of the News Cameraman. New York: National Library Press, 1938. Dostupné online. S. 148.
- ↑ FRENCH, Paul. Through the looking glass: China's foreign journalists from opium wars to Mao. [s.l.]: Hong Kong University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 962-209-982-3. S. 192.
- ↑ FABER, John. Great news photos and the stories behind them. [s.l.]: Courier Dover Publications, 1978. Dostupné online. ISBN 0-486-23667-6. S. 74–75.
- ↑ 'Newsreel' Wang succumbs at 81. Taiwan Today. Government Information Office, Republic of China (Taiwan), 1. 5. 1981. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9. 10. 2011. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu H. S. Wong na Wikimedia Commons