H-IIB

bývalá japonská nosná raketa (2009–2020)

H-IIB byla středně silná dvoustupňová raketa vyvinutá a provozovaná Japonskou kosmickou agenturou JAXA a společností Mitsubishi Heavy Industries. Byla celkem devětkrát úspěšně použita k vynesení nákladní kosmické lodi H-II Transfer Vehicle (označované také HTV nebo Kōnotori) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Startovala z vesmírného střediska Tanegašima v jižním Japonsku, letová premiéra se uskutečnila 10. září 2009, derniéra pak 20. května 2020. Její provoz byl ukončen současně s koncem programu HTV, nástupcem na zásobovacích misích k ISS bude raketa H3, která bude vynášet modernizovanou a levnější zásobovací loď HTV-X a jejíž první start je plánován na únor 2022[1].

H-IIB
Raketa H-IIB na startovaci rampě v září 2019
Raketa H-IIB na startovaci rampě v září 2019
Země původuJaponsko
Rozměry
Výška56.6 m
Průměr5.2 m
Hmotnost531 000 kg
Nosnost
na LEO19 000 kg
na GTO8 000 kg
Historie startů
Statusvyřazena
KosmodromTanegašima
Celkem startů9
Úspěšné starty9
První start10. září 2009
Poslední start20. května 2020
Pomocné motory – SRB-A3
Počet4
Tah9 220 kN (4x 2 305 kN)
(ve vakuu)
Specifický impuls283,6 s (2,781 km/s)
(ve vakuu)
Doba zážehu114 s
Palivopolybutadien
První stupeň  – H-IIB
MotorLE-7A (2 kusy)
Tah2 196 kN (2x 1 098 kN)
(ve vakuu)
Specifický impuls440 s (4,3 km/s)
(ve vakuu)
Doba zážehu352 s
PalivoLH2 (tekutý vodík) / LOX (tekutý kyslík)
Druhý stupeň  – H-IIB
MotorLE-5B
Tah137 kN (ve vakuu)
Specifický impuls448 s (4,39 km/s)
(ve vakuu)
Doba zážehu499 s
PalivoLH2 (tekutý vodík) / LOX (tekutý kyslík)

Systém byl navržen tak, aby převzal metody a komponenty, které již byly ověřeny lety na starším typu rakety H-IIA, a aby tedy výroba nové nosné rakety byla nákladově efektivnější, s menším rizikem a v kratším čase. JAXA měla na starosti předběžný návrh, připravenost pozemního zařízení a vývoj nových technologií pro H-IIB, v nichž má soukromý sektor omezené kompetence, zatímco za výrobu byla zodpovědná společnost Mitsubishi Heavy Industries. Různé zážehové zkoušky probíhaly od března 2008 do července 2009[2][3][4]. Do roku 2009 stál vývojový program H-IIB přibližně 27 miliard jenů[5].

Popis rakety

editovat
 
Srovnání základních parametrů všech tří variant rakety H-II

Nosná raketa H-IIB byla dvoustupňová.

První stupeň byl poháněn dvěma motory LE-7A (namísto jednoho u H-IIA) a používal jako pohonné látky kapalný kyslík a kapalný vodík. Měl čtyři přídavné urychlovací rakety na tuhé pohonné látky (SRB-A3) poháněné polybutadienem (namísto dvou u H-IIA). Měly 15 metrů na výšku a 2,5 metru v průměru. Tělo prvního stupně mělo průměr 5,2 metru (oproti 4 metrům u H-IIA). Také celková délka prvního stupně – 38 metrů –byla oproti H-IIA prodloužena o 1 metr. V důsledku toho se do prvního stupně H-IIB vešlo o 70 % více pohonné hmoty než do prvního stupně H-IIA[6].

Druhý stupeň měl 11 metrů na délku a v průměru 4 metry. Byl poháněn jedním motorem LE-5B, který byl rovněž spaloval vodíkem a kyslíke[6].

Vrcholek sestavy tvořil kryt nákladu o délce 15 metrů a průměru 5,1 metru[6].

Po startu pracovaly dva hlavní motory prvního stupně 352 sekund, z toho zhruba třetinu – 114 sekund – s podporou přídavných motorů. Motor druhého stupně pak hořel 499 sekund[6].

H-IIB byla schopna vynést na geostacionární přenosovou oběžnou dráhu (GTO) užitečné zatížení až 8000 kg[6], oproti užitečnému zatížení 4000–6000 kg u svého předchůdce H-IIA. Výkon na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) byl dostatečný pro přenosovou loď H-II Transfer Vehicle (HTV) o hmotnosti 16 500 kg[7] . .

Celková výška H-IIB dosahovala 56,6 metru v hmotnost 531 000 kg. Svou nosností tak byla srovnatelná například s ruskou raketou Proton-M.

Seznam startů

editovat

Všech devět nosičů H-IIB bylo vypuštěno z japonského kosmodromu Tanegašima.

Nástupcem H-IIB, který převezme úkol vynášet do vesmíru nákladní kosmické lodi HTV (v modernizované a levnější verzi HTV-X) na zásobovacích misích k ISS, bude vyvíjená raketa H3. Její první start je plánován na rok 2022.[8]

pořadí datum startu užitečné zatížení výsledek poznámky
1. 10. září 2009 HTV-1 úspěch premiéra tohoto nosiče
2. 22. ledna 2011 HTV-2 úspěch
3. 21. července 2012 HTV-3 úspěch
4. 3. srpna 2013 HTV-4 úspěch
5. 19. srpna 2015 HTV-5 úspěch
6. 9. prosince 2016 HTV-6 úspěch
7. 22. září 2018 HTV-7 úspěch
8. 24. září 2019 HTV-8 úspěch
9. 20. května 2020 HTV-9 úspěch derniéra tohoto nosiče i lodi HTV

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-IIB na anglické Wikipedii.

  1. GEBHARDT, Chris. Station mission planning reveals new target Commercial Crew launch dates (Plánování misí na stanici odhaluje nové cílové termíny startu komerčních posádek) [online]. NASASpaceFlight.com, 2019-06-20 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Výsledek prvního zážehového testu (CFT) letového modelu nádrže prvního stupně nosné rakety H-IIB (第1回H-IIBロケット第1段実機型タンクステージ燃焼試験(CFT)の結果について). www.jaxa.jp [online]. JAXA, 2. dubna 2009 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (japonsky) 
  3. Výsledek druhého zážehového testu (CFT) letového modelu nádrže prvního stupně nosné rakety H-IIB (第2回H-IIBロケット第1段実機型タンクステージ燃焼試験(CFT)の結果について). www.jaxa.jp [online]. JAXA, 22. dubna 2009 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (japonsky) 
  4. Výsledky komplexního testu raketové základny H-IIB (GTV) (H-IIBロケット地上総合試験(GTV)の結果について). www.jaxa.jp [online]. JAXA, 11. července 2009 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. 
  5. JAXA vysvětluje pozemní test (GTV) rakety H-IIB (JAXA、H-IIBロケットの地上総合試験(GTV)について説明). Robot Watch [online]. 2009-07-10 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (japonsky) 
  6. a b c d e H-ⅡB Launch Vehicle. web.archive.org [online]. JAXA, 15. července 2009 [cit. 2021-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-26. 
  7. HTV Overview: H-II Transfer Vehicle KOUNOTORI (HTV) - International Space Station - JAXA. iss.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. 
  8. JAXA | Change of Schedule for the H3 Launch Vehicle Project. JAXA | Japan Aerospace Exploration Agency [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat