Hřebeč (Koclířov)
Hřebeč (německy Schönhengst)[3] je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)[zdroj?].
| Hřebeč | |
|---|---|
 Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Koclířov |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy + Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′53″ s. š., 16°34′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
| Katastrální území | Koclířov (17,28 km²) |
| PSČ | 571 01 |
| Počet domů | 14 (2021)[2] |
  Hřebeč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 67580 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–1870 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.
Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.
Název
editovatNa osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden – „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst – „hřebec“. Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön – „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.[4][5]
Historie
editovatNa území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.[6]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 92 | 113 | 100 | 76 | 97 | 100 | 94 | 56 | 68 | 63 | 47 | 29 | 20 | 24 | 20 |
| Počet domů | 23 | 20 | 20 | 19 | 17 | 17 | 18 | 18 | 18 | 16 | 14 | 13 | 14 | 14 | 14 |
Členění osady
editovatČeská část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady.[9][10] Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka[11] (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové[12] (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.[13]
Pověsti
editovatPamětihodnosti
editovat- Zbytky hradu na Hřebči
- Kaple sv. Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890
- Železný kříž z roku 1874
- Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místě[15]
- Silniční tunel z roku 1995
- Srubová vyhlídka z roku 2010
- Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích
- Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek
- Výchozí bod stezky Boršovský les
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 440.
- ↑ Profous, Šimák: Hřebečsko — Schönhengst. In: Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 2, str. 37–38.
- ↑ Archivovaná kopie. www.koclirov.cz [online]. [cit. 2009-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-05.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
- ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
- ↑ Archivovaná kopie. www.mza.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mza.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
- ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953, str. 328
- ↑ a b Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
- ↑ Panské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřebeč na Wikimedia Commons - Hřebeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Mladějovská průmyslová dráha / Průmyslové muzeum Mladějov
