Héliovny (latinsky Heliades) jsou v řecké mytologii dcery boha boha slunce Hélia a Klymené, dcery Titána Ókeana.

Když jejich bratr Faethón jedenkrát požádal svého otce Hélia, aby se směl projet se slunečním kočárem po nebi, otec ho varoval a záměr mu vymlouval. Nakonec ale svolil. Faethón nezvládl nebeské spřežení, koně vyletěli ke hvězdám, potom zase letěli nízko nad zemí, takže spálili celá velká území Afriky v pouště, spálili pleť obyvatel až do černa, žárem začaly vysychat řeky a jezera a země do hloubky pukala.

To nestrpěl nejvyšší bůh Zeus a drzého odvážného mladíka srazil svými blesky do hlubin. Jeho sestry Héliovny se ze žalu změnily v topoly a jejich slzy padající do vod Éridanu, se měnily v jantar.

Literatura

editovat
  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky