Gustav Belrupt-Tissac
Gustav Karl Joseph Johann Nepomuk Adam Bonifaz hrabě Belrupt-Tissac (11. září 1818 Opava[1] – 9. června 1895 Olomouc[2]) byl olomoucký kanovník a v letech 1880–1895 také světící biskup olomoucké diecéze.
| Jeho Excelence Gustav Belrupt-Tissac | |
|---|---|
.jpg) | |
| Církev | římskokatolická |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 4. srpen 1842 |
| Biskupské svěcení | 6. leden 1881 světitel Bedřich z Fürstenberka 1. spolusvětitel Anton Josef Gruscha 2. spolusvětitel Eduard Angerer |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 11. září 1818 |
| Místo narození | Opava  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 9. června 1895 (ve věku 76 let) |
| Místo úmrtí | Olomouc  Rakousko-Uhersko |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPo studiích na tereziánské akademii ve Vídni studoval bohosloví v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1842. Velmi se zasloužil o beatifikaci Jana Sarkandra jako předseda beatifikačního výboru a jako aktivní účastník římského procesu. V Římě byl také jmenován papežským prelátem a získal roku 1850 doktorát. Roku 1867 byl přijat za sídelního kanovníka v Olomouci, roku 1871 se stal arcijáhnem kapituly, roku 1879 jejím děkanem, roku 1880 titulárním biskupem germanicijským a světícím biskupem olomouckým. Roku 1886 byl vyznamenán titulem biskupa asistenta papežského trůnu.
Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politiky. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. V zemských volbách v lednu 1867 zde mandát obhájil. Na sněm se ještě vrátil krátce po zemských volbách v září 1871.[3] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[4]
Dílo
editovat- Das Leben und Leiden des seligen Märtyrers Johannes Sarkander ... / bearbeitet von Francesco Liverani ; aus dem Italienischen übersetzt von Gustav von Belrupt-Tissak, Olmütz : Franz Slawik : In Commission bei Eduard Hölzel, 1860
- Život a utrpení blahoslaveného mučenníka Jana Sarkandra, kněze církevního ze Skočov ve Slezsku faráře Holešovského od nekatolíků umučeného v Holomouci roku 1620 / dle vlašského rukopisu německy vzdělal Gustav hrabě Belrupt-Tissak ; z německého pak u výtahu přeložil Frant. Ed. Vaněk, V Holomouci : Nákladem Františka Slavíka, 1860.
- Život Jana Sarkandra / Gustav Belrupt-Tissak ; překlad Mořic Kráčmer, Olomouc : [s.n.], 1885
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Opava - Sv. Ducha
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Olomouc – Sv. Václava
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
Literatura
editovat- GOTTWALD, Jiří; SULOVSKÝ, Jan (reds.), Z dějin arcibiskupství olomouckého. Série pořadů ČRo Olomouc r. 1997, Olomouc, MCM 1997, 61-63.
- KOUŘIL, Miloš, heslo Belrupt-Tissac G., In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, nová řada, sešit 3 (15). Ostrava, 2002, s. 17. ISBN 80-7042-620-9.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha: Libri, 2005. 264-375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 360.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav de Belrupt-Tyssac na Wikimedia Commons 
Autor Gustav Belrupt-Tissac ve Wikizdrojích- Biografické údaje na serveru catholic-hierarchy.org
- Encyklopedické heslo Gustav Belrupt-Tissac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Gustav Belrupt-Tissac (doplněk) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Belrupt-Tissac
| Generální vikář olomoucké diecéze | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: ? |
1880–1895 Gustav Belrupt-Tissac |
Nástupce: ? |
