Gustav Ludwig Pabstmann

český poslanec Českého zemského sněmu a starosta
(přesměrováno z Gustav Ludvík Pabstmann)

Gustav Ludwig Pabstmann, též Gustav Ludvík Pabstmann (4. července 1849 Vídeň[1][2]8. prosince 1922 Vídeň[3]), byl český politik, za Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Gustav Ludwig Pabstmann
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1902
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1905
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Str. konzervativního velkostatku)

Narození4. července 1849
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. prosince 1922 (ve věku 73 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Profesí byl velkostatkářem a politikem.[2] Studoval na gymnáziu ve Vídni a na hospodářských školách v Mariabrunnu a Hohenheimu. V roce 1874 převzal správu statků Mladějov a Roveň. Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1885 působil jako okresní starosta v Sobotce.[1]

Od zemských voleb v roce 1889 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[1] Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[3] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1895[1] a zemských volbách v roce 1901.[4] Na mandát rezignoval roku 1905.[5]

V 80. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1885 získal mandát za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Rezignace na poslanecké křeslo byla oznámena 16. října 1902. Po doplňovací volbě ho pak v parlamentu nahradil Ludvík Egbert Belcredi.[6] K roku 1901 se profesně uvádí jako velkostatkář.[7]

Po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8]

V roce 1887 mu byl udělen rytířský Řád Františka Josefa.[9] Od roku 1910 žil trvale ve Vídni. Zemřel tam v prosinci 1922.[3]

Reference

editovat
  1. a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. 557 s. Dostupné online. S. 397. 
  2. a b PABSTMANN, Gustav D [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. 
  3. a b c Sterbefälle. Reichenberger Zeitung. Prosinec 1922, roč. 63, čís. 291, s. 2. Dostupné online. 
  4. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1901skc/2/stenprot/005schuz/s005001.htm
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2199&size=45
  8. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  9. Z Vídně. Národní politika. Září 1885, roč. 5, čís. 266, s. 1. Dostupné online.