Gustav Kroboth

Gustav Kroboth (13. dubna 1903 Šternberk – 10. února 1985 Weichs, Bavorsko) byl závodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů.

Gustav Kroboth
Narození	13. dubna 1903 Šternberk, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. února 1985 Weichs, Bavorsko, Německo
Povolání	závodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů, 1924–1926 Richter & Kroboth Motorfahrzeuge, (R&K), 1928–1933 Favorit, Stavba motorů a vozidel G. Kroboth, 1949–1955 Fahrzeug- & Maschinenbau G. Kroboth, Seestall a. Lech.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po skončení 2. světové války byl Kroboth, stejně jako většina německých obyvatel, podle Benešových dekretů z Československa vysídlen. Odešel do Seestallu nedaleko Mnichova.

Po kariéře konstruktéra a výrobce motorových vozidel Gustav Kroboth se sta instruktorem v autoškole. Zemřel 10. února 1985 v bavorském Weichsu.

Dílo

Začátky

Gustav Kroboth se od mládí věnoval strojům. V roce 1924 začal vyrábět lehké motocykly ve společnosti Richter & Kroboth (R&K) s dvoutaktními motory Villiers zdvihového objemu 147 a 172 cm³ obdobné skútrům. S jedním vyhrál Ecce Homo 1924 ve třídě do 175 cm³. Dále závodil na řadě soutěží, později na výkonnějších strojích jiných značek.

Postupně začal pracovat na návrhu malého osobního vozu. V roce 1930 se s ním zúčastnil Ecce Homo. Skončil na posledním místě, prokázal ale odolnost za těžkého provozu. Na vůz pojmenovaný Kroboth Favorit[1] mělo účinek neplacené reklamy.

Kroboth Favorit

Sériovou výrobu mínil podpořit Dr. Kuno Grohmann z úspěšné průmyslové rodiny. Kroboth začal v dílně se stavbou zkušební série dvaceti vozů, město Šternberk věnovalo pozemek na budoucí automobilku a Dr. Grohmann objednal montovanou tovární halu. Během krátké doby se podařilo získat několik stovek objednávek, především mezi Němci v severních Čechách. V říjnu 1931 vyvolaly čtyři hotové vozy Kroboth Favorit a dva podvozky značný ohlas na pražském autosalonu – cena odpovídala motocyklům a neměla konkurenci.

Vylučování češtiny neznalých Němců pokračující do úřadů v Sudetech a s krizí rostoucí nezaměstnanost zejména mezi německým obyvatelstvem Československa závratně snížily prodejnost. Dr. Kuno Grohmann tajemně zmizel, jeho bratr jej měl nechat zbavit svéprávnosti a uklidil do ústavu v tyrolském Innsbrucku a další investor se nenašel. Plány Gustava Krobotha přišly nazmar – k sériové výrobě nedošlo. Mělo vzniknout maximálně do 150 vozů.

V roce červenci 1932 Kroboth z firmy Minicar (založené na jaře 1931) vystoupil, což vyvolalo reakci věřitelů a firma musela ukončit výrobu.

Přijetím Mnichovské dohodě byl Šternberk připojen ke Třetí říši a česká menšina musela odejít.

Poválečná doba

Z vraků letadel a obrněné techniky sbíral v Bavorsku, kam byl vysídlen, potřebný materiál a stavěl, co bylo potřeba.

V roce 1949 založil společnost Fahrzeug- und Maschinenbau Gustav Kroboth a vyráběl dřevěné hračky nebo vybavení pro místní zemědělce. Sériová výroba mlýnků na mák mu umožnila financovat stavbu jednoduchého motocyklu podobajícího se skútru s dvoutaktním vzduchem chlazeným jednoválcovým motorem Sachs objemu 98 cm³ s 2,75 k.

• 
  Kroboth 100 (Kroboth Teddy)
• 
  Kroboth 100 (Kroboth Teddy)

Skútry Kroboth

O výrazně kapotované skútry Kroboth s dvoutaktními vzduchem chlazenými jednoválcovými motory Sachs objemu 98, 147 a 173 cm³ s přídi ve tvaru zvonu byl od roku 1951 v poválečném Německu velký zájem. Skútrů mnoha značek ovšem začalo i v samotném Německu vznikat nespočet a ruční malosériová výroba Gustava Krobotha nemohla konkurovat silnějším značkám.

• 
  Kroboth 200
• 
  Kroboth 200

Skútry Kroboth „do každého počasí“

Léto 1953 bylo velmi deštivé s rekordním množstvím srážek a kupující začali dávat přednost levným minivozům s lepší ochranou před nepřízní počasí. Rostl zájem o tříkolky jako Messerschmitt KR 200 nebo Fuldamobil. Kroboth využil své předválečné zkušenosti s trubkovým páteřovým rámem a zkonstruoval jednoduchý tříkolový „Allwetter-Roller“ (skútr do každého počasí), „motocykl, který se snadno udržuje, ale je pohodlný jako osobní auto“.

Měly dvě kola vpředu a dvě místa na lavici vedle sebe, její sklopení odkrylo úložný prostor po obou stranách motoru. Buď 9 k vzduchem chlazeného dvoutaktního jednoválce Sachs objemu 175 cm³ nebo 9,5 k ILO objemu 197 cm³. Posádku zakryla v případě nepohody plátěná střecha. Kroboth jej představil už v září 1954, dříve než většina hlavních motocyklových firem své a získal úvěr na stavbu malé továrny. V srpnu 1954 zahájil první dodávky zákazníkům.

Kroboth hledal investory a nabízel výrobní licence, motocykloví výrobci je ale odmítly, veřejnost už chtěla větší minivozy. Po smontování 55 vozů byla továrna v létě 1955 prodána, aby pokryla zvyšující se dluh.

• 
  Kroboth Allwetterroller
• 
  Kroboth Allwetterroller
• 
  podvozek Kroboth Allwetterroller
• 
  Kroboth Allwetterroller

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroboth na Wikimedia Commons