Gustav Gross
Gustav Gross, též Gustav Groß (12. června 1856 Liberec[1] – 23. února 1935 Vídeň[2][3][4][5]), byl rakouský a český vysokoškolský pedagog, národohospodář a politik německé národnosti z Moravy, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, od roku 1905 předseda spolku Deutscher Schulverein.
Dr. Gustav Gross | |
---|---|
Gustav Gross, r. 1907 | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1902 – 1913 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1889 – 1918 | |
Předseda Posl. sněmovny Říšské rady | |
Ve funkci: 1917 – 1918 | |
Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
Předseda Deutscher Schulverein | |
Ve funkci: 1905 – 1918 | |
Předchůdce | Victor Kraus |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Sjednoc. německá levice) Německá pokroková str. (Německý národní svaz) |
Narození | 12. června 1856 Liberec Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. února 1935 (ve věku 78 let) Vídeň Rakousko |
Rodiče | Gustav Robert Groß |
Alma mater | Vídeňská univerzita Berlínská univerzita |
Commons | Gustav Groß |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatJeho otcem byl Gustav Robert Groß (1823–1890), železniční odborník, manažer a politik. Gustav Gross vychodil národní školu a gymnázium. Vystudoval národohospodářství na Vídeňské univerzitě a Berlínské univerzitě. Roku 1878 získal titul doktora práv. V letech 1877–1881 byl státním úředníkem v Dolních Rakousích. Působil jako vysokoškolský pedagog a člen zkušební komise v oboru státní vědy. Od roku 1885 byl privátním docentem v oboru národohospodářství na Vídeňské univerzitě a roku 1896 zde byl jmenován mimořádným profesorem. Angažoval se i veřejně. Od roku 1885 (uváděno též od roku 1880) byl členem vedení spolku Deutscher Schulverein, zaměřeného na podporu německého školství, zejména v národnostně smíšených regionech Předlitavska. Později se přestěhoval do Jihlavy, kde pak soustředil i své politické aktivity.[3][4][5]
Zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu.[4] V zemských volbách roku 1902 sem byl zvolen za kurii městskou, obvod Jihlava. Mandát na sněmu získal i ve volbách roku 1906, opět za týž obvod.[6][7]
Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. 3. prosince 1889 nastoupil po doplňovací volbě místo Eduarda Sturma do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za kurii městskou, obvod Jihlava, Třebíč. Opětovně byl zvolen za týž obvod i v řádných volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za německý obvod Morava 4. Za týž obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[8] K roku 1911 se uvádí jako univerzitní profesor.[9] V letech 1917–1918 byl předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[3] Byl posledním předsedou tohoto zákonodárného sboru před rozpadem Rakouska-Uherska.[5]
Politicky patřil mezi německé liberály a byl jedním z jejich hlavních osobností na Moravě.[10] Na Říšské radě se roku 1889 připojil ke klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů.[11][12] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[13] Ve volbách roku 1897 byl zvolen do parlamentu jako kandidát Německé pokrokové strany.[14] Po volbách roku 1907 usedl do poslaneckého klubu Německý národní svaz (širší parlamentní platforma německorakouských nesocialistických politických stran, včetně Německé pokrokové strany).[8] Roku 1911 se Gross stal předsedou Německého národního svazu.[4] Opět se k poslanecké frakci Německý národní svaz připojil i po volbách roku 1911.[8]
Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[3]
Když v roce 1905 zemřel Victor Kraus, nahradil ho Gustav Gross ve funkci předsedy spolku Deutscher Schulverein.[5] V roce 1925 se stal předsedou spolku Deutscher Schulverein Südmark, který vznikl coby nástupnická organizace původního Deutscher Schulverein v poválečném Rakousku. V této funkci setrval až do své rezignace roku 1932.[4][5]
Zemřel v únoru 1935 na zápal plic.[5]
Literatura
editovat- ZVÁNOVEC, Mikuláš. Der nationale Schulkampf in Böhmen. Schulvereine als Akteure der nationalen Differenzierung (1880-1918). Berlin 2021, ISBN 978-3-11-072334-2.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, Vídeň, farnost Maria Treu, dostupné online[nedostupný zdroj].
- ↑ a b c d Dr. Gustav Groß [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Gross, Gustav (1856-1935), Abgeordneter, s. 73. (německy)
- ↑ a b c d e f Dr. Gustav Groß gestorben. Reichenberger Zeitung. Únor 1935, roč. 76, čís. 48, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Seznam poslanců minulého sněmu v Almanachu moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, http://camea.svkos.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=563487&mcp=36686&idpi=1680954&author= Archivováno 28. 9. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=159
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 470.
- ↑ Innsbrucker Nachrichten, 6. 12. 1889, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 18. 3. 1897, s. 5.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Gross na Wikimedia Commons