Gustav Brosch
Gustav Matouš Brosch (německy Gustav Ritter von Brosch) (22. září 1844, Chomutov[1] – 18. srpna 1924, Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál, cestovatel a polárník. Zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa. Později zastával vysoké funkce u c. k. válečného námořnictva a v roce 1904 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.
Gustav Matouš Brosch | |
---|---|
![]() Gustav Matouš Brosch | |
Zástupce velitele námořní základny v Pule | |
Ve funkci: 1902 – 1904 | |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | viceadmirál (1904), kontradmirál (1899), kapitán řadové lodi (1893) |
Narození | 22. září 1844 Chomutov ![]() |
Úmrtí | 18. srpna 1924 (ve věku 79 let) Štýrský Hradec ![]() |
Profese | voják, polárník a důstojník |
Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v Chomutově v národnostně smíšeném manželství (jeho otec byl Čech), ale rodiče mu pravděpodobně brzy zemřeli, protože byl vychováván u svého příbuzného městského mlynáře Krische a později ve vojenských výchovných ústavech. Byl přijat do kadetního ústavu v Krakově a na C. k. námořní akademii. V roce 1859 nastoupil službu ve válečném námořnictvu a o dva roky později získal hodnost kadeta. Ve válce s Itálií se vyznamenal při hašení lodního požáru v bitvě u Visu roku 1866 a ve stejném roce byl povýšen na praporčíka řadové lodi. Sloužil na různých lodích v Jaderském a Severním moři a také na Dunaji, kde spolupracoval na odborné práci o řece a jejích přítocích. V roce 1871 byl povýšen na poručíka řadové lodi 2. třídy. V letech 1872–1874 se jako důstojník lodi Admiral Tegetthoff zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice.[2] Během pobytu u Wilczekova ostrova pracoval s Carlem Weyprechtem na magnetických měřeních a zúčastnil se části třetí saňové výpravy, při které si poranil nohu.
Po návratu byl povýšen na poručíka I. třídy a po zpracování vědeckých výsledků z expedice získal rytířský titul. Poté působil jako dělostřelecký důstojník a postupně získal hodnosti korvetního kapitána (1885),[3] fregatního kapitána (1889)[4] a kapitána řadové lodi (1893).[5] Byl velitelem různých bitevních lodí, působil také u námořního sborového velitelství v Pule nebo u Námořního technického výboru. V letech 1893–1896 byl přednostou operační kanceláře námořní sekce na ministerstvu války.[6] V této funkci byl zároveň pobočníkem vrchního velitele námořnictva Maxmiliana Daublebskeho a často jej doprovázel na cestách po Jadranu a Středomoří. V letech 1896–1897 byl na křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia velitelem eskadry a v roce 1897 přeložen k námořnímu oblastnímu velitelství v Terstu. V roce 1899 byl jmenován kontradmirálem[7] a na vlajkové lodi SMS Kaiser Karl VI. byl velitelem divize v Jaderském moři. Nakonec byl v letech 1902–1904 zástupcem velitele válečného přístavu v Pule (1902–1904).[8][9] K datu 1. května 1904 odešel do výslužby v hodnosti viceadmirála.[10][2]
V Chomutově měl několik přednášek o významu a výsledcích expedice. Jeho dílo vyšlo pod názvem Die österreichisch-ungarische Polar-expedition unter Weyprecht und Payer.
V roce 1875 se oženil s Marií Bittersmannovou z Chomutova a měli spolu dvě dcery, ale mladší z nich zemřela v raném věku. Zemřel v roce 1924 ve Štýrském Hradci, kde je pohřben na hřbitově St Peter.[2] Je po něm pojmenován Brožův ostrov nedaleko severního pobřeží většího Greelyho ostrova. On sám pojmenoval jeden z mysů v Zemi Františka Josefa jako Chomutovský mys (Cap Comotovia).[11]
Tituly a ocenění
editovatV roce 1876 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř.[12][13] Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[14] Mimo jiné byl čestným členem C. k. geografické společnosti ve Vídni.[2]
Rakousko-Uhersko
editovat- Válečná pamětní medaile (1864)
- Válečná medaile (1873)
- Řád železné koruny III. třídy (1874)
- Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1881)
- rytířský kříž Leopoldova řádu (1898)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí
editovat- rytířský kříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (1875, Portugalsko)
- komandér Danebrožského řádu (1891, Dánsko)
- Řád pruské koruny II. třídy (1891, Německo)
- komandérský kříž Řádu meče (1891, Švédsko)
- Řád Medžidie II. třídy (1900, Osmanská říše)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Chomutov
- ↑ a b c d PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Příprava vydání Jaroslav Hošek. Praha: Orbis, 1969. 292 s. Kapitola Gustav Matouš Brosch, s. 274–280.
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885; s. 5 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 7 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 6 dostupné online
- ↑ Ergänzungsband 6. Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 139 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 6 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1903; s. 294 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1902; Vídeň, 1902; s. 5, 120 dostupné online
- ↑ Služební postup Gustava Brosche in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 22 dostupné online
- ↑ KTODA, Jaroslav. 725 dní v zajetí ledovců Arktidy. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5., čís. 1–2, s. 17–19.
- ↑ Gustav Brosch na webu novanobilitas.eu dostupné online
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 106–107 (heslo Brosch) ISBN 978-80-904241-8-0
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Gustava Brosche in: Almanach für die k.u.k. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1903; s. 518 dostupné online
Literatura
editovat- LAUBE, Roman: Z Čech a Moravy až k Severnímu pólu: historie polárních expedic na lodích Germanie a Hansa (1869 až 1870), na lodi Admirál Tegetthoff (1872 až 1874), a vzducholodi Italia (1928); Praha, 2009; 146 s. ISBN 978-80-86930-11-4
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 57–63 (heslo Gustav von Brosch) ISBN 3-7648-2519-7
Externí odkazy
editovat- Země Františka Josefa. Část VI. [online]. empepa.net, 2011-04-17 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online.