Gustav Brosch
Gustav Matouš Brosch (německy Gustav Ritter von Brosch) (22. září 1844, Chomutov[1] – 18. srpna 1924, Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál, cestovatel a polárník. Zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa. Později zastával vysoké funkce u c. k. válečného námořnictva a v roce 1904 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.
| Gustav Matouš Brosch | |
|---|---|
 Gustav Matouš Brosch | |
| Zástupce velitele námořní základny v Pule | |
| Ve funkci: 1902 – 1904 | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | viceadmirál (1904), kontradmirál (1899), kapitán řadové lodi (1893) |
| Narození | 22. září 1844 Chomutov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. srpna 1924 (ve věku 79 let) Štýrský Hradec  Rakousko |
| Profese | voják, polárník a důstojník |
| Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Narodil se v Chomutově v národnostně smíšeném manželství (jeho otec byl Čech), ale rodiče mu pravděpodobně brzy zemřeli, protože byl vychováván u svého příbuzného městského mlynáře Krische a později ve vojenských výchovných ústavech. Byl přijat do kadetního ústavu v Krakově a na C. k. námořní akademii. V roce 1859 nastoupil službu ve válečném námořnictvu a o dva roky později získal hodnost kadeta. Ve válce s Itálií se vyznamenal při hašení lodního požáru v bitvě u Visu roku 1866 a ve stejném roce byl povýšen na praporčíka řadové lodi. Sloužil na různých lodích v Jaderském a Severním moři a také na Dunaji, kde spolupracoval na odborné práci o řece a jejích přítocích. V roce 1871 byl povýšen na poručíka řadové lodi 2. třídy. V letech 1872–1874 se jako důstojník lodi Admiral Tegetthoff zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice.[2] Během pobytu u Wilczekova ostrova pracoval s Carlem Weyprechtem na magnetických měřeních a zúčastnil se části třetí saňové výpravy, při které si poranil nohu.
Po návratu byl povýšen na poručíka I. třídy a po zpracování vědeckých výsledků z expedice získal rytířský titul. Poté působil jako dělostřelecký důstojník a postupně získal hodnosti korvetního kapitána (1885),[3] fregatního kapitána (1889)[4] a kapitána řadové lodi (1893).[5] Byl velitelem různých bitevních lodí, působil také u námořního sborového velitelství v Pule nebo u Námořního technického výboru. V letech 1893–1896 byl přednostou operační kanceláře námořní sekce na ministerstvu války.[6] V této funkci byl zároveň pobočníkem vrchního velitele námořnictva Maxmiliana Daublebskeho a často jej doprovázel na cestách po Jadranu a Středomoří. V letech 1896–1897 byl na křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia velitelem eskadry a v roce 1897 přeložen k námořnímu oblastnímu velitelství v Terstu. V roce 1899 byl jmenován kontradmirálem[7] a na vlajkové lodi SMS Kaiser Karl VI. byl velitelem divize v Jaderském moři. Nakonec byl v letech 1902–1904 zástupcem velitele válečného přístavu v Pule (1902–1904).[8][9] K datu 1. května 1904 odešel do výslužby v hodnosti viceadmirála.[10][2]
V Chomutově měl několik přednášek o významu a výsledcích expedice. Jeho dílo vyšlo pod názvem Die österreichisch-ungarische Polar-expedition unter Weyprecht und Payer.
V roce 1875 se oženil s Marií Bittersmannovou z Chomutova a měli spolu dvě dcery, ale mladší z nich zemřela v raném věku. Zemřel v roce 1924 ve Štýrském Hradci, kde je pohřben na hřbitově St Peter.[2] Je po něm pojmenován Brožův ostrov nedaleko severního pobřeží většího Greelyho ostrova. On sám pojmenoval jeden z mysů v Zemi Františka Josefa jako Chomutovský mys (Cap Comotovia).[11]
Tituly a ocenění
editovatV roce 1876 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř.[12][13] Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[14] Mimo jiné byl čestným členem C. k. geografické společnosti ve Vídni.[2]
Rakousko-Uhersko
editovat
Válečná pamětní medaile (1864)
Válečná medaile (1873)
Řád železné koruny III. třídy (1874)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1881)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí
editovat
rytířský kříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (1875, Portugalsko)
komandér Danebrožského řádu (1891, Dánsko)
Řád pruské koruny II. třídy (1891, Německo)
komandérský kříž Řádu meče (1891, Švédsko)
Řád Medžidie II. třídy (1900, Osmanská říše)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Chomutov
- ↑ a b c d PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Příprava vydání Jaroslav Hošek. Praha: Orbis, 1969. 292 s. Kapitola Gustav Matouš Brosch, s. 274–280.
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885; s. 5 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 7 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 6 dostupné online
- ↑ Ergänzungsband 6. Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 139 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 6 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1903; s. 294 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1902; Vídeň, 1902; s. 5, 120 dostupné online
- ↑ Služební postup Gustava Brosche in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 22 dostupné online
- ↑ KTODA, Jaroslav. 725 dní v zajetí ledovců Arktidy. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5., čís. 1–2, s. 17–19.
- ↑ Gustav Brosch na webu novanobilitas.eu dostupné online
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 106–107 (heslo Brosch) ISBN 978-80-904241-8-0
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Gustava Brosche in: Almanach für die k.u.k. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1903; s. 518 dostupné online
Literatura
editovat- LAUBE, Roman: Z Čech a Moravy až k Severnímu pólu: historie polárních expedic na lodích Germanie a Hansa (1869 až 1870), na lodi Admirál Tegetthoff (1872 až 1874), a vzducholodi Italia (1928); Praha, 2009; 146 s. ISBN 978-80-86930-11-4
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 57–63 (heslo Gustav von Brosch) ISBN 3-7648-2519-7
Externí odkazy
editovat- Země Františka Josefa. Část VI. [online]. empepa.net, 2011-04-17 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online.
