Gurk
Gurk (slovinsky Krka) je tržní obec v Korutanech s 1264 obyvateli (Počet 1. ledna 2015) v okrese Sankt Veit an der Glan. Větší regionální význam měla obec jako biskupské sídlo diecéze Gurk a díky románské katedrále z roku 1140, jež je spjata s klášterem sv. Emy z Gurku (asi 995–1045).
| Gurk (Marktgemeinde) Gurk | |
|---|---|
 Dóm a klášter | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°52′31″ s. š., 14°17′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 662 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Korutany |
| Okres | Sankt Veit an der Glan |
  Gurk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 39,7 km² |
| Počet obyvatel | 1 226 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 30,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Siegfried Kampl (FPK) |
| Oficiální web | gurk |
| gurk | |
| Telefonní předvolba | 04266 |
| PSČ | 9342 |
| Označení vozidel | SV |
| NUTS | AT213 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatGeografická poloha
editovatTržní obec Gurk je obklopena horskými stráněmi a rozlehlými lesy a nachází se uprostřed málo osídleného Gurského údolí. Proti proudu řeky Gurky leží městečko Straßburg s pevností, z níž kdysi gurská knížata-biskupové spravovali panství.
Dějiny
editovat
Název Gurk („die Gurgelnde“ = bublavý, klokotavý, zurčivý apod.) je odvozen od stejnojmenné řeky Gurky. Území dnešní obce bylo osídleno již před asi 2000 lety, většího významu však obec nabyla až po připojení Korutan k Bavorsku. Nejstarší písemná zmínka o řece pochází z roku 831 a jistý salcburský dvůr Gurk je zmiňován roku 864. V roce 898 daroval císař Arnulf Korutanský předkovi sv. Emy Cventibolt značná území údolí Gurktal, mezi nimiž figurovalo také hospodářství Gurk, jehož předpokládaná poloha je v dnešním Lieding, části obce Straßburg.
Roku 975 udělil císař Ota II. privilegium existujícímu liedinskému ženskému klášteru. Ten byl založen hraběnkou Emou z Gurku v letech 1043 až 1045 na dnešním místě v Gurku. Klášter Gurk však neexistoval dlouho, neboť místo ženského kláštera byla salcburskou arcidiecézí roku 1072 založeno biskupství Gurk, vlastníci rozlehlé panství v severní části Korutan. Gurk byl sídlem biskupství do roku 1787, kdy bylo přemístěno do Klagenfurtu.
Pod správou kláštera se v průběhu středověku a pozdního středověku obec rozvinula v sídlo s řemeslníky a živnostníky. ve 13. století získal Gurk tržní právo, dlouho však nebyl, podobně jako další klášterní tržní obce v Korutanech, tržní obcí v plném smyslu a až do 18. století neměl ani vlastní znak či pečeť.
Obecní symboly
editovatZnak Gurku zobrazuje „v modrém poli podélně umístěnou románskou baziliku o dvou věžích s barokními vrcholy. Nad bazilikou jsou znázorněny biedermeierové váhy“.[2] Váhy nad obrazem gurského dómu byly převzaty z tržní pečeti z 19. století. Ačkoli Lieding získal tržní práva již roku 975 a první sídlo řemeslníků při katedrále je ve 13. století získalo také, neměl Gurk ještě v 18. století ani znak ani pečeť. Teprve po přeložení biskupského sídla do Klagenfurtu se v listinných knihách objevuje jediné pečetidlo označené „Markt Gurk“, s motivem biedermeierových vah, symbol tržního soudce a spravedlivé vrchnosti.
Znak a vlajka byly obci propůjčeny 20. února 1969, vlajka je žluto-modro-žlutá se vkomponovaným městským znakem.
Kultura a pamětihodnosti
editovat- Farní, kdysi katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie (Mariä Himmelfahrt)
- Středověká kašna Gerichtsbrunnen v Ranitzi, zvaná „Pohanská kašna (Heidenbrunnen) nebo Římská kašna (Römerbrunnen)“
- Trpasličí park Gurktal, zábavní park
25. června 1988 navštívil papež Jan Pavel II. místní dóm a pomodlil se v kryptě u hrobu svaté Emy. První papežská návštěva v korutanských dějinách byla zároveň velkou mediální událostí a přivedla tisíce lidí na mši slouženo pod širým nebem před katedrálou.
Obec Gurk byla roku 1998 zvolena Evropskou radou jako „Evropská obec“.
Obyvatelstvo
editovatPodle sčítání obyvatel měl v roce 2001 Gurk 1 311 obyvatel, z nichž 99,0 % je rakouských státních občanů. 94,6 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání a 1,5 % evangelíků, 3,5 % jsou bez vyznání.
Politika
editovatObecní zastupitelstvo
editovatObecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb roku 2009, sestává z 15 členů:[3]
Přímo voleným starostou je Siegfried Kampl (BZÖ).[4]
Členění obce
editovatObec se dělí na tři katastrální části (Pisweg, Gruska, Gurk) a dále zahrnuje 22 místních čáastí (v závorkách jsou počty obyvatel z 31. října 2011[5]):
- Dörfl (16)
- Föbing (6)
- Finsterdorf (9)
- Gassarest (9)
- Glanz (0)
- Gruska (24)
- Gurk (869)
- Gwadnitz (39)
- Hundsdorf (21)
- Kreuzberg (9)
- Krön (10)
- Masternitzen (5)
- Niederdorf (15)
- Pisweg (104)
- Ranitz (20)
- Reichenhaus (44)
- Straßa (16)
- Sutsch (11)
- Zabersdorf (18)
- Zedl (9)
- Zedroß (9)
- Zeltschach (10)
Sousední obce
editovatS = Straßburg
Z = Weitensfeld im Gurktal
V = Mölbling
J = Frauenstein
Partnerská města
editovat
Arnstadt v Durynsku (Německo)
Hallein v Salcbursku
Osobnosti
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gurk_(Kärnten) na německé Wikipedii.
- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ zitiert nach Wilhelm Deuer: Die Kärntner Gemeindewappen. Verlag des Kärntner Landesarchivs, Klagenfurt 2006, ISBN 3-900531-64-1, S. 130
- ↑ Amt der Kärntner Landesregierung Archivováno 16. 6. 2016 na Wayback Machine., abgerufen 20. März 2009
- ↑ Amt der Kärntner Landesregierung Archivováno 9. 4. 2014 na Wayback Machine., abgerufen 20. März 2009
- ↑ Statistik Austria, Registerzählung vom 31. Oktober 2011
Literatura
editovat- Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 149-157
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gurk na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
