Guljanci
Guljanci (bulharsky Гулянци) je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině poblíž ústí řeky Vit do Dunaje. Město je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 3 100[2] obyvatel.
| Guljanci Гулянци | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°38′13″ s. š., 24°41′26″ v. d. |
| Nadmořská výška | 18 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Plevenská |
| Obština | Guljanci |
  Guljanci | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 70,1 km² |
| Počet obyvatel | 3 164 (2022[1]) |
| Hustota zalidnění | 45,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| PSČ | 5960 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatMěsto leží na místě římského vojenského tábora Utus, který vznikl na levém břehu řeky Utus, což je thrácký název řeky Vit. Turci nazývali osadu Gülan (od gül – růže) kvůli bílým a šarlatovým růžím, které obrostly nádvoří a jeho okolí. Postupem času bylo jméno přeměněno na Gülyande a Gjulanci až na současný název.
V roce 1818 zde byla otevřena bulharská škola s knězem, učitelem. Na příkaz tureckých úřadů byla později uzavřena, ovšem v roce 1828 byla otevřena znovu. V roce 1868 byla díky dobrovolné práci obyvatelstva postavena první školní budova. Ve školním roce 1912/13 se učitelský sbor zvýšil na 6 osob. V letech 1920 – 1921 bylo otevřeno nižší gymnázium a učitelský sbor v obci se rozrostl na 11 osob, přičemž výuka se konala jak ve třídách, tak v soukromých domech. V roce 1914 sem přišli baptističtí misionáři. Skupina se začala rozrůstat a v roce 1923 se tu konal kongres baptistických sborů v Bulharsku s hosty ze zahraničí. V roce 1930 byla v obci postavena nová školní budova o 2 patrech a 10 učebnách, jež byla financována z prodeje zeleniny, kterou pěstovali místní zemědělci na obecních pozemcích a získali tak 1,5 miliónu leva. Budova však nestačila pro všechny třídy a někteří žáci se učili ve staré škole. V témže roce byla otevřena studentská jídelna, podporovaná pronájmem školní haly a vystoupeními učitelů a studentů. Od roku 1938 byla v obci otevřena zemědělská škola, která existovala až do roku 1948. Po nastolení komunistického režimu byl baptistický sbor uzavřen, takže věřící rodiny konaly pobožnosti ve svých domech. V roce 1948 bylo v obci postaveno dobrovolnickou prací gymnázium. Guljanci byly prohlášeny městem dekretem č. 1942 z 4. září 1974 a staly se střediskem obštiny, která zahrnovala Lenkovo, Šjakovo, Kretu a Dăbovan. Postupně se obština rozrůstala až dosáhla počtu 12 sídel. Od školního roku 1981/82 se škola transformovala ze základní na střední polytechnickou školu. V roce 1985 bylo otevřeno nové učiliště se zaměřením na ekonomiku a řízení motorových vozidel. Od roku 1990 došlo k obnově a posílení zdejší baptistické církve a 19. září 2004 byl otevřen nový kostel, který byl postaven díky pomoci církve v Heights v Texasu.
Obyvatelstvo
editovatVe městě žije 3 164 obyvatel a je zde trvale hlášeno 3 281 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
editovat- ↑ a b Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2022 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2022-12-15 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guljanci na Wikimedia Commons
