Wikipedie

Guido Gezelle

Guido Pieter Theodorus Josephus Gezelle (1. květen 1830, Bruggy – 27. listopad 1899, Bruggy) byl vlámský katolický kněz, spisovatel, novinář a básník, klíčová postava vlámského národního obrození.[37] Svá díla psal v západovlámském dialektu (West-Vlaams).

Guido Gezelle
Rodné jménoGuido Pieter Theodorus Josephus Gezelle
Narození1. května 1830
Bruggy
Úmrtí27. listopadu 1899 (ve věku 69 let)
Bruggy
Místo pohřbeníCentrální hřbitov
hrobka Guida Gezelleho
BydlištěBruggy (1830–1854)
Roeselare (1854–1860)
Bruggy (1860–1861)
Bruggy (od 1861)
Bruggy (do 1866)
Bruggy (1866–1872)
Bruggy (1872)
Kortrijk (1872–1878)
Kortrijk (1878–1879)
Kortrijk (1879–1880)
Kortrijk (1880–1894)
Kortrijk (1894–1899)
Bruggy (1899)
Alma materSoukromá škola Jana Pietera Branse (1837–1839)
Biskupská kolej Panny Marie v Ter Duinen (1841–1846)
Malý seminář v Roeselare (1846–1849)
Bruggský seminář (1850–1854)
Povoláníbásník, školní učitel, spisovatel, katolický kněz, filolog, folklorista, spirituál, poziční klasifikace učitelů, kurát, politický novinář, profesor, prorektor, překladatel a redaktor
ZaměstnavateléMalý seminář v Roeselare (1854–1860)
Anglická kolej (1860–1861)
Anglický seminář (1860–1865)
't Jaer 30 (1864–1870)
Diecéze Bruggy (1865–1889)
Patronát kateřinek (1875–1899)
Gazette van Kortrijk (od 1876)
Congregation of the Most Holy Name of Mary (od 1879)
Kongregace sester paulínek (od 1879)
Oddělení Davidovy nadace v Kortrijku (od 1883)
Sestry od Dítěte Ježíše (1889–1893)
Anglický klášter (1899)
Oceněníhonorary doctor of the Catholic University of Louvain (1887)
Pro Ecclesia et Pontifice (1888)
rytíř Řádu Leopoldova (1889)
Nábož. vyznáníkatolicismus
RodičePieter Jan Gezelle[1][2] a Monica De Vrieseová[1][2]
PříbuzníMarie-Louise Gezelleová[3][2], Florence Gezelleová[3][2], Romaan Gislijn Gezelle[3][2] a Joseph Gezelle[3][2] (sourozenci)
Maria Magdalena Gezelleová (neteř)[3][4]
Maria Constantia Gezelleová (teta)[3][5]
Maria Josepha Gezelleová (teta)[3][6]
Catherine de Kyvereová (sestřenice z druhého kolene)[3][7]
Maria Philomena Lateurová (neteř)[3][8]
Marie Elise Amandine Lateurová (neteř)[3][9][10]
Dymphna Gezelleová (neteř)[3][2][11]
Hortense Gezelleová (neteř)[3][2][12]
Philomena De Smetová (švagrová)[3][2][13]
Pieter Jozef Gezelle (děd)[14][15]
Anna Theresia Moriceová (babička)[14][15]
Jozef De Vriese (děd)[15]
Isabella Rosa De Riemaeckerová (babička)[15]
Clara De Vrieseová (teta)[16]
Coleta De Vrieseová (teta)[16]
Amelia De Vrieseová (teta)[16]
Josephus De Vriese (strýc)[16]
Karel De Vriese (strýc)[16]
Eugenius De Vriese (strýc)[16]
Leon De Vriese (strýc)[16]
Rosalie Van Craeymeerschová (teta)[17]
Reine De Balová (teta)[18]
Jacobus Gezelle (strýc)[19][20]
Pieter Frans Gezelle (strýc)[19][20]
Catharina Gezelleová (teta)[19][20]
Michaël Dominique Gezelle (strýc)[19][20]
Maria Theresia Debusschereová (teta)[21][20]
Constantia Franciscus Dilgatová (teta)[22][23]
Barbe Theresia Malfaitová (teta)[22][23]
Charles Louis Dedeurwaerder (strýc)[24][25]
Jozef Gezelle (synovec)[26][2][27]
Georges Gezelle (synovec)[28][2]
Caesar Gezelle (synovec)[29][2][30]
Mathilde Gezelleová (neteř)[31][32][2]
Stijn Streuvels (synovec)[33]
Karel Lateur (synovec)[34]
Maria Louisa Lateurová (neteř)[35]
Camille Henri Joseph Lateur (synovec)[36]
Melanie De Vriese (neteř)[3]
Mathilde De Vriese (neteř)[3]
Mathilde De Kyvere (sestřenice z druhého kolene)[3]
Ludovica Giselina De Vriese (sestřenice)[3]
Maria Theresia De Vriese (sestřenice)[3]
Karel De Vriese (bratranec)[3]
Karel Lodewijk De Vriese (bratranec)[3]
Karel Lodewijk De Vriese (bratranec)[3]
Mathilde Guislena De Vriese (sestřenice)[3]
Theodorus De Vriese (bratranec)[3]
Felix Rigardus De Vriese (bratranec)[3]
Henricus De Vriese (bratranec)[3]
Clementia De Vriese (sestřenice)[3]
Gustavus De Vriese (bratranec)[3]
Elise Mathilde Maria Gezelle (neteř)[3]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Roku 1854 byl vysvěcen na kněze a až do roku 1860 byl učitelem v Roeselare. Své studenty vedl k romantickým idejím vlámského nacionalismu, což se často nelíbilo vyššímu katolickému kléru. V roce 1860 se přestěhoval do (rodných) Brugg, kde se stal profesorem filozofie v Anglo-belgickém semináři.

Byl též vášnivým žurnalistou, proslulým svými výpady proti liberalismu, zejména v deníku t Jaer 30 ("Rok 30"). Roku 1865 založil i vlastní ilustrovaný týdeník, který se jmenoval Rond den heerd ("Okolo krbu"). Roku 1881 založil filologický časopis Loquela, neboť ho jazykověda velmi zajímala, i z důvodů nacionálních. Podobně jako jiní národní romantici té doby se také živě zajímal o folklór.

Do literatury vstoupil roku 1858 dvěma sbírkami vydanými krátce po sobě Kerkhofblommen ("Hřbitovní kvítí") a Dichtoefeningen ("Básnická cvičení"). Jeho poezie vyjadřovala opojení z krásy světa a stvoření i vášnivou lásku k Bohu, ale roku 1872 se ocitl na pokraji nervového zhroucení. Církev na to reagovala tím, že ho přeložila do Kortrijku, kde se stal kaplanem. Zde našel znovu klid a rovnováhu a obnovil svůj zájem o poezii. Intenzivně ji psal zejména od roku 1877 až do své smrti. V této době vytvořil svá klíčová díla (sbírky Tijdkrans ("Věnec času"), Rijmsnoer ("Šňůra veršů"), Laatste verzen ("Poslední verše")). Jejich poezie je mnohem promyšlenější a klidnější než v raných dílech. Roku 1886 publikoval vynikající překlad Longfellowovy "Písně o Hiawathovi" a do Brugg se vrátil až roku 1899, těsně před smrtí.[38]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Archiv Guida Gezelleho.
  4. ↑ Dostupné online.
  5. ↑ Dostupné online.
  6. ↑ Dostupné online.
  7. ↑ Dostupné online.
  8. ↑ Dostupné online.
  9. ↑ Dostupné online.
  10. ↑ Dostupné online.
  11. ↑ Dostupné online.
  12. ↑ Dostupné online.
  13. ↑ Dostupné online.
  14. ↑ a b Dostupné online.
  15. ↑ a b c d Dostupné online.
  16. ↑ a b c d e f g Dostupné online.
  17. ↑ Dostupné online.
  18. ↑ Dostupné online.
  19. ↑ a b c d Dostupné online.
  20. ↑ a b c d e Dostupné online.
  21. ↑ Dostupné online.
  22. ↑ a b Dostupné online.
  23. ↑ a b Dostupné online.
  24. ↑ Dostupné online.
  25. ↑ Dostupné online.
  26. ↑ Dostupné online.
  27. ↑ Dostupné online.
  28. ↑ Dostupné online.
  29. ↑ Dostupné online.
  30. ↑ Dostupné online.
  31. ↑ Dostupné online.
  32. ↑ Dostupné online.
  33. ↑ Dostupné online.
  34. ↑ Dostupné online.
  35. ↑ Dostupné online.
  36. ↑ Dostupné online.
  37. ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=29674&s_lang=2&detail=1&title=Gezelle
  38. ↑ http://www.britannica.com/biography/Guido-Gezelle

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Guido_Gezelle&oldid=21976664“