Guichen (1897)

francouzský chráněný křižník

Guichen byl chráněný křižník francouzského námořnictva. Ve službě byl v letech 1899–1922.[1] Účastnil se první světové války. Od roku 1917 byl využíván jako rychlý transport.[2]

Guichen
Guichen
Základní údaje
Vlajka námořnictva
Typchráněný křižník
UživateléFrancouzské námořnictvo
Zahájení stavbyříjen 1895
Spuštěna na voduříjen 1897
Uvedena do služby1899
Osudvyřazen 1922
PředchůdceD'Entrecasteaux
NásledovníkChateaurenault
Takticko-technická data
Výtlak8151 t (standardní)[1]
Délka133 m (mezi svislicemi)
Šířka16,96 m
Ponor7,49 m (max.)
Pohon3 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 36 kotlů
3 lodní šrouby
25 000 ihp
Palivo1960 t uhlí
Rychlost23,5 uzlu
Posádka604
Pancíř40–178mm paluba
55mm štíty děl
160mm velitelská věž
Výzbroj2× 165mm kanón (2×1)
6× 139mm kanón (6×1)
10× 47mm kanón (10×1)
5× 37mm kanón (5×1)
2× 450mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazeníprvní světová válka
 
Guichen

Hlavním úkolem křižníku měly být akce proti nepřátelské námořní dopravě. Na svou velikost měl slabou výzbroj. Plavidlo postavila loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire. Stavba byla zahájena v říjnu 1895, v říjnu 1897 byl křižník spuštěn na vodu a roku 1899 byl přijat do služby.[1]

Konstrukce

editovat

Hlavní výzbroj tvořily dva štíty chráněné 165mm kanóny umístěné na přídi a na zádi a dále šest 139mm kanónů na bocích trupu. Doplňovalo je deset 47mm kanónů, pět 37mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 36 kotlů Lagrafel d'Allest a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 25 000 ihp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23,5 uzlu.[1] Dosah byl 7500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]

Reference

editovat
  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 312. (anglicky) 
  2. a b GUICHEN protected cruiser (1899) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat