Grete Blochová

německá spisovatelka

Grete Blochová (21. března 1892 Berlín – květen 1944 Osvětim) byla přítelkyně Felice Bauerové a matka jediného dítěte Franze Kafky.

Grete Blochová
Narození21. března 1892
Berlín
Úmrtíkvěten 1944 (ve věku 52 let) nebo 1944 (ve věku 51–52 let)
Koncentrační tábor Osvětim
Povoláníspisovatelka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat
 
Blochové pension Jennings Riccioli ve Florencii: místo děje románu Pokoj s vyhlídkou britského spisovatele E. M. Forstera.

Grete Blochová byla, podobně jako její přítelkyně Felice Bauerová, úřednice v Berlíně, přes niž se v Praze v říjnu 1913 seznámila Franzem Kafkou. Ten se do Grete na první pohled zamiloval. Po tomto setkání si rok dopisovali. V řadě dopisů líčil Kafka svůj nesnadný vztah s Felice. Když se Felice o jejich korespondenci dozvěděla, na krátký čas se s Kafkou rozešla.

Po dalším setkání s Grete v roce 1914 jejich "vztah" záhy skončil. Na počátku roku 1915 Blochová zařídila, aby se Bauerová a Kafka znovu setkali: na Svatodušní neděli roku 1915 se Bauerová, Blochová, její přítelkyně Erna Steinitzová a Franz Kafka setkali v Českém Švýcarsku.[1] Blochová a Kafka se pak možná ještě znovu setkali v Praze v roce 1922.[2]

Grete šířila fámy, že s Kafkou čekala dítě, a v roce 1914 porodila chlapce jménem Martin, jenž byl dán na výchovu do pěstounské rodiny v Mnichově. Chlapec zemřel v roce 1921, otec zůstal neznámý.[2] Podle hudebníka Wolfganga Alexandera Schockena, který Gretu Blochovou znal od dětství v Berlíně, byl otcem Kafka.[3] Ve svém posledním dopise z 21. dubna 1940 v Haifě Blochová Schockenovi naznačila, že otec dítěte zemřel v roce 1924 a je pohřben v Praze.[4] Také Max Brod, který obdržel tento dopis od Schockena v roce 1948, nepochyboval o Kafkově otcovství.[5] Tento předpoklad je však v novější biografické literatuře odmítán.[6][7] Nicholas Murray dokonce v roce 2004 vznesl otázku, zda se vůbec kdy toto dítě narodilo.[8]

Naproti tomu z Kafkových dopisů vyplývá, že jejich vztah zdaleka nebyl natolik intimní, aby z něj vzešla taková blízkost. Ostatně, pro "důvěrný vztah" obecně měl Kafka vlastní pojem - peklo. Tvrzení o Kafkově otcovství byla zřejmě pokusem o získání pozornosti a s tím spojený eventuální finanční prospěch.

V roce 1936 se Grete odstěhovala do Itálie, kde si ve Florencii otevřela penzion. Poté, co byla v roce 1943 Itálie obsazena německými vojsky, uprchla nejprve do horské vesnice San Donato Val di Comino. V květnu 1944 byla německými okupanty spolu s dalšími Židy zatčena a deportována do koncentračního tábora v Osvětimi a později zavražděna.[9] Přesné datum její smrti není neznámo, úmrtí odhalil až britský Červený kříž v roce 1945.

Před deportací předala 28 dopisů korespondence s Franzem Kafkou svému učiteli italštiny, z jehož pozůstalosti byly zapůjčeny Německému literárnímu archivu Marbach v Hessensku spolu s dopisy a úryvky, které Blochová předala Bauerové v roce 1914 jako "usvědčující materiál pro Proces".[10]

Reference

editovat
  1. Peter-André Alt: Franz Kafka: der ewige Sohn. 2005, S. 421f.
  2. a b Peter-André Alt: Franz Kafka: der ewige Sohn, 2005, S. 299–303.
  3. Wolfgang Alexander Schocken: Wer war Grete Bloch? 1986, S. 92 ff.
  4. Wolfgang Alexander Schocken: Wer war Grete Bloch? 1986, S. 95f.
  5. Max Brod: Franz Kafka. Eine Biografie, S. Fischer, Frankfurt am Main 1954, p. 294 ff.
  6. Reiner Stach: Kafka: die Jahre der Entscheidungen, 2002, S. 495–498.
  7. Hans-Gerd Koch: „Teuflisch in aller Unschuld“. 2002, S. 390.
  8. Nicholas Murray: Kafka und die Frauen. 2007, S. 162.
  9. Hans-Gerd Koch: „Teuflisch in aller Unschuld“. 2002, S. 391.
  10. Reiner Stach: Kafka: die Jahre der Entscheidungen. 2002, S. 501–506.