Granátová skála

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Granátová skála
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
	Částečný pohled na skálu
Základní informace
Vyhlášení	9. prosince 1940
Nadm. výška	405–428 m n. m.
Rozloha	0,03 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Tábor
Umístění	Tábor
Souřadnice	49°24′37,08″ s. š., 14°39′20,52″ v. d.
	Granátová skála
Další informace
Kód	2500
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Granátová skála je klínovitý skalní výchoz v centrální části města Tábor na pravém břehu řeky Lužnice, v parku pod Kotnovem, pod zdmi ulice Na Parkánech, u kostela svatého Filipa a Jakuba. Je chráněná již od roku 1940 jako přírodní památka, správu vykonává Krajský úřad Jihočeského kraje. Podnět k ochraně podal táborský přírodovědec Antonín Hnízdo.

Geologie

Migmatit, tvořící Granátovou skálu, vznikl ve dvou etapách, které lze rozeznat na základě odlišného zbarvení. Tmavé části jsou starší, zatímco světlejší úseky vznikly později. Obecně se předpokládá, že k vytvoření masivu vedl průnik horkého magmatu do původní rulové horniny. Ztuhlé magma se přitom projevilo světlými místy v jinak tmavém materiálu. Protože se ale starší a novější část horniny neliší ve svém chemickém složení, domnívá se geolog Petr Rajlich, že příčinou vzniku mohl být dopad meteoritu.

Detailní pohled na vyleštěnou část skály s granáty

Ve světlých místech jsou hojně obsažené krystaly granátů. Ty největší dosahují téměř velikosti vlašského ořechu, většina je ale drobnější. Jedná se o běžnější typ (almandin) a nikoliv známý, ale vzácnější pyrop, tedy tzv. český granát.

Historie lokality

Svah mezi Granátovou skálou a kostelem svatého Filipa a Jakuba

Skála v současnosti dosahuje v odhalené části výšky 23 m a šířky asi 10 m. V minulosti však byla zřejmě výrazně větší a podle záznamů z 19. století se totožné výchozy nalézaly i na druhém břehu řeky. Velká část materiálu byla odtěžena a použita především k vydláždění starých táborských ulic, hornina ale posloužila i k výstavbě domů či patníků. Také mnohé krystalky granátů byly ze skály v době před její památkovou ochranou odebrané, jak ukazují prázdné jamky v hornině.

Odkazy

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

Literatura

ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR, svazek VIII. Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Granátová skála, s. 439.
RAJLICH, P. Přírodní památka Granátová skála. Informační leták. 1. vyd. Tábor: OSSIS, 2008.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Granátová skála na Wikimedia Commons

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[1]

[2]