Grafitová kamna byla topidla vyrobená ze směsi keramické hlíny s příměsí grafitu (tuhy). Kamna se vyráběla jako polomatná nebo lesklá, kdy byl grafit nanášen i na povrch keramického střepu obdobě jako glazura nebo smalt. Významná manufaktura vznikla v první polovině 19. století v areálu hradu Svojanov na českomoravském pomezí. Tato továrna byla provozována nejméně do požáru hradu v roce 1842.

Grafitové „tahovky“ na hradě Svojanově

Těžba grafitu probíhala v okolí obce Hutě (Svojanov).

Celá funkční grafitová kamna se dochovala na hradě Svojanov (lesklé grafitové "tahovky"), na hradě Pernštejně a na zámku v Litomyšli (obojí válcová). Ještě na začátku 20. století byla grafitová kamna k vidění i v rodném bytě Bedřicha Smetany v areálu zámeckého pivovaru v Litomyšli. Tato kamna se však ztratila.

V interiéru hradu Svojanov je pak k vidění několik grafitových kachlů, robustních válcových komponent kamen a užitkové grafitové keramiky.

Grafitová, respektive tuhová keramika se na našem území v běžné hrnčířské produkci vyskytuje již od mladší doby železné - v době laténské (též označovaná jako Laténská grafitová nebo tuhová keramika) kdy se grafit přidával přímo do hlíny a tuhovaná keramika (grafitem se tuhovala keramika na povrchu).[1][2][3]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. KOUCKÁ, Andrea. Experimentální výroba laténské grafitové keramiky v Panské Lhotě. 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno. Dostupné online. (Czech)
  2. HLAVA, Miloš. Tuhová keramika z oppida Staré Hradisko a pozdně laténská tuhová keramika na Moravě. 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Čižmář. Dostupné online. (Czech)
  3. PLESKA, Miroslav. Laténská keramika na Chrudimsku. 2015. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Richard Thér, Ph.D.. Dostupné online. (Czech)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat