Wikipedie

Gordon Parks

americký fotograf

Gordon Roger Alexander Buchanan Parks (30. listopadu 1912, Fort Scott, Kansas – 7. března 2006, New York) byl americký fotograf společnosti Farm Security Administration (FSA).[1] Kromě toho byl ještě hudebníkem, básníkem, romanopiscem, novinářem, aktivistou a režisérem. Nejvíce jsou zmiňovány jeho fotografické eseje pro časopis Life a jeho film z roku 1971 Shaft, který režíroval.[2]

Gordon Parks
Rodné jménoGordon Roger Alexander Buchanan Parks
Narození30. listopadu 1912
Fort Scott
Úmrtí7. března 2006 (ve věku 93 let)
New York
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníEvergreen Cemetery
NárodnostAfroameričané
Alma materCentral High School Saint Paul, Minnesota
Ricker College
Storm King School
Povolánífilmový režisér, fotograf, herec, fotoreportér, scenárista, novinář, filmový herec, romanopisec, módní fotograf, umělec, filmový producent, hudební skladatel, básník, spisovatel a režisér
Manžel(ka)Genevieve Young (1973–1979)
DětiGordon Parks, Jr.
David Parks
Leslie Parks
Toni Parks
OceněníSpingarnova medaile (1972)
Black Filmmakers Hall of Fame (1973)
National Association of Black Journalists Hall of Fame (1990)
Paul Robeson Award (1991)
Knižní cena Anisfieldové Wolfové (1998)
Žijící legenda Knihovny Kongresu (2000)
Cena Lucie (2004)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Parksův nejznámější snímek Americká gotika, Washington D. C. s Ellou Watsonovou
Jedna z Parksových pozdějších fotografií Ella Watsonová a její rodina
Dvě dívky v kempu Christmas Seals

Fotografická kariéra

editovat

Ve 25 letech Parkse zaujaly fotografie migrujících pracovníků v časopise a koupil si v zastavárně první fotoaparát Voigtländer Brilliant za 12,50 dolarů.[3]

Snímky úředníků, kteří vyvinuli první svitkový film, jeho práci ocenili, a vybídli jej, aby fotografoval módu v obchodu Frank Murphy's women's clothing v St. Paulu. Parks každý snímek pořídil dvojitou expozicí, s výjimkou jednoho, ale právě ten padl do oka Joe Louisové, manželce boxera a mistra těžké váhy Marva Louise. Louisová doporučila Parksovi přestěhovat se do Chicaga, kde začal pořizovat snímky z byznysu pro společnost žen.

Během příštích několika let Parks vystřídal celou řadu zaměstnání, na volné noze se jako doplňkové činnosti věnoval portrétní a módní fotografii. Začal pořizovat kroniku černého ghetta města South Side a v roce 1941 díky výstavě těchto fotografií členství ve společnosti FSA. Společnost FSA byla vytvořena v USA v roce 1935 v rámci New Deal. Jejím úkolem bylo v krizi pomáhat proti americké venkovské chudobě. FSA podporovalo skupování okrajových pozemků, práci na velkých pozemcích s moderními stroji a kolektivizaci. Vedle Parkse byli v sociologicko-dokumentárním programu této agentury zapojeni fotografové jako například Walker Evans, Dorothea Langeová[4], Roy Stryker, Arthur Rothstein nebo Ben Shahn.[1] Ve spolupráci pod vedením Roye Strykera vytvořil řadu svých později známých fotografií, například Americká gotika, Washington, D.C.[5] (pojmenované podle malby Granta Wooda se stejným názvem, na které je americký dům s gotickým oknem a před ním dva vysocí, štíhlí staříci s úzkou bradou). Na fotografii pózuje velmi štíhlá Afroameričanka Ella Watsonová, která pracovala jako uklízečka pro budovu FSA, jak stojí strnule před americkou vlajkou, v jedné ruce drží koště a ve druhé mop.

Parks se inspiroval k vytvoření tohoto portrétu poté, co si všiml opakovaného rasismu v restauracích a obchodech po svém příjezdu do Washingtonu. Když tento snímek viděl Stryker, prohlásil o něm, že je to obvinění Ameriky – a že by to mohlo způsobit, že všechny fotografy vyhodí z práce;[6] a požádal Parkse, aby s Watsonovou dále spolupracoval. Tato souhra však vedla k sérii fotografií z jejího každodenního života. Parks sám později řekl, že jeho první snímek byl nedůvtipný a přehnaný, nicméně ostatní komentátoři tvrdili, že čerpal sílu ze svého polemického charakteru a duality oběti a zachráněného - a měl tak vliv na mnohem více lidí než pozdější portréty Watsonové.[7]

Se vstupem USA do druhé světové války však nastala změna: projekt FSA dostal jiné jméno – Office of War Informations (OWI) – a také jiný program. Ve válce musela propaganda ukazovat, jak jsou Spojené státy silné a ne jaké mají potíže. V roce 1948, kdy FSA zanikla, byla dokonce snaha pořízené dokumenty zničit, aby nemohly být použity pro propagandu komunistickou.[8]

Po rozpuštění FSA zůstal Parks ve Washingtonu jako korespondent OWI, ale v roce 1944 od spolupráce s touto institucí odstoupil. Přestěhoval se do Harlemu, kde se stal nezávislým módním fotografem pro časopis Vogue. Později se zúčastnil projektu společnosti Standard Oil (New Jersey), ve kterém fotografoval malá města a průmyslová centra. Jeho nejznámější nímky z tohoto období jsou Večeře doma u pana Hercula Browna, Somerville, Maine (1944); Grease Plant Worker, Pittsburgh, Pennsylvania (1946); Auto naložené nábytkem na dálnici (1945) a Ferry Commuters, Staten Island, N.Y. (1946).

Parks obnovil hledání fotografických pracovních míst v módním světě. Navzdory rasistických postojů své doby, editor Vogue Alexander Liberman jej najal k nasnímání kolekce večerních šatů. Parks fotografoval módu pro Vogue několik dalších let. Během té doby vydal své první dvě knihy Flash Photography (1947) a Camera Portraits: Techniques and Principles of Documentary Portraiture (1948).

V roce 1948 vyhrála jeho fotografická esej o mladém vůdci gangu v Harlemu a mohl tak získat zaměstnání jako fotograf a dopisovatel časopisu Life. Celých 20 let fotografoval na téma módy, sportu, divadla (Broadway Theatre), chudoby, rasové segregace nebo portrétů (Malcolm X, Stokely Carmichael, Muhammad Ali, Barbra Streisand). Jeho fotografická esej o chudém brazilském chlapci jménem Flavio da Silva, který umíral důsledkem podvýživy, zápalu plic a průdušek, přinesl dary, které zachránily chlapcovi život a zaplatily za nový domov pro jeho rodinu.

Osobní život

editovat

Parks se narodil ve Fort Scott v Kansasu jako syn Sarah (roz. Rossová) a Jacksona Parksových.[9] Byl třikrát ženatý[10] a měl čtyři děti – Davida, Leslie a Toni Parks Parsons. Jeho nejstarší syn Gordon junior zemřel při leteckém neštěstí v roce 1979.

Galerie

editovat
  •  
    A young boy who lives near the nation's capitol, červen 1942
  •  
    Daytona Beach, Florida. Bethune-Cookman College. Football is the favorite sport, 1943
  •  
    Daytona Beach, Florida. Bethune-Cookman College. Home economic students learning how to make good bread, 1943
  •  
    Daytona Beach, Florida. Bethune-Cookman College. Students in the library reading room, 1943
  •  
    Daytona Beach, Florida. Bethune-Cookman College. Students using microscopes, únor 1943
  •  
    Daytona Beach, Florida. Students in the home economics class, 1943
  •  
    Duke Ellington at the Hurricane Club, 1943
  •  
    Spisovatel a aktivista Langston Hughes, 1943
  •  
    Marian Anderson at the ceremony held in the auditorium of the U.S. Department of the Interior at the dedication of a mural painting commemorating a free public concert given by her on the steps of the Lincoln Memorial on Easter Sunday, 1939
  •  
    New York, New York. A follower of the late Marcus Garvey who started the "Back to Africa", duben 1943
  •  
    New York, New York. A follower of the late Marcus Garvey who started the "Back to Africa" movement, duben 1943
  •  
    New Britain, Connecticut. Mrs. Dorthy Bell, Irish-German descent, 27 let, matka dvou dětí, employed at the American Railway Express Company, sorting packages, weighing them, etc., earns seventy-nine and one-half cents per hour
  •  
    Daytona Beach, Florida. Bethune-Cookman College. Student on the agricultural school farm, únor 1943
  •  
    Daytona Beach, Florida. Bethune-Cookman College. Students waiting to be taken to the agricultural school farm where they will learn modern methods, únor 1943

Odkazy

editovat

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b FSA B&W PHOTOS. FSA B&W Photos, Documenting America, 1935-1943 [online]. University of California Press: Carl Fleischhauer and Beverly Brannan, eds. Berkeley, 1988 [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GRUNDBERG, Andy. Gordon Parks, a Master of the Camera, Dies at 93. New York Times. 2006-03-08. Dostupné online. 
  3. ↑ Gordon Park, bio Archivováno 3. 6. 2004 na Wayback Machine. Gale Group
  4. ↑ LANGEOVÁ, Dorothea. Dorothea Lange: Photographer of the People [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23. (anglicky) 
  5. ↑ Yvonne Shinhoster Lamb. 'Life' Photographer And 'Shaft' Director Broke Color Barriers The Washington Post. 8. března 2006.
  6. ↑ Eamonn McCabe. American beauty. The Guardian (G2). 2006-03-10, s. 8. 
  7. ↑ Lawrence W. Levine. The Folklore of Industrial Society: Popular Culture and Its Audiences. The American Historical Review. December 1992, roč. 97, čís. 5, s. 1369–99. Dostupné online. DOI 10.2307/2165941. 
  8. ↑ PETÁK. diplomová práce [online]. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie [cit. 2009-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15. 
  9. ↑ Gordon Parks Biography (1912-)
  10. ↑ http://partners.nytimes.com/library/magazine/home/20000716mag-relations-vanderbilt.html

Literatura

editovat
Knihy pojednávající o Parksovi
  • Berry, S.L. Gordon Parks. New York: Chelsea House Publishers, 1991. ISBN 1-55546-604-4
  • Bush, Martin H. The Photographs of Gordon Parks. Wichita, Kansas: Wichita State University, 1983.
  • Donloe, Darlene. Gordon Parks: Photographer, Writer, Composer, Film Maker [Melrose Square Black American series]. Los Angeles: Melrose Square Publishing Company, 1993. ISBN 0-87067-595-8
  • Harnan, Terry, and Russell Hoover. Gordon Parks: Black Photographer and Film Maker [Americans All series]. Champaign, Illinois: Garrard Publishing Company, 1972. ISBN 0-8116-4572-X
  • Parr, Ann, and Gordon Parks. Gordon Parks: No Excuses. Gretna, Louisiana: Pelican Publishing Company, 2006. ISBN 1-58980-411-2
  • Stange, Maren. Bare Witness: photographs by Gordon Parks. Milan: Skira, 2006. ISBN 88-7624-802-1
  • Turk, Midge, and Herbert Danska. Gordon Parks. New York: Thomas Y. Crowell Company, 1971. ISBN 0-690-33793-0
Knihy Gordona Parkse
  • Flash Photography (1947) (technical)
  • Camera Portraits: Techniques and Principles of Documentary Portraiture (1948) (documentary)
  • The Learning Tree (1964) (semi-autobiographical)
  • A Choice of Weapons (1967) (autobiographical)
  • Born Black (1970) (compilation of essays and photographs)
  • To Smile in Autumn (1979) (autobiographical)
  • Voices in the Mirror (1990) (autobiographical)
  • The Sun Stalker (2003) (biography on J.M.W. Turner)
  • A Hungry Heart (2005) (autobiographical)
Poezie a fotografická díla
  • Gordan Parks: Elementary school
  • Gordon Parks: A Poet and His Camera
  • Gordon Parks: Whispers of Intimate Things
  • Gordon Parks: In Love
  • Gordon Parks: Moments Without Proper Names (1975)
  • Arias of Silence
  • Glimpses Toward Infinity
  • A Star for Noon - An Homage to Women in Images Poetry and Music (2000)
  • Eyes With Winged Thoughts (2005)

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gordon_Parks&oldid=24424537“