Gomperzové byli židovská rodina z Brna, která později dosáhla povýšení do šlechtického stavu.

Gomperzové
ZeměMoravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Rok založení1877 (povýšení do šlechtického stavu)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Max von Gomperz na litografii Josefa Kriehubera z roku 1860

Gomperzové původně pocházeli z Porýní v západní oblasti Německa, odkud se Philipp Josua Feibelman Gomperz (17821857) přestěhoval do Brna, kde se zabýval obchodem. Časem se stal ředitelem pobočky Rakouské národní banky v Brně a také předsedou brněnské Židovské náboženské společnosti. Jeho dva synové byli povýšeni do rytířského stavu.

Max Gomperz (18221913) byl ředitelem České západní dráhy, viceprezidentem obchodní a průmyslové komory v Brně a bankéřem ve Vídni. Kromě toho také podnikal v cukrovarnictví a textilním průmyslu a zabýval se koloniální politikou. Povýšení do šlechtického stavu získal v roce 1877. Jeho mladší bratr Julius Gomperz (18241909) podnikal v textilním průmyslu a byl předsedou brněnské burzy. Rovněž byl aktivní v různých židovských spolcích. Povýšení do šlechtického stavu získal v roce 1879.

Rod získal v druhé polovině 19. století několik statků na Vyškovsku. V roce 1885 získali zámek Oslavany a shromáždili zde velkou sbírku uměleckých předmětů. Na rozdíl od pozdějších správců zámku Gomperzové prováděli nedestruktivní stavební úpravy – výměnu točitého schodiště a pokoje pro služebnictvo a mnohé další opravy a dostavby. V době druhé světové války prostory zámku využívala německá armáda a veškerý cenný inventář (knihy, koberce, obrazy, stříbro atd.) byl v průběhu války odvezen do Rakouska a následně do Německa.

Vlastnili také panství Hlubočany a Habrovany, které držel až do konce druhé světové války. V roce 1939 jejich majetek zabaven nacisty a po válce byl majetek Gomperzů podruhé zabaven československým státem a tím začala jeho postupná devastace. Na zámku v Oslavanech nejprve sídlila armáda, pak zde byla ubytovna pracovního tábora, internát, národní výbor, mateřská školka a různé sklady. Největší ránu zasadilo oslavanskému zámku umístění jednotného zemědělského družstva.

Gomperzové byli příbuzensky spjati s další moravskou židovskou rodinou Auspitzů z Hustopečí.

Osobnosti rodu

editovat
 
Zámek Oslavany

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2010. 328 s. ISBN 978-80-204-2349-8. 

Externí odkazy

editovat