Wikipedie

Globasnitz

sídlo ve spolkové zemi Korutany v Rakousku

Globasnitz (slovinsky Globasnica) je dvojjazyčná obec v rakouské spolkové zemi Korutany, východojihovýchodně od Klagenfurtu, v okresu Völkermarkt. V obci bydlí asi 1600 obyvatel (rok 2016).

Globasnitz
Globasnica
radnice v Globasnitzu
radnice v Globasnitzu
Globasnitz Globasnica – znak
znak
Poloha
Souřadnice46°33′25″ s. š., 14°42′10″ v. d.
Nadmořská výška541 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměKorutany
OkresVölkermarkt
Globasnitz
Globasnitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha38,33 km²
Počet obyvatel1 593 (2016)
Hustota zalidnění41,6 obyv./km²
Správa
StarostaBernhard Sadovnik (Enotna Lista)
Oficiální webwww.globasnitz.at
E-mailglobasnitz@ktn.gde.at
Telefonní předvolba04230
PSČ9142
Označení vozidelVK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Eberndorf, Sittersdorf, Eisenkappel-Vellach a Feistritz ob Bleiburg.

Geografie

editovat

Poloha obce

editovat

Obec Globasnitz leží mezi jižním okrajem údolí Jauntal (údolí řeky Drávy) a severním úpatím pohoří Karavanky. Hlavní část obce, vlastní Globasnitz, leží vzdušnou čarou asi 7 km od rakousko-slovinské státní hranice.

Části obce

editovat

Globasnitz je tvořen čtyřmi katastrálními územími Globasnitz (Globasnica), Wackendorf (Večna vas), Jaunstein (Podjuna) a St. Stefan (Šteben).

Obec se skládá z následujících 10 částí (v závorce používané slovinské varianty) (počet obyvatel k říjnu 2015[1]):

  • Globasnitz / Globasnica, 274
  • Jaunstein / Podjuna, 155
  • Kleindorf / Mala vas, 232
  • Podrain / Podroje, 98
  • St. Stefan / Šteben, 257
  • Slovenjach / Slovenje, 14
  • Traundorf / Strpna vas, 313
  • Tschepitschach / Čepiče, 76
  • Unterbergen / Podgora, 40
  • Wackendorf / Večna vas, 144

Sousední obce

editovat
  Eberndorf  
Sittersdorf   Feistritz ob Bleiburg
    Globasnitz    
 
Eisenkappel-Vellach
 
Zámek Elberstein
 
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
 
Sv. Kryštof, freska na západní zdi farního kostela
 
Lucerna mrtvých a karner na hřbitově
 
Památník lidového básníka France Ledera

Historie

editovat

Na kopci Hemmaberg na území nynější obce Globasnitz sídlili již Keltové, Hemmaberg byl posvátné místo, zasvěcené bohu Jovenatovi.

S římskou okupaci keltského království Noricum roku 15 př. n. l., za doby vlády římského císaře Claudius se objevili osadníci také v údolní rovině. Archeologické nálezy ukazují na vojenský tábor a význam místa jako přepřahací stanice podél římské cesty z Virunum (v Maria Saal) do Celeia (Celje) přes sedlo Luscha. Centrum osady v místech dnešní hlavní části obce Globasnitz se nazývalo Iuenna, odkud pochází název "Jauntal". Iuenna patřila do města Virunum. Západně a východně od starověkého a moderního osídlení se nachází antické pohřebiště. Nálezy jsou vystaveny v muzeu v centru města. Poklady, jako je východořímské sklo, řecký porcelán, římské víno, drahé textilie a šperky nebo římské podlahové mozaiky nebyli mezi obyvateli Iuenny nic cizího. Stejně zde byli uctívání jak římští, tak i keltští bohové.

Funkce sídliště jako vojenské základny a přepřahací stanice, jakož i obchodní cesta do východní části římské říše zůstala neporušená i pod ostrogótským králem Theodorikem. Již v průběhu 4. století byla oblast ariánské víry pokatoličtěna. Na Hemmabergu byly, kromě staršího kostela, vykopány téměř současně postavené dva raně křesťanské kostely se zlomky bohatých mozaik v římském stylu.

Po nájezdu Slovanů v pozdní antice kolem roku 500 našeho letopočtu zanikla obchodní cesta a obtížně uhájitelné údolní osady zmizely. Je pravděpodobné, že část populace se stáhla zpět na Hemmaberg. Zůstalo slovanské obyvatelstvo, pozdější Slovinci[2][3][4], což je docela dobře možné vzhledem k některým formám kulturní kontinuity a inkulturace - jako nezbytný výsledek zachování předslovanských názvů nivy nebo vodních jmen.[5] Při sčítání v roce 1910 se 1264 lidí přihlásilo ke slovinské a 21 lidí k německé hovorové řeči.[6] Na začátku první rakouské republiky byl Globasnitz sídlem slovinské farnosti.[7]

Název Globasnitz je poprvé zmíněn v letech 1143-1163 jako Globasinvilla. Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1265, jako farní pak v roce 1296. Místní obec Globasnitz vznikla v roce 1850 a v letech 1865-1876 byla dočasně připojena k obci Eberndorf.

Obyvatelstvo

editovat

Podle statistiky z roku 2001 měl Globasnitz celkem 1 645 obyvatel, z nichž 98,2 % byli občané Rakouska. Celkem 54,2 % se hlásilo k německy mluvícímu obyvatelstvu a 42,1 % obyvatel byli korutanští Slovinci.

Celkem 96,0 % populace se hlásilo k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 0,7  a bez vyznání bylo 1,7 %. Dvojjazyčná farnost Globasnitz patří k bilingvnímu děkanátu Eberndorf/Dobrla vas.[8][9]

Globasnitz se počítá k oblasti se slovinským dialektem oblasti Jauntal (slovinsky Podjunsko narečje)[10], což je dialekt korutanské slovinské jazykové skupiny.[11] Slovinský jazyk a kultura sledují dodnes historicky vývoj v celých jižních Korutanech, popř. oblasti Jauntal.[12]

Kultura a pamětihodnosti

editovat

Stavby

editovat

Na hoře Hemmaberg (842 m n. m.) nad obcí:

  • vykopávky pěti raně křesťanských kostelů;
  • poutní kostel svaté Emy z Gurku a svaté Doroty;
  • jeskyně svaté Rozálie s pramenem Rozálie.
  • Archeologické muzeum Hemmaberg/Juenna [13]

V obci:

  • Hřbitov Globasnitz-Ost - ostrogótské pohřebiště z doby stěhování národů a vykopávky raně křesťanského kostela.
  • Kostel Nanebevzetí P. Marie - románsko-gotický farní kostel s nástěnnými malbami z 14./15. století a římskými reliéfy. Na hřbitově stojí karner a lucerna mrtvých z počátku 16. století.
  • Kostel sv. Štěpána pod Feuerbergem.
  • Zámek Elberstein v Globasnitzu, postavený v 70. letech 20. století globasnitzkým občanem Johannem Elbem a otevřený pro veřejnost.[14]
  • Na hřebenu směrem na Hemmaberg jsou stále vidět pozůstatky bývalého hradu Feuerberg.

Politika

editovat

Obecní rada

editovat

Obecní rada má 15 členů a je po komunálních volbách v roce 2015 složena takto[15]:

Starostou je Bernard Sadovnik (Enotna Lista).

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Globasnitz na německé Wikipedii.

  1. ↑ Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ Anton Melik: Slovenski alpski svet. V Ljubljani, Izdala Slovenska matica, 1954, Seite 499 ff.
  3. ↑ Koroška in koroški Slovenci, Zbornik poljudnoznanstvenih in leposlovnih spisov, Uredili Dr. Vladimir Klemenčič, dr. Janko Pleterski, dr. Tone Zorn in dr. Janko Kos. Maribor, založba Obzorja, 1971.
  4. ↑ Globasnica. In: Enciklopedija Slovenije, Band 3, Eg-Hab. Ljubljana, Mladinska knjiga, 1989, Seite 249-250.
  5. ↑ Bojan-Ilija Schnabl In: Studia Slavica mitologica XV (Ljubljana 2012), str 231-246 ,
  6. ↑ Volkszählung für das Kronland Kärnten aus dem Jahr 1910, https://archive.today/20131025065419/http://www.omm1910.hu/?%2Fen%2Fdatabank
  7. ↑ Personalstand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der Diözese Gurk in Kärnten für 1917 & 1918. Klagenfurt 1919/20
  8. ↑ Štefan Singer: Kultur- und Kirchengeschichte des Jauntales: Dekanat Eberndorf. Klagenfurt/Celovec 1979
  9. ↑ http://www.kath-kirche-kaernten.at/pfarren/pfarre/C2928/
  10. ↑ Smole, Vera. 1998. "Slovenska narečja." Enciklopedija Slovenije vol. 12, pp. 1–5. Ljubljana: Mladinska knjiga, p. 2.
  11. ↑ Toporišič, Jože. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva založba, p. 183.
  12. ↑ Reginald Vospernik, Pavle Zablatnik, Erik Prunč, Florjan Lipuš: Das slowenische Wort in Kärnten = Slovenska beseda na Koroškem, Schrifttum und Dichtung von den Anfängen bis zur Gegenwart = Pismenstvo in slovstvo od začetkov do danes. ÖBV, Wien 1985, S. 22-23. ISBN 3-215-04304-1
  13. ↑ http://www.museum-globasnitz.at/ Stránky muzea
  14. ↑ http://www.museum-globasnitz.at/3-0-Schloss.html
  15. ↑ Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. 

Literatura

editovat
  • Franz Glaser: Die römische Siedlung Iuenna und die frühchristlichen Kirchen am Hemmaberg. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 1982 (německy)
  • Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 202–203 (německy)
  • Polona Sketelj: Na stičišču dveh kultur: med delovnim in prostim časom v Globasnici. Celovec 1995 (slovinsky)

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Globasnitz na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Globasnitz&oldid=23782313“