Wikipedie

Globální oteplování v Česku

Klimatické změny v České republice od počátku průmyslové revoluce

Globální oteplování v České republice se týká změn podnebí v České republice v rozsahu od průmyslové revoluce. Česká republika je ovlivněna globálním oteplováním a předpokládá se, že dopady budou v budoucnu narůstat. Lidskou činností globální oteplování během 20. století je patrné v rekordních instrumentálních záznam teplot; projevuje se účastí České republiky v mezinárodních smlouvách a je součástí sociálních a politických debat.

Vzestup průměrné teploty na souši je globálně větší než na oceánu, takže i růst průměrných teplot v ČR je větší než růst globálních průměrných teplot.

Situaci v České republice shrnuje Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR[1] z roku 2015 a Sedmé Národní sdělení České republiky k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu včetně doplňujících informací podle čl. 7.2 Kjótského protokolu[2][3] z roku 2017, které mimo jiné obsahují zaznamenané trendy změny klimatu v ČR a odhad vývoje do poloviny 21. století, vliv změny klimatu na vybrané oblasti hospodářství a životního prostředí ČR a základní principy adaptačních opatření. Hlavní projevy změny klimatu, které byly pro Českou republiku identifikovány jako významné, jsou spolu s popisem zranitelnosti a rizik, hlavními dopady a strategickými cíli shrnuty v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu[4] z roku 2017, a jsou to:

  1. Dlouhodobé sucho (jak v Česku od roku 2015, tak i v Evropě v roce 2018)
  2. Povodně a přívalové povodně
  3. Zvyšování teplot
  4. Extrémní meteorologické jevy
    • Vydatné srážky
    • Extrémně vysoké teploty (vlny veder)
    • Extrémní vítr
  5. Přírodní požáry

Státní strategii v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a zároveň plán rozvoje nízko-emisního hospodářství do roku 2050 představuje Politika ochrany klimatu v České republice[5] z roku 2017, která obsahuje celkem 41 opatření. 73 % opatření se podle vyhodnocení podařilo naplnit, 22 % opatření bylo plněno částečně a 5 % nebylo plněno vůbec.[6]

Projevy

editovat

Změny teplot

editovat
 
Průměrná roční teplota v ČR 1961-2021

Atlas podnebí Česka uvádí, že v období 1961–2000 roční průměrná teplota v ČR (průměr z 311 stanic) silně kolísala, nicméně měla statisticky významný oteplovací trend 0,28 °C za dekádu. Oteplování bylo nejvýraznější v zimě a na jaře, nevýznamné na podzim. Nejteplejší byl rok 2018 s průměrnou teplotou 9,6 °C (mimořádně nadnormální; s odchylkou +1,7 °C od normálu 1981–2010),[7] dále to byl rok 2019 s průměrnou teplotou 9,5 °C[8] a roky 2014 a 2015, oba s průměrnou teplotou 9,4 °C.[9] Oteplování, obdobné se světovými pozorováními, potvrzují i další práce.[10][11] Celkový trend oteplování byl v letech 1961–2000 překryt kratšími výkyvy, takže i v nejteplejším posledním desetiletí tohoto období se vyskytl jeden ze tří nejchladnějších roků celého čtyřicetiletí, rok 1996 s průměrem 6,3 °C. Vlivem lidské činnosti rostl efekt tepelného ostrova Prahy, projevující se celoročním zvýšením nočních teplot a zvýšením průměrných teplot v chladné polovině roku (říjen–březen).[12] Podle ČHMÚ vzrostla v ČR průměrná teplota o 2,1 °C.[13] V roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno největší oteplení v Evropě a druhé největší na světě.[14] V roce 2024 byl únor na stanici v Praze-Klementinu nejteplejší od roku 1775, celkově byl o 5,4°C teplejší oproti dlouhodobému klimatickému normálu.[15]

Sucho

editovat

Změna klimatu se v České republice zatím projevuje především výrazným suchem. S rostoucí teplotou se zvyšuje odpar vody a v Česku také rapidní úbytek zimních srážek v nížinách, která jsou stěžejní pro doplnění zásob spodní vody. Spodní voda se akumuluje dlouhou dobu a krátkodobé srážky v létě ji nedoplní, protože vodu při deštích odčerpá vegetace. Umírají nejen smrky a modříny, ale i stromy jako borovice, které mají hlubší kořeny.[16][17][18]

 
Srovnání průměrné teploty v ČR v jednotlivých měsících

Další projevy oteplování v Česku

editovat

V posledních deseti letech poklesly hodnoty všech charakteristik spojených se sněhem. Snižují se počty dní se sněhovou pokrývkou i měsíční a sezónní maxima výšky sněhové pokrývky. Sněhu ubývá v nížinách i na horách. Přitom výskyt sněhu je důležitým předpokladem vytvoření dostatečného množství povrchové i podzemní vody.[19]

 
Trendy nárůstu teploty v ČR v jednotlivých měsících
 
Pravděpodobně kvůli globálnímu oteplování se z Balkánu do Česka rozšiřuje šakal obecný. (viz. expanze šakala obecného do Česka)

Změny klimatu jsou průkazně pozorovatelné i v živé přírodě.[pozn. 1] Z pozorování v moravských lužních lesích vyplývá, že v období 1961–2000 se zde posunulo do dřívější doby rašení listů u vybraných druhů stromů a kvetení u vybraných keřů a bylin. U vybraných ptačích druhů pak byl zaznamenán posun začátku hnízdění. U některých druhů rostlin v lužních lesích byl pozorován i nárůst počtu květů.[20]

Mezivládní dohody a spolupráce

editovat

Pařížská dohoda je dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roku 2020 a navázat tak na Kjótský protokol. Ratifikace pro Českou republiku nastala 5. října 2017, samotná dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost 4. listopadu 2017, šlo o poslední zemi Evropské unie, která dohodu ratifikovala.[21]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Fenologie rostlin a živočichů zaznamenává významné etapy jejich reprodukčního procesu ve vztahu ke klimatickým podmínkám. U rostlin sleduje rašení pupenů a listů, olisťování, začátek kvetení a plné kvetení, zrání semen a plodů, žloutnutí a opad listí, šíření rostlin do vyšších nadmořských výšek, zeměpisných šířek apod. U živočichů zaznamenává začátek a vyvrcholení reprodukčního procesu.

Reference

editovat
  1. ↑ Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Seventh National Communications - Annex I | UNFCCC. unfccc.int [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SEVENTH NATIONAL COMMUNICATION OF THE CZECH REPUBLIC UNDER THE UNITED NATIONS FRAMEWORK CONVENTION ON CLIMATE CHANGE INCLUDING SUPPLEMENTARY INFORMATION PURSUANT TO ARTICLE 7.2 OF THE KYOTO PROTOCOL [online]. Ministry of the Environment of the Czech Republic, 2017 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2017) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-27. 
  5. ↑ Politika ochrany klimatu v ČR (2017) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČR, MŽP. Politika ochrany klimatu v České republice. http:// [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ TOLASZ, Radim. ROK 2018 V ČESKÉ REPUBLICE. portal.chmi.cz [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2019-01-14 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rok 2019 v Česku. www.infomet.cz [online]. ČHMÚ, 2020-01-08 [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ TOLASZ, Radim, a kol. POČASÍ, PODNEBÍ, VODA A KVALITA OVZDUŠÍ V ČR V ROCE 2015 – VYBRANÉ UDÁLOSTI [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2016-01-13 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ KALVOVÁ Jaroslava; Zuzana Chládová. Změny vybraných teplotních kvantilů v období 1961–2000. Meteorologické zprávy. 2005, roč. 58, s. 111. Dostupné online.  Archivováno 6. 1. 2014 na Wayback Machine.
  11. ↑ POKORNÁ, Radan Huth-Lucie. Trendy jedenácti klimatických prvků v období 1961–1998 v České republice. Meteorologické zprávy. 2004, roč. 57, s. 168. Dostupné online. 
  12. ↑ Kolektiv autorů. Atlas podnebí Česka. [s.l.]: ČHMÚ, 2007. Kapitola kap. 1.1.6, kap. 1 – shrnutí a grafy 1.5, 1.6. 
  13. ↑ Průměrná roční teplota v ČR. Fakta o klimatu [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Česko jako rekordman v počasí. Odchylky od průměru byly u nás největší. iDNES.cz [online]. 2019-02-20 [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Únor 2024 byl nejteplejší za 250 let. www.meteocentrum.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ PECKA, Vojtěch. Pohled do propasti [online]. A2larm [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Moravské lesy umírají. Proč? (MF Dnes). Silvarium [online]. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ V Polabí hromadně schnou borovice. Jejich kořeny nedosáhnou na podzemní vodu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Kolektiv autorů. Atlas podnebí Česka. [s.l.]: ČHMÚ, 2007. Kapitola kap. 3 – úvod a shrnutí. 
  20. ↑ BAUER, Zdeněk. Reakce přírody na vývoj klimatu. Veronica. 2009, roč. 2009, čís. 5, s. 6–8. 
  21. ↑ Paris Agreement - Status of Ratification | UNFCCC. unfccc.int [online]. [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. 

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Globální_oteplování_v_Česku&oldid=24326199“