Gilgal (Bik'at ha-Jarden)

Gilgal (hebrejsky גִּלְגָּל, podle biblické lokality Gilgál z Knihy Jozue 5,9, do které Izraelité dorazili jako první při putování do Kanaánu[2] v oficiálním přepisu do angličtiny Gilgal[3]) je vesnice typu kibuc a izraelská osada na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Bik'at ha-Jarden.

Gilgal
גלגל
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška−235 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJudea a Samaří
oblastní radaBik'at ha-Jarden
Gilgal
Gilgal
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel169 (2014[1])
Správa
Vznik1970
Zakladateloddíly nachal
Oficiální webwww.jordanvalley.org.il?categoryId=37579
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Nachází se v nadmořské výšce 235 metrů pod úrovní moře v jižní části Jordánského údolí, cca 15 kilometrů severně od centra Jericha, cca 32 kilometrů severovýchodně od historického jádra Jeruzalému a cca 65 kilometrů východně od centra Tel Avivu.

Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojen pomocí silnice číslo 90 (takzvaná Gándhího silnice), hlavní severojižní dopravní osy Jordánského údolí. Leží cca 7 kilometrů od řeky Jordán, která zároveň tvoří mezinárodní hranici mezi Izraelem kontrolovaným Západním břehem Jordánu a Jordánským královstvím.

Vesnice je součástí územně souvislého pásu izraelských zemědělských osad, které se táhnou podél silnice číslo 90. Bezprostředně na jižní straně je to osada Netiv ha-Gdud, na severu Tomer. Tento sídelní pás prakticky neobsahuje palestinské osídlení, pouze na jihu se nachází lidnaté palestinské město Jericho. Na západě se z příkopové propadliny Jordánského údolí zvedá prudký hřbet hornatiny Samařska.

Dějiny

editovat

Gilgal leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Jordánské údolí patřilo mezi oblasti, kde došlo k zakládání izraelských osad nejdříve. Takzvaný Alonův plán totiž předpokládal jeho cílené osidlování a anexi.

Vesnice byla založena roku 1970.[3] Už 2. února 1969 izraelská vláda rozhodla, že zde zřídí osadu typu nachal tedy kombinace vojenského a civilního osídlení. K tomu došlo v listopadu 1969. V květnu 1973 se pak z ní stalo ryze civilní sídlo.[4] Obyvateli nové vesnice byli členové Sjednoceného hnutí kibuců napojeného na Izraelskou stranu práce.[5]

Detailní územní plán obce umožňuje výhledovou kapacitu až 300 bytů, z nichž ale zatím bylo postaveno jen několik desítek.[4] Významnou součástí místní ekonomiky je zemědělství. Zejména na východní straně od vlastního kibucu se rozkládají rozsáhlé odbělávané plochy.

Počátkem 21. století nebyla osada stejně jako celá oblast Oblastní rady Bik'at ha-Jarden zahrnuta do projektu Izraelské bezpečnostní bariéry.[6] Izrael si od konce 60. let 20. století v intencích Alonova plánu hodlal celý pás Jordánského údolí trvale ponechat. Budoucnost vesnice Gilgal zavisí na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. Během druhé intifády nedošlo v osadě stejně jako v celé oblasti Jordánského údolí k vážnějším teroristickým útokům.[7]

Demografie

editovat

Obyvatelstvo obce je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 100 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 200 osob).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnujícím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2014 zde žilo 169 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 0,6 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Gilgal 1983-2000[9][10]
Rok 1983 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 118 164 169 184 171 170 157 164 180
Vývoj počtu obyvatel Gilgal od r. 2001[1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 171 161 162 164 164 162 148 140 172 166 167 167 168 169

Reference

editovat
  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. Joz 5, 9 (Kral, ČEP)
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  4. a b Israel: Secret Defence Ministry Database Reveals Full Settlement Construction [online]. Fas.org Open Source Center [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. גלגל [online]. מועצה אזורית בקעת הירדן [cit. 2009-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28. (hebrejsky) 
  6. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Jordan Valley Communities [online]. Yesha Communities [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  10. Jordan Valley Settlement Population, 1983-2004 [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2009-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-18. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat