Germania (poštovní známky)

Germania
Země	Německo
Datum vydání	1900–1922

Série známek Germania jsou poštovní známky vydané Německou říší zobrazující alegorii Germanie, které se používaly v letech 1900 až 1922. Tato série známek patří v Německu k nejznámějším a dlouhodobějším a je oblíbeným sběratelským tématem filatelistů.

Originální skica Paula Eduarda Waldraffa pro známky Germania. Zobrazená známka je 10 feniková z roku 1900.

K sérii Germania jsou někdy přiřazovány i známky reprezentativní objekty Německé říše, ačkoli tvar, motiv ani autor známky nejsou totožné. Jediné, co obě řady spojuje, jsou roky vydání a doba používání.

Okolnosti vydání

Série známek Germania obsahuje celkem 60 hodnot (bez podtypů) v různých provedeních a byla čtvrtou sérií Deutsche Reichspost. Neutrální symbol Germanie byl zvolen, aby nekomplikoval začlenění bavorského a württemberského poštovního systému zobrazením císaře a také aby byl odlišný od předchozích sérií. Návrhy známek, které přijal sám císař Vilém II., pocházejí od Paula Eduarda Waldraffa (1870–1917).

„	Nejvyšší znalec umění vchází do dveří a přechází pomalu kolem stojanů, následován svým pobočníkem. Když znovu dorazil ke dveřím, otočí se císař a přejde přes chodbu přímo k Germanii, krátce na ni ukáže prstem a pronese jediné slovo „Tuto“.	“
— Paul Edward Waldraff

Předlohou k portrétu Germanie byla herečka Anna Führing.

Verze

Existuje mnoho verzí známek Germania. První verze měla nápis Reichspost, později Deutsches Reich . Byly zhotoveny četné přetisky pro zahraniční poštovní úřady v Číně, Maroku a Turecku, oblasti okupované během první světové války, ale také pro bavorskou poštovní oblast, která byla po první světové válce sjednocena s Německem, volební oblasti Allenstein a Marienwerder, pro oblast Sárska, Gdaňsku a Memellandu a také pro charitativní známky.

Reichspost: Germania za 5 feniků (jednobarevná)
Německá říše: Germania na 50 feniků (dvoubarevná)
Německá říše: Germania tête-bêche z sešitku
Německá říše: S reklamním kuponem
Hodnota bez šrafování na pozadí

Existují dvě varianty obrázku: ve většině hodnot je Germania zobrazena před vodorovně šrafovaným pozadím, v některých hodnotách však před nešrafovaným (bílým) pozadím.

Jako definitivní známková série se Germania používala také na celinách jako známka pro korespondenční lístky a pohldnice a obálky z potrubní pošty Speciální pohlednice k přelomu století byla oficiálně vydána 28. prosince 1899, ale první použití je zaznamenáno již 24. prosince 1899.^[1]

Zvláštní pohlednice na přelomu století
Pohlednice, hodnota z roku 1902 zvýšena známkou na hodnotu z roku 1906
Obálka potrubní pošty
Soukromé poštovní celiny admirality námořnictva

Vzorec

Známky byly dodávány i s přetiskem „Specimen“ (Vzor, jako oficiální orientační vzor, většinou v novém vydání,^[2] např. pro Světovou poštovní unii).

Napodobeniny

Pro hru Dětská pošta byly použity napodobeniny známek Germania s nápisem Kinderpost (u jiných výrobců i s původními nápisy, až velikost odpovídaly originálním známkám).^[3]

dětská pošta

Padělky

Během první světové války byly hodnoty 10 a 15 Feniků zfalšovány Brity (Michel č. 86 PFA a 101 PFA). Padělky jsou rozpoznatelné podle křídově bílého papíru a příliš úzkých čar vodoznaku.

V roce 1902 se objevilo několik padělků ke škodě pošty, např. 10fenikové známky (Mi. č. 71) známé jako "Chemnitzův padělek" a tzv. "Deistelův padělek". Další padělky pochází z roku 1916 z Kolína nad Rýnem a Hannoveru. Padělány byly i přetiskové známky z roku 1921 (Mi.č. 154, 156, 157).^[4]

Seznam známek

Deutsches Reich

Nápis: Reichspost

S nápisem Reichspost vyšlo 1. ledna 1900 celkem deset známek. V dubnu 1901 byla hodnota 5 feniků lokálně upravena jako tzv. Vineta-Provisorium s fialovým přetiskem za 3 feniky. Všechny známky platily do konce roku 1902.

hodnota ve fenicích	barva	datum vydání	číslo dle katalogu Michel
2	světle až tmavě modrošedá	4. červenec 1900	53
3	olivově hnědá	února 1900	54
5	světle až tmavě zelené	března 1900	55
10	karmínově růžová, červená	30. prosince 1899	56
20	...	8. ledna 1900	57
25	...	10. března 1900	58
30	...	27. prosince 1899	59
40	...	27. prosince 1899	60
50	...	20. prosince 1899	61
80	...	1. ledna 1900	62
3	zelená (půlená známka, přetisk 3 přes 5 feniků, Vineta-Provisorium, s fialovým přetiskem)	13. dubna 1901	(dříve 67)

Nápis: Deutsches Reich

Známky vydané 1. dubna 1902 nesly nápis Deutsches Reich . Aby bylo možné financovat světovou válku, byly od roku 1916 prostřednictvím říšské daně zvýšeny různé poštovní sazby; to vedlo k vydání dalších nominálních hodnot (2½ feniku; 7½ feniku; 15 feniků) a opětovnému vydání známky v hodnotě 2 feniků, každé s nešrafovaným pozadím. V důsledku nástupu inflace byly známky prodávány do 31. října 1922. Poslední nové vydání vyšlo 2. dubna 1922.

Čtyři známky (Michel čísla 154 až 157) byly vydány 20. srpna 1921. Z prodeje byly staženy 1. ledna 1922 a používány už pouze pro vnitřní potřebu pošty. Po tomto datu již zákazníci nesměli tyto známky používat.

hodnota ve fenicích	barva	datum vydání	číslo dle katalogu Michel
2	...	1. dubna 1902	68
...	...	1. dubna 1902	...
80	...	1. dubna 1902	77
2	...	1905/1911	83
3	...	21. října 1905 </br> 1911	84
...	...	1905/1911	...
80	...	1905/1911	93
2.5	...	1. srpen 1916/květen 1917	98
...	...	1. srpen 1916/květen 1917	99
...	...	1. srpen 1916/květen 1917	100
...	...	1. srpen 1916/květen 1917	101
...	...	1. srpen 1916/květen 1917	102
...	...	1. srpen 1916/květen 1917	103
...	...	1. srpen 1916/květen 1917	104
10+5	Příplatek pro válečné invalidy Michel 86 s přetiskem	1. května 1919	105
15+5	Příplatek pro válečné invalidy Michel 101 s přetiskem	1. května 1919	106
...	...	ledna 1920	140
10	nažloutlé až červenooranžové	2. září 1920	141
...	... s potiskem	ledna 1920	153
1,60 marek	... s potiskem	srpna 1921	154
3 známky	... s potiskem	srpna 1921	155
5 značek	...se zeleným potiskem	srpna 1921	156
10 značek	... s potiskem	srpna 1921	157
75	živý šeřík karmínový	2. dubna 1922	197
1 1/4	středně hnědá, červená, tmavě fialová	2. dubna 1922	198

Známkový sešitek

Kromě jednotlivých známek se v letech 1910 až 1921 dostaly do oběhu poštovní sešitky vydané celkem v 15 sériích, které kromě známek obsahovaly i krycí list a několik prokládacích listů, většinou s reklamou.^[5]^[6]

Bavorsko

V Bavorsku, které mělo ještě do poloviny 20. let svůj vlastní poštovní systém, byly od května 1919 vydávány známky Germania s přetiskem „Freistaat Bayern“ v hodnotách 2½, 3, 5, 7½, 10, 15, 20, 25, 35, 40, 75 a 80 feniků (Mi. č. 136 až 147).

Služební známky

Oficiální známky vydané v Prusku v roce 1903 a v Badenu v roce 1905 byly použity ke stanovení skutečných hodnot poštovného pro oficiální zásilky v rámci obou zemí, aby bylo možné znovu stanovit paušální částku, která se má platit Reichspost .

Pro návrh známky byl použit známkový rám ze série definitivních známek Germania.

Pruská emise měla v rámečku známky nápis Frei durch Ablösung č. 21 . Osm známek platilo pouze v roce 1903.

2 Pfg; Michel č.: 1
3 Pfg; Michel č.: 2
5 Pfg; Michel č.: 3
10 Pfg; Michel č.: 4
20 Pfg; Michel č.: 5
25 Pfg; Michel č.: 6
40 Pfg; Michel č.: 7
50 Pfg; Michel č.: 8

V bádenském vydání bylo v rámečku známky napsáno šikmo Frei durch Ablösung Nr. 16 . Těchto šest známel platilo pouze v roce 1905.

2 Pfg; Michel č.: 9
3 Pfg; Michel č.: 10
5 Pfg; Michel č.: 11
10 Pfg; Michel č.: 12
20 Pfg; Michel č.: 13
25 Pfg; Michel č.: 14

Další využití na německých zahraničních poštách, na okupovaných územích atp.

Německé zahraniční pošty

Série Germania se objevila s přetisky, částečně ručními razítky (Čína), většinou však knihtiskem,^[7]: „Deutsche Post in ...“

…Čína, od 24. listopadu 1900
…Maroko, od 1. října 1900
…Turecko, od 10. října 1900
…Turecko (1908)

V německých koloniích se místo značek Germania používaly známky s motivem Císařských lodí .

Německé okupační oblasti první světové války

Landespost v Belgii (pro generální vládu Belgie), od 1. října 1914
Deutsche Post v Polsku (zde ruské Polsko), od 12. května 1915
Deutsche Post v Polsku (zde Varšava), od 1.8.1916
Německá vojenská správa v Rumunsku, od 1. června 1917
Rámový přetisk Bukurešti: „Gültig 9. Armee“, z 10. března 1918
Etappengebiet West (okupované oblasti v severovýchodní Francii), od 1. prosince 1916
Nejvyšší velitel poštovní oblasti Východ (Ober Ost), od 15. ledna 1916
Pohlednice z Libau do Berlína ze 4. prosince 1917.

Německé volební oblasti a následné využití

Libau (Liepaja). Ve městě, které bylo od 2. ledna 1919 pod správou samostatného Lotyšska, byl poštovní provoz zpočátku v režii armády, která stávající známky Germania v malých nákladech opatřila šikmým fialovomodrým nebo červeným ručním razítkem „LIBAU“. Platily do 11. ledna.^[8]^[9]
Horní Slezsko (vydání francouzského okupačního úřadu 'Commission Interalliée de Gouvernement et de Plébiscite de Haute-Silésie, tzv. nouzové vydání Oppeln) z února 1920, s přetiskem ručního razítka „CIHS“ v mostě na kruhu ^[10]^[11]
Marienwerder, s třířádkovým otiskem „Commission Interalliée Marienwerder“, částečně s otiskem nové hodnoty. Pokud jde o otisky vyrobené místní tiskárnou, existuje nespočet variant.^[12]
Olsztyn, s černým třířádkovým otiskem „PLÉBISCITE OLSZTYN ALLENSTEIN“ (od 3. dubna 1920) popř. přetisk ve svislém oválu (z května 1920)
Oblast Sárska, nejprve přetisk „Sarre“, později „SAARGEBIET“, částečně ozdobným písmem s novým erbem Saar
Memel region (mandát Ligy národů)
Gdaňsk (Svobodné město). Pro Gdaňsk byly první přetisky vyrobeny Reichsdruckerei Berlin, později (od 10. srpna 1920) v tiskárnách Julia Sauera v Gdaňsku. Pozoruhodný je velký počet různých, většinou barevných provedení potisků.
Polsko (přeškrtnutý přetisk Gen.-Gouv. Warschau a další přetisk Poczta Polska, částečně s dalším cenným přetiskem, Michel no. 6-16^[13], další polská místní vydání s místními přetisky v Alexandrowo, Baranów, Błonie, Brzeziny, Ciechocinek, Grodzisk, Izbica, Kalisz, Łęczyca, Łowicz, Łuków, Ostrolęka, Ostrów, Ozorków, Plońsk, Poddębice, Pultusk, Sieradz, Skiernewice, Włocławek ^[14] a Zduńska Wola.

Nouzové vydání Libau, 25 Pf., typ II a, leden 1919
Marienwerder (Západní Prusko) z 27. března 1920
Olsztyn (Východní Prusko) od 3. dubna 1920
Olsztyn (ovál)
Memel Region (Klaipėda) (později litevský) od 1. srpna 1920
Oblast Sárska (1920–1935) od 30. ledna 1920
Oblast Sárska
Gdaňsk, od 14. června 1920
Gdaňsk
Gdaňsk, letecká známka 1920
Polsko
Polsko (první dočasné vydání v Poznani)

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Germania na Wikimedia Commons
Arbeitsgemeinschaft Germania-Marken
Sammlung Germania
Sammlung, die sich hauptsächlich mit den Jahrhundertkarten der Germania beschäftigt
Online-Katalog mit einem Vorwort und Bewertungen
www.germaniamarken.de
Ausstellung des Museums für Kommunikation in Frankfurt: Germania. Vom Mythos zur Marke

Literatura

Katalog Michel
- Deutschland-Spezial
- Briefe-Katalog Deutschland
- Ganzsachen-Katalog Deutschland
Příručka Germania-Marken, kterou sestavil a vydal Arbeitsgemeinschaft Germania-Marken e. V. im BDPh e. V., volný list, 1988 a násl. (nedokončeno)
Hans Friedrich: Die Germania-Marken des Deutschen Reiches – Eine Studie über den Aufbau einer Spezialsammlung der Germania-Marken im Reichsgebiet: Philatelie und Postgeschichte, Bonn-Bad Godesberg, č. 29; 1974

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germania (Briefmarke) na německé Wikipedii.

↑ Michel Ganzsachen-Katalog 1999, S. 121.
↑ Siehe z. B. Michel-Katalog Europa-Ost, Einführung S. 11.
↑ Handbuch Germania-Marken, Register 26, Seiten 010.950.01-010.950.04, Verfasser: Dr. T. Reimer und M. Althen, mit Nachtrag.
↑ Zu Nr. 157 G. Zenker in INFLA-Berichte 147/1989 S. 33, auch in Germania-Handbuch Register 18 S. 010.012.24.100a-101.
↑ Gerald Schwarz: Germania-Markenheftchen des Deutschen Reiches (1997), in: Handbuch Germania-Marken, Register 19, Seiten 010.050.01 bis 010.05095.
↑ F. Mörbel: Die Germania-Markenheftchen und ihrer Bögen, Bundesarbeitsgemeinschaft Rollenmarken, Markenheftchen, Automatenmarken im BdPh 2010.
↑ Handbuch Germania-Marken Register 7, Seite 010.001.01
↑ Michel-Deutschland-Spezial-Katalog 1983/84, S. 981 f.
↑ Abbildung einer für Libau ausgegebenen Überdruckmarke.
↑ Gunnar Gruber: Die Oppelner Notausgaben, BPP-Schriftenreihe Bd. 5, 2. Auflage, Radolfzell 2013.
↑ Abbildung von Marken der „Oppelner Notausgabe“ Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine..
↑ Eingehende Untersuchung der Aufdrucktypen von Walter Bauer (1995) im Handbuch Germania-Marken Register 35, Seiten 042.900.01 bis 042.900.205.
↑ Stefan Petriuk: 1. Aushilfsausgabe für Posen vom 5. August 1919, in: Rundschreiben 151 der Arbeitsgemeinschaft Deutsche Ostgebiete, Seite 1/2 (September 1996).
↑ Website mit Wiedergabe einer Lokalausgabe der Stadt, wahrscheinlich Nachdruck.

[1] Michel Ganzsachen-Katalog 1999, S. 121.

[2] Siehe z. B. Michel-Katalog Europa-Ost, Einführung S. 11.

[3] Handbuch Germania-Marken, Register 26, Seiten 010.950.01-010.950.04, Verfasser: Dr. T. Reimer und M. Althen, mit Nachtrag.

[4] Zu Nr. 157 G. Zenker in INFLA-Berichte 147/1989 S. 33, auch in Germania-Handbuch Register 18 S. 010.012.24.100a-101.

[5] Gerald Schwarz: Germania-Markenheftchen des Deutschen Reiches (1997), in: Handbuch Germania-Marken, Register 19, Seiten 010.050.01 bis 010.05095.

[6] F. Mörbel: Die Germania-Markenheftchen und ihrer Bögen, Bundesarbeitsgemeinschaft Rollenmarken, Markenheftchen, Automatenmarken im BdPh 2010.

[7] Handbuch Germania-Marken Register 7, Seite 010.001.01

[8] Michel-Deutschland-Spezial-Katalog 1983/84, S. 981 f.

[9] Abbildung einer für Libau ausgegebenen Überdruckmarke.

[10] Gunnar Gruber: Die Oppelner Notausgaben, BPP-Schriftenreihe Bd. 5, 2. Auflage, Radolfzell 2013.

[11] Abbildung von Marken der „Oppelner Notausgabe“ Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine..

[12] Eingehende Untersuchung der Aufdrucktypen von Walter Bauer (1995) im Handbuch Germania-Marken Register 35, Seiten 042.900.01 bis 042.900.205.

[13] Stefan Petriuk: 1. Aushilfsausgabe für Posen vom 5. August 1919, in: Rundschreiben 151 der Arbeitsgemeinschaft Deutsche Ostgebiete, Seite 1/2 (September 1996).

[14] Website mit Wiedergabe einer Lokalausgabe der Stadt, wahrscheinlich Nachdruck.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]