Georg Otto von Toggenburg
Georg Otto rytíř von Toggenburg-Sargans (Georg Otto Aloys Udalricus Ritter von Toggenburg-Sargans) (24. ledna 1810 Rhäzüns, Švýcarsko – 8. března 1888 Bolzano, Rakousko-Uhersko) byl rakouský politik a státní úředník švýcarského původu. Od mládí působil ve státních úřadech habsburské monarchie, dvakrát byl místodržitelem v Benátkách (1850–1855 a 1860–1866), mezitím zastával v rakouské vládě funkci ministra obchodu (1855–1859). Aktivní kariéru zakončil jako místodržitel v Tyrolsku (1866–1868), poté odešel do výslužby. V roce 1881 byl jmenován členem Panské sněmovny, jeho potomstvo získalo v roce 1892 titul hrabat.[1]
| Georg Otto von Toggenburg-Sargans | |
|---|---|
 | |
| Místodržitel v Tyrolsku | |
| Ve funkci: 31. prosince 1866 – 21. února 1868 | |
| Předchůdce | Karl Coronini-Cronberg |
| Nástupce | Josef Lasser von Zollheim |
| Místodržitel v Benátkách | |
| Ve funkci: 18. února 1860 – 19. října 1866 | |
| Předchůdce | Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg |
| Nástupce | Maršál Francie Edmond Le Boeuf (francouzská okupační správa) |
| Rakouský ministr obchodu | |
| Ve funkci: 7. února 1855 – 21. srpna 1859 | |
| Předchůdce | Andreas von Baumgartner |
| Nástupce | Karl Ludwig von Bruck (sloučení s ministerstvem financí) |
| Místodržitel v Benátkách | |
| Ve funkci: 1850 – 1855 | |
| Předchůdce | Anton von Puchner |
| Nástupce | Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg |
| Narození | 24. ledna 1810 Rhäzüns |
| Úmrtí | 8. března 1888 (ve věku 78 let) Bolzano |
| Místo pohřbení | cemetery of Bozen |
| Choť | (1852) Maria Adelheid von Sarnthein (1822–1855) (1858) Maria Virginia von Sarnthein (1833–1905) |
| Rodiče | Johann Georg de Toggenburg |
| Děti | Friedrich von Toggenburg |
| Příbuzní | Annette von Menz (tchyně) |
| Alma mater | Freiburská univerzita |
| Profese | politik a právník |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Commons | Georg Otto von Toggenburg-Sargans |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat.JPG)
Pocházel ze staré švýcarské rodiny, byl synem Johanna Georga Toggenburga (1765–1847), který pro svou osobu získal francouzský titul vikomta a koupil hrad Sargans. Georg získal středoškolské vzdělání v St. Gallen, poté studoval práva na univerzitách ve Vídni a Innsbrucku. V roce 1832 vstoupil do státních služeb a začínal jako konceptní praktikant u zemské vlády v Innsbrucku (1832). Později byl krajským komisařem v Tridentu (1839–1842), Bregenzi (1842–1843), Gorici (1843–1844) a Pisinu (1844–1847). V roce 1848 vedl prezidiální kancelář zemské vlády v Terstu a v letech 1849–1850 byl krajským prezidentem v Tridentu.
V letech 1850–1855 byl guvernérem, respektive místodržitelem v Benátsku[2], v této funkci byl podřízen vrchnímu veliteli Lombardsko-benátského království maršálu Radeckému. Poté byl povolán do Vídně a v letech 1855–1859 byl rakouským ministrem obchodu.[3] V tomto úřadu inicioval reformy v průmyslu, snažil se o udržení obchodních vztahů dědičných zemí s italskými državami a k dokonalosti přivedl rakouský poštovní a telegrafní systém. Po pádu Bachovy vlády rezignoval na funkci v srpnu 1859 a o půl roku později se vrátil do Benátek, kde byl v letech 1860–1866 znovu místodržitelem.[2] V této době došlo v důsledku války s Itálií ke ztrátě Lombardie (1861) a po válce v roce 1866 nakonec i Benátek. V letech 1866–1868 byl místodržitelem v Tyrolsku[4] a v roce 1868 odešel do výslužby.
Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1868) a Řádu železné koruny I. třídy (1852).[5] V roce 1881 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Získal také čestné občanství v Terstu (1857). Jeho potomstvu byl v roce 1892 přiznán titul hrabat.[6]
V roce 1852 se oženil s hraběnkou Marií Adelheid ze Sarntheinu (1822–1855), po ovdovění se podruhé oženil s její sestrou Marií Virginií (1833–1905). Z obou manželství se narodilo celkem osm dětí, z potomstva vynikl syn Friedrich (1866–1956), který byl taktéž místodržitelem v Tyrolsku a v letech 1917–1918 rakouským ministrem vnitra. Dědictvím po rodině hrabat ze Sarntheinu byl palác v Bolzanu známý jako Palais Toggenburg.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXV., Praha, 1904; s. 504 (heslo Toggenburg)
- ↑ a b Přehled představitelů státní správy v Benátkách na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Kolektiv: Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 585
- ↑ Přehled představitelů státní správy Tyrolska na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 124, 142 dostupné online
- ↑ Rodina Toggenburgů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 997–998 dostupné online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg von Toggenburg na Wikimedia Commons - Georg Otto von Toggenburg na webu rakouského parlamentu
- Georg Otto von Toggenburg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
