Gemini 5
Gemini 5 byl třetí pilotovaný kosmický let v rámci amerického programu Gemini. Uskutečnil se ve dnech 21. až 29. srpna 1965. Měl sériové označení GLV-5 12560, byl 15. kosmickou lodí s posádkou vyslanou do vesmíru, podle COSPAR byl katalogizován jako 1965-068A.[1]
| Gemini 5 | |
|---|---|
.jpg) | |
| Údaje o lodi | |
| Typ | pilotovaná kosmická loď |
| COSPAR | 1965-068A |
| Katalogové číslo | 1516 |
| Výrobce | McDonnell, USA |
| Provozovatel | NASA |
| Hmotnost | 3605 kg |
| Údaje o letu | |
| Členů posádky | 2 |
| Datum startu | 21. srpna 1965 13:59:59 UTC |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station, Florida, USA |
| Vzletová rampa | LC-19 |
| Nosná raketa | Titan 2 GLV |
| Délka letu | 7 dní, 22 hodin, 55 minut a 14 sekund |
| Datum přistání | 29. srpna 1965 12:55:13 UTC |
| Místo přistání | Atlantský oceán (29,73° s.š., 69,75° z.d.), USS Lake Champlain |
| Parametry dráhy | |
| typ dráhy | LEO |
| Epocha | 65-08-24.5 |
| Apogeum | 303 km |
| Perigeum | 197 km |
| Sklon dráhy | 32,61° |
| Doba oběhu | 89,38 minut |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva: Conrad, Cooper | |
| Navigace | |
Předchozí Gemini 4 Následující Gemini 7 | |
Posádka
editovat
Gordon Cooper (2), velící pilot- Charles Conrad (1), pilot
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka
editovat- Neil Armstrong, velící pilot
- Elliott See, pilot
Průběh letu Gemini 5
editovat
Start proběhl 21. srpna 1965 z mysu Canaveral na Floridě. Nosná raketa Titan 2 GLV vynesla na oběžnou dráhu kolem Země kosmickou loď Gemini 5 s velícím pilotem Gordonem Cooperem a pilotem Charlesem Conradem.
Po dosažení oběžné dráhy vyzkoušeli astronauti ovládání lodi, pomocí pomocného raketového motoru zvýšili rychlost letu. Při druhém obletu vypustili subsatelit REP o hmotnosti 34 kg, ke kterému se měli později přiblížit. Jako zdroj elektrické energie využívala loď Gemini 5 pevné palivové články, které se však ukázaly jako nepříliš spolehlivé. Tlak kyslíku se v palivových článcích snížil ze 60 atmosfér na 5 a řídící středisko letu uvažovalo o předčasném ukončení letu. Později se tlak stabilizoval a mírně se zvýšil, takže let pokračoval, astronauti však museli vystačit ze sníženou dodávkou elektrického proudu (z plánovaných 25 A na 10 A).[2]
Posádka se nedokázala s lodí přiblížit k satelitu REP, který se příliš vzdálil. Manévrování, které mělo ověřit navigační systém pro budoucí spojení dvou lodí na oběžné dráze, vyzkoušeli přiblížením se k fiktivní lodi „Phantom Agena“, jejíž dráhu určil počítač. Zbytek letu strávili astronauti fotografováním pro ministerstvo obrany, fotili starty raket Titan 2 a Minuteman a předem připravené obrazce v Austrálii a v Texasu, aby se ověřily rozlišovací schopnosti družicových snímků. Zabývali se i astronomickým pozorováním, pomocí spektrografu zkoumali mraky, pro mexickou vládu fotografovali odlehlé horské oblasti Mexika. Podařilo se jim navázat rádiové spojení s podmořskou stanicí Sealab 2, která byla v hloubce 64 m pod hladinou Tichého oceánu.[2]
Při 120. obletu byla oddělena servisní část kosmické lodi a byly zapáleny brzdící motory. Přistáli na hladině Atlantiku 440 km jihozápadně od Bermud, odkud byli vyloveni letadlovou lodí USS Lake Champlain.[3]
Astronauti obletěli 120krát Zemi, nalétali 5 milionů kilometrů a tím překonali tehdy platný rekord sovětského Vostoku 5.[4]
Reference
editovat- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 332.
- ↑ a b JŮN, Jan; KOUBSKÝ, Pavel; VÍTEK, Antonín. GEMINI 5 v L + K č. 21/1965 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-4-28 [cit. 2011-04-25]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.
- ↑ Encyklopedie kosmonautiky, s. 333
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemini 5 na Wikimedia Commons
