Garrincha
Manuel Francisco dos Santos, známý pod přezdívkou Garrincha (28. října 1933 – 20. ledna 1983 Rio de Janeiro) byl brazilský fotbalista, útočník, jeden z nejslavnějších fotbalistů brazilské historie. Garrincha se narodil v Pau Grande, čtvrť Magé, ve státě Rio de Janeiro, v roce 1933.
| Garrincha | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 28. října 1933 |
| Místo narození | Pau Grande |
| Datum úmrtí | 20. ledna 1983 (ve věku 49 let) |
| Místo úmrtí | Rio de Janeiro |
| Klubové informace | |
| Číslo dresu | 7 |
| Pozice | wing half a útočník |
| Profesionální kluby | |
| Botafogo de Futebol e Regatas (1953–1965) Brazilská fotbalová reprezentace (1955–1966) SC Corinthians Paulista (1966) CR Vasco da Gama (1967) Associação Atlética Portuguesa (1967) CDP Junior (1968) Clube de Regatas do Flamengo (1968–1969) Olaria Atlético Clube (1972) | |
| Další informace | |
| Povolání | fotbalista |
| Manžel(ka) | Elza Soaresová |
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa ve fotbale | ||
|
MS 1958 | Brazílie |
|
|
MS 1962 | Brazílie |
Roku 1999 byl zvolen v anketě FIFA sedmým nejlepším fotbalistou 20. století,[1] v anketě IFFHS byl osmý.[2] Byl také zařazen do nejlepší jedenáctky všech dob, kterou sestavila FIFA v roce 1994.[3]
Byl dvojnásobným mistrem světa z let 1958[4] a 1962.[5] Na šampionátu 1962 v Chile se stal se čtyřmi góly i nejlepším střelcem turnaje (spolu s dalšími pěti fotbalisty). Účastnil se i světového šampionátu roku 1966.[6] V brazilské reprezentaci sehrál 50 zápasů a vstřelil 12 gólů.[7] Brazilský národní tým nikdy neprohrál, pokud byli na hřišti pospolu Garrincha a Pelé.
Život a fotbalová kariéra
editovatPocházel z chudé venkovské rodiny a k profesionálnímu fotbalu se dostal až jako dvacetiletý. Prosadil se navzdory vážnému zdravotnímu postižení: jeho pravá noha byla o šest centimetrů kratší než levá.[8] . Navíc měl levou nohu vytočenou ven a pravou dovnitř. V dětství špatně chodil a kulhal. Lékař ho označil za zmrzačené dítě. S otcovou pomocí, který mu vyrobil jednoduchou tříkolku, denně trénoval a jeho stav se postupně zlepšoval. Začal hrát fotbal s kamarády, nakláněl se přitom na levou nohu a slabší pravou kontroloval míč. V osmnácti letech už byl nejlepším fotbalistou v Pau Grande. Do školy nechodil, od deseti let pracoval v továrně. Číst a psát se naučil až když se proslavil jako fotbalista. [9]Jeho otec byl alkoholik a Garrincha zdědil náklonnost k alkoholu.
Většinu své kariéry prožil v brazilském klubu Botafogo de Futebol e Regatas. Od roku 1953 v něm sehrál 581 ligových zápasů, ve kterých vstřelil 232 branek. V roce 1966 přestoupil do SC Corinthians Paulista, později působil v klubech Atlético Junior de Barranquilla (Kolumbie), Clube de Regatas do Flamengo a Olaria AC.
Jeho silnou zbraní byl driblink: dokázal protihráče obejít i z klidové pozice, zkušení obránci od něho běžně dostávali „jesle“.[10] Jako pravý křídelní útočník se proslavil fintou tělem a bleskovou kličkou na pravou stranu, která vstoupila do fotbalové historie jako Garrinchova klička. Jeho lehké načechrané centrové přihrávky od brankové čáry novináři nazvali padajícími listy. [9] Je také prvním fotbalistou, o kterém je známo, že kvůli zranění soupeřova hráče přerušil útočnou akci a kopl míč do zázemí — toto dnes už tradiční gesto fair play předvedl v roce 1960 v ligovém utkání proti Fluminense FC a bývá označováno jeho jménem.[11]
Po zranění v roce 1965 a operaci kolene se už nikdy nedostal do vrcholné formy. Na MS 1966 zaznamenal v zápase s Maďarskem svoji jedinou reprezentační porážku a už se do národního týmu nevrátil. Kariéru ukončil v roce 1973. Dne 19. prosince 1973 mu byl na rozloučenou uspořádán mezinárodní zápas mezi týmem FIFA World a Brazílií na stadionu Maracaná. [9]
Jeho přezdívka Garrincha znamená v překladu "střízlík" či "malý ptáček" (Troglodytes musculus neboli střízlík zahradní), získal ji pro svou drobnou postavu. V Brazílii je znám také jako Mané Garrincha (Mané od Manuel), v hlavním městě Brasílii je dokonce takto pojmenován stadion: Estádio Nacional Mané Garrincha.
Byl znám svým bouřlivým soukromým životem. Oženil se v roce 1952, v devatenácti letech se svou první láskou, teprve šestnáctiletou Nair Marques, tovární dělnicí z Pau Grande. Rozvedli se v roce 1965. S Nair měl osm dcer. Měl několik dalších vztahů. Údajně měl nejméně čtrnáct dětí.[12] V roce 1966 vzbudilo mediální ohlas jeho manželství s přední zpěvačkou samby Elzou Soaresovou. Ztratil tím hodně svých fanoušků v rodné Brazílii. [9][13]
Úspěchy, které měl Garrincha na fotbalovém hřišti byly v příkrém rozporu s jeho osobním životem. Během svého dospělého života hodně pil a byl účastníkem několika vážných dopravních nehod, zejména srážky s nákladním automobilem v dubnu 1969, při níž zemřela jeho tchyně.
Po skončení kariéry se těžce vyrovnával se ztrátou popularity. Hledal v útěchu v alkoholu, v posledních letech života chátral fyzicky, byl několikrát hospitalizován. Závislost na alkoholu, která byla v jeho rodině dědičná, vedla k jeho předčasnému úmrtí na cirhózu jater.[13] Jeho poslední roky byly nešťastné a temné – zdálo se, že se stal zapomenutým hrdinou – ale jeho pohřební průvod z Maracanã do Pau Grande přilákal tisíce fanoušků, přátel a bývalých hráčů, aby mu vzdali úctu. Jeho epitaf zní: „Tady odpočívá v pokoji ten, kdo byl radostí lidu – Mané Garrincha.“ Lidé namalovali na zeď: Obrigado, Garrincha, por você ter vivido (Děkujeme, Garrincho, že jsi žil).[13]
O jeho popularitě v Brazílii svědčí fakt, že na mezinárodním stadiónu Estádio do Maracanã je šatna domácích pojmenována po Garrinchovi a šatna hostů po Pelém.[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ en03.touri.com [online]. [cit. 31-12-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-04-2012.
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/iffhs-century.html
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/wrldallt.html
- ↑ http://www.rsssf.com/tables/58full.html
- ↑ http://www.rsssf.com/tables/62full.html
- ↑ http://www.rsssf.com/tables/66full.html
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/garrincha-intl.html
- ↑ http://www.eurofotbal.cz/clanky/garrincha-radost-brazilskeho-lidu-30168/
- ↑ a b c d CODR, Milan; URBAN, Ivo. Přemožitelé času sv. 16. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Manoel Francisco dos Santos-Garrincha, s. 172–176.
- ↑ Archivovaná kopie. theclassical.org [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-20.
- ↑ Archivovaná kopie. www.czasfutbolu.pl [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-20.
- ↑ Remembering the genius of Garrincha. news.bbc.co.uk. 2008-01-20. Dostupné online [cit. 2022-02-06]. (anglicky)
- ↑ a b c LICHVÁRČIKOVÁ, Anna. Garrincha - Anjel, čo nevedel lietať (+VIDEO). Šport7.sk [online]. 2010-11-21 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KALIBA, Jan. Fotbalový útočník Garrincha byl v Brazílii milován, přesto skončil špatně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-01-18 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Garrincha na Wikimedia Commons - Brazilské hvězdy na Idnes.cz
- Životopis na stránkách World Football Legends
