Galeamopus

rod plazů (vymřelých)

Galeamopus („Potřebující helmu”) byl rod velkého sauropodního dinosaura, blízce příbuzného severoamerickým rodům Diplodocus a Apatosaurus.[1]

Jak číst taxoboxGaleamopus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 155 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra galeamopa
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďDiplodocidae
PodčeleďDiplodocinae
RodGaleamopus
Binomické jméno
Galeamopus hayi
Tschopp et al., 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galemopus se vyskytoval téměř na konci období jury, před asi 155 miliony let, na západě Severní Ameriky. Jeho fosilie byly objeveny roku 1902 u města Sheridan na území dnešního státu Wyoming v souvrství Morrison svrchnojurského stáří. Dinosaurus měřil na délku kolem 23 až 27 metrů, jeho hmotnost je odhadována na 10 až 15 tun.[2] Roku 1924 byl paleontologem Williamem Jacobem Hollandem popsán jako nový druh rodu diplodokus (D. hayi), což platilo po dobu dalších 91 let.

V roce 2015 zjistili paleontologové Emanuel Tschopp, Octávio Mateus a Roger Benson, že jde o odlišného diplodokidního dinosaura, který si zaslouží vlastní rodové jméno. Genoholotyp HMNS 175 (dříve CM 662) tedy nyní reprezentuje druh Galeamopus hayi.[3]

Další výzkum

editovat

V květnu roku 2018 byla kostra galeamopa kompletní z 85 % slavnostně odhalena v muzeu v americkém Cincinnati.[4]

V roce 2022 byla publikována odborná práce, v rámci jejíhož výzkumu byly obratle galeamopa zkoumány moderními zobrazovacími technologiemi.[5]

Reference

editovat
  1. http://www.sci-news.com/paleontology/galeamopus-pabsti-new-species-long-necked-dinosaur-04835.html
  2. https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_g/galeamopus.php
  3. Tschopp, E. and Mateus, O. (2017). Osteology of Galeamopus pabsti sp. nov. (Sauropoda: Diplodocidae), with implications for neurocentral closure timing, and the cervico-dorsal transition in diplodocids. PeerJ. 5: e3179: 1-126.
  4. https://www.cincymuseum.org/jurassic-geist
  5. Oliver E. Demuth, Juan Benito, Emanuel Tschopp, Stephan Lautenschlager, Heinrich Mallison, Niklaus Heeb and Daniel J. Field (2022). Topology-Based Three-Dimensional Reconstruction of Delicate Skeletal Fossil Remains and the Quantification of Their Taphonomic Deformation. Frontiers in Ecology and Evolution. 10: 828006. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2022.828006

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat