Gaius Caesar

nejstarší syn Marka Vipsania Agrippy

Gaius Iulius Caesar (mezi 14. srpnem a 13. zářím 20 př. n. l.21. nebo 22. února 4 n. l. Limyra, Lýkie) byl nejstarší syn Marka Vipsania Agrippy a Iulie starší, dcery císaře Augusta. Jeho rodné jméno není známo,[3] jméno Gaius Iulius Caesar je jménem adoptivním.

Gaius Caesar
Rodné jménoGaius Vipsanius Agrippa
Narození20 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí21. února 4 (ve věku 24–25 let)
Lýkie
Místo pohřbeníAugustovo mauzoleum
Povolánípolitik a voják
ChoťLivilla
RodičeMarcus Vipsanius Agrippa[1] a Augustus a Julie starší[1][2]
RodJuliovsko-claudiovská dynastie, Vipsanii Agrippae a Julii Caesares
PříbuzníVipsania Marcella Minor, Agrippina starší, Vipsania Agrippina, Julia Minor, Lucius Caesar, Agrippa Postumus, Tiberillus, Vipsania Marcella Major a Vipsania Attica (sourozenci)
Funkceřímský senátor
Římský guvernér
římský konzul
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaia a jeho bratra Lucia adoptoval roku 17 př. n. l. císař Augustus,[4] který sám neměl mužského dědice. Jeho učitelem se stal Verrius Flaccus. V roce 13 př. n. l. se Gaius zúčastnil trojských her[5] a o pět let později byl představen vojsku v Galii. Augustovým přáním bylo, aby zastával co nejvíce čestných funkcí, takže se množila jeho reprezentační veřejná vystoupení (předsedání hrám). V letech 6 a 5 př. n. l. byl porůznu činný v kněžských úřadech (pontifex)[6] a obdržel i titul předák mládeže[7] (princeps iuventutis); zároveň se stal designovaným konzulem.

Jakožto Augustův dědic měl získat i vojenské zkušenosti. Příležitost k tomu se naskytla poté, co byl z Arménie vypuzen prořímsky orientovaný král Artavasdés a jeho místo zaujal Tigranés III., straník Parthů. V doprovodu význačných vojevůdců a vybaven mimořádnými prokonsulskými pravomocemi vytáhl Gaius roku 1 př. n. l. na východ, předtím však ještě uzavřel sňatek Livillou, dcerou Drusa staršího.[8] Cesta ho vedla přes Athény a Samos[9] do Egypta a Sýrie, kde 1. ledna 1 n. l. nastoupil svůj řádný konzulát. Koncem roku byl již v Arménii a s pomocí římského expedičního sboru tam dosadil na trůn nejprve Ariobarzana a po jeho brzké smrti Artavasda. Setkal se také s parthským králem Fraatem, který nové poměry u svých hranic uznal.

Přes tento slibný vývoj se objevily komplikace, neboť také Artavasdés poměrně brzy zemřel. Protiřímská strana v Arménii se pustila s Římany do tuhého zápasu, ačkoli Gaius obratně uznal za krále opět Tigrana III. Při obléhání města Artagiva, když se chtěl sejít s místním velitelem Addonem, byl Gaius 9. září 3 n. l. těžce raněn. Na zpáteční cestě zemřel v únoru příštího roku v lýkijském pobřežním městě Limyře.[10] Pohřben byl v Augustově mauzoleu.

Poznámky

editovat
  1. a b Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  2. Octavii. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 73.
  4. Suetonius, Augustus 64, 1.
  5. Cassius Dio 54, 26, 1.
  6. Cassius Dio 55, 9, 4; CIL XI 3040.
  7. Cassius Dio 55, 9, 9n; 12, 1.
  8. Tacitus, Letopisy 4, 40, 4, Cassius Dio 55, 10, 18.
  9. IGRR III 65, 444; Suetonius, Tiberius 12, 2.
  10. Cassius Dio 55, 10a, 6–10; CIL I² 68.

Literatura

editovat
  • CASSIUS DIO. Römische Geschichte 4. Překlad Otto Veh. Düsseldorf: Artemis & Winkler, 2007. 461 s. ISBN 978-3-538-03108-1. (německy) 
  • SUETONIUS TRANQUILLUS, Gaius. Životopisy dvanácti císařů. Překlad Bohumil Ryba. Praha: Svoboda, 1999. 584 s. ISBN 80-902300-5-9. 

Externí odkazy

editovat