Gęsiówka

Gęsiówka je hovorové polské označení pro vězení, které existovalo na ulici Gęsia ve Varšavě, které se za německé okupace během druhé světové války stalo nacistickým koncentračním táborem.

Židovští vězni a bojovníci odporu AK z „Batalionu Zośka“ po osvobození tábora v srpnu 1944

V letech 1945 až 1956 sloužila Gęsiówka jako vězeňský a pracovní tábor, provozovaný nejprve sovětskou NKVD, poté polskou komunistickou tajnou policií (Ministerstwo Bezpieczeństwa Publicznego).

Původně šlo o velkou vojenskou věznici vybudovanou nacisty během druhé světové války. Měla sloužit k hromadné internaci lidí, kteří sem byli umísťováni a to téměř vždy bez řádného soudu. Roku 1944 již v Polsku oficiálně žádní Židé nežili, kromě hrstky jedinců, kteří se schovávali po domácnostech. A poté asi 400 Židů z různých koutů Evropy, kteří přežívali na půdě bývalého varšavského ghetta Gęsiówka. Tábor byl v likvidaci a tak židovští vězni museli zlikvidovat zbývající stopy zločinců, než byli sami deportováni do vyhlazovacího tábora. Celá stavba byla opevněna, nacisté ji doplnili o několik bunkrů uvnitř i vně věznice. Pro povstalce bylo velmi těžké věznici dobýt a tak se po několika neúspěšných pokusech velitelé rozhodli odložit další útoky na příznivější dobu. Nakonec elitní jednotka „Zośka“ na vlastní žádost provedla útok a osvobodila 383 vězňů z 383. Většina těchto osvobozených Židů nakonec vstoupila do Zemské armády a bojovala až do úplného konce.

Husí farma

Tábor Gesiowka (též nazýván Husí farma) se zapsal do historie dne 5. srpna 1944, kdy byl osvobozen během varšavského povstání. Celé povstání řídil Zemský odboj a jeho cílem bylo porazit německé okupanty a zajistit politickou stabilitu poválečného Polska. Hlavními odbojáři byli polští skauti, tato organizace vznikla již před druhou světovou válkou. Nazývali se harcery, podle označení polského skautského hnutí. V odboji byl stanoven minimální věk pro přijetí na sedmnáct let, později bylo nutné organizaci rozšířit a věkovou hranici snížit. Dále vznikly další organizace jako Šedivé či Šedé řady nebo zástupy, ty spolupracovaly se Zemskou armádou. Ženy a dívky byly cvičeny na "jemnější" práce typu ošetřovatelky, pečovatelky, listonošky a spojky. Nicméně před německými vojáky ušetřeny nebyly. Za povstání utrpěly ztráty, byly vyvražďovány a Němci tímto způsobem prosazovali svou moc.

Propuknutí povstání

V době propuknutí povstání se Polsko nacházelo ve složité situaci. Němci ustupovali před tlakem Rudé armády, nicméně ta nemohla být za žádných okolností vnímána jako spojenec, či dokonce jako osvoboditel Polska. Z historie víme, že právě Stalin byl příznivcem Hitlerova režimu a v letech 1943-1944 zaútočil na Polsko, nechal povraždit polské důstojníky v Katyni a tím vyvolal ostrý konflikt mezi Polskem, Ruskem, Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Pro VB a USA bylo prvořadé zničit vliv Hitlera a to i za tu cenu, že potopí polskou nezávislost.

Začátek povstání provázely kruté bitvy o každou ulici a čtvrť. Zemská armáda vzdorovala německé palbě a Heinrich Himmler tak vydal rozkaz srovnat město se zemí (což se mu nakonec podařilo). Němci začali vytvářet živé štíty z civilistů, ale ani tak se jim nepodařilo zlomit odpor povstalců, obzvlášť pak harcerské jednotky.

Součástí povstání byla i krutost jednotek Dirlewangerovy brigády SS, jejíž členové byli spodinou společnosti, většinou s kriminální minulostí. Dirlewangerovi muži vraždili polské raněné, zajaté sestry bičovali, znásilňovali a poté zabili.

Poslední naději na porážku Němců upínalo zdecimované Polsko k Rudé armádě. Rudá armáda měla prostředky k osvobození hlavního města, nicméně Stalin chtěl posílit vliv komunismu v Polsku a tak proti Němcům nezasáhl. Nechal je prosadit svou ideologii a dokončit rasovou čistku. Záměrně znemožňoval plynulost dodávek zásob pro povstalce, aby později mohl uvolnit část svých zásob a před světem vystupovat jako vůdce se snahou pomoci.

Konec povstání

Dvouměsíční boj varšavského povstání byl vojensky poražen. Němci přijali Zemskou armádu jako partnera k vyjednávání o kapitulaci, nicméně Varšavu srovnali se zemí. Sověti ji obsadili roku 1945 a osvobozený koncentrační tábor "Husí farma" opět uvedli do provozu. Tentokrát sloužil pro bojovníky Zemské armády a další osoby vystupující proti režimu. Sovětský režim tedy Polsko neosvobodil, ale zneužil k prosazení svých mocenských cílů.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gęsiówka na Wikimedia Commons
ŠUSTROVÁ, Petruška; MLEJNEK, Josef. Osvobození koncentračního tábora Gęsiówka během Varšavského povstání v srpnu 1944. Český rozhlas [online]. 2013-7-25 [cit. 2014-5-26]. Dostupné online.
HONSOVÁ, Karolína. Systém nacistických koncentračních táborů (1933 – 1945) [online]. 2013-8-22 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online.
POSPÍŠIL, Ignác. Hrdinové Varšavského povstání. Christnet.cz [online]. 2008-7-30 [cit. 2014-5-26]. Dostupné online.