Göschenen
Göschenen (rétorománsky Caschanutta) je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 24 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Reusstal na řece Reuss, v nadmořské výšce 1102 metrů. Žije zde 448[1] obyvatel.
| Göschenen | |
|---|---|
 Centrum obce | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°40′4″ s. š., 8°35′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1102 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Uri |
  Göschenen Göschenen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 104,15 km² |
| Počet obyvatel | 448 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 4,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6487 |
| Označení vozidel | UR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovat
Pouze 1 % území obce tvoří osídlená plocha, z toho polovinu dopravní plochy (silnice, železnice). Také zemědělská plocha dosahuje pouze 7 % podílu se 759 ha, z toho především alpské oblasti v Göschenertalu s 689 ha. Pouze 70 ha tvoří louky a orná půda. Kromě 11 % lesů tvoří neproduktivní plochy většinu území obce, celkem 8372 ha, tj. 80,4 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti s malou nebo žádnou vegetací ve vysokých horách.
Na pravém břehu řeky Reuss se nachází velmi strmý vrchol Riental, který patří obci Göschenen. Na východě ji ohraničuje pohoří Schijenstock, Bächenstock a Rienzenstock. Na velmi obtížně zdolatelný vrchol Rientalalp se lze dostat po strmé horské stezce, která vede přes horský hřeben na Oberalp z Andermattu.
Údolí Göscheneralptal je přístupné pro vysokohorské túry. Na území obce Göschenen se nachází pět útulen a bivaků Švýcarského alpského klubu SAC: Salbit, Voralp, Chelenalp, Bergsee a Dammahütte, z nichž první dvě jsou od roku 2010 propojeny pro vysokohorské turisty mostem Salbit.
Historie
editovatNejstarší zmínka o obci pochází z roku 1280 pod názvem Geschenden.[2] Kaple Početí Panny Marie byla postavena nejpozději v 11. nebo 12. století, nová budova ve 14. století (odpustkový list z roku 1341). Kaplanská kurie, založená v roce 1556, je trvale obsazena od roku 1641. Göschenen původně patřil k farnosti Silenen a od roku 1439 k farnosti Wassen. V roce 1875 byla farnost oddělena od Wassenu a v roce 1900 byl postaven nový farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň se farnost politicky osamostatnila.
V roce 1290 se obyvatelé Göschenenu postavili proti výměně majetku mezi klášterem Wettingen a opatstvím Fraumünster v Curychu. Po dlouhá staletí byly hlavními odvětvími místního hospodářství zemědělství, obchod s koňmi a křišťálem. Gotthardská silnice, otevřená v roce 1830, a Gotthardská dráha, otevřená v roce 1882, podpořily dopravu a učinily z Göschenenu centrum povoznictví až do zahájení provozu Schöllenenské dráhy v roce 1917. Kolem roku 1900 se v obci rozvíjel průmysl těžby a zpracování žuly, v roce 1905 byla postavena městská elektrárna, v roce 1962 elektrárna Göschenen a v roce 1980 Gotthardský silniční tunel, jehož dispečink zde sídlí.[2]
Obyvatelstvo
editovatVývoj populace
editovatVýrazné výkyvy v počtu obyvatel v Göschenenu souvisejí s velkými stavebními projekty (výstavba Gotthardské dráhy kolem roku 1880, její elektrifikace kolem roku 1920, výstavba elektrárny kolem roku 1960). Jinak je v posledních staletích relativně stabilní, s postupným poklesem od 2. poloviny 20. století.
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1837 | 1850 | 1880 | 1888 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2010 |
| Počet obyvatel | 344 | 348 | 2992 | 703 | 974 | 860 | 850 | 698 | 1284 | 888 | 708 | 585 | 511 | 473 | 428 |
Jazyky
editovatTéměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 95 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2 % portugalštinu a 1 % španělštinu.
Národnostní složení
editovatZ 473 obyvatel na konci roku 2005 bylo 440 (93 %) švýcarských státních příslušníků. Přistěhovalci pocházejí ze střední Evropy (Německo, Lichtenštejnsko a Rakousko), jižní Evropy (Portugalsko, Itálie a Španělsko) Islandu a Brazílie. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 483 osob (94 %) švýcarské občanství, z toho 15 osob mělo dvojí občanství.
Gotthardské tunely
editovat
Železniční tunel
editovatNa území osady se nachází severní portál železničního Gotthardského tunelu, který byl vybudován v letech 1872 až 1882 na Gotthardské dráze. U obce Wassen (928 m n. m.) je vybudována soustava vratných stoupajících tunelů, které trať vyvedou cca o 200 m výše k portálu vrcholového Gotthardského tunelu.
V roce 2007 se uskutečnily akce k 125. výročí Gotthardské dráhy.
Gotthardský úpatní tunel
editovatOd konce 20. století byl ve výstavbě nový železniční tunel, který je budován „při základně“ (basis) a stal se součástí 57 km dlouhé nové tratě (NEAT, Neue Eisenbahn-Alpentransversale). Zkušební provoz v tunelu započal v prosinci 2013 a po jeho otevření pro běžný provoz v prosinci 2016 došlo k citelnému snížení provozu na původní trati. Od otevření úpatního tunelu tak slouží pouze regionální osobní dopravě a turistickým vlakům, případně jako záložní trať v případě nečekaných mimořádností v úpatním tunelu.
Silniční tunel
editovatV oblasti se nachází také severní portál silničního Gotthardského tunelu, který byl otevřen v roce 1980.
Schöllenenbahn
editovatGöschenen je rovněž výchozím bodem dráhy Schöllenenbahn, spadající dnes pod Matterhorn Gotthard Bahn (MGB), ozubnicové dráhy o metrovém rozchodu, která vede do Andermattu a spojuje tak Gotthardskou dráhu se systémem úzkorozchodných železnic jihu jihu Švýcarska (Furka-Oberalp-Bahn, nyní také součást MGB). Železnice stoupá těsným údolím kolem řeky Reuss do soutěsky Schöllenenschlucht se známým mostem Teufels-brücke (Čertův most). Na skalní stěně soutěsky se nachází památník generála Suvorova.
Přehrada
editovatZhruba 8 km nad údolím leží přehradní nádrž Göscheneralp-Stausee, která slouží jako zásobárna vody pro elektrárnu v Göschenen.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Göschenen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c STADLER, Hans. Göschenen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-09-14 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Göschenen na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
- (německy) [2] Archivováno 24. 1. 2007 na Wayback Machine. – stránky NEAT
