Gíza
Gíza (arabsky الجيزة) je třetí největší egyptské město, které se nachází na západním břehu Nilu, přibližně dvacet kilometrů jihozápadně od hlavního města Káhiry. Společně s dalšími třemi městy Káhirou, Šubrá al-Chejmou a Helwánem tvoří metropolitní oblast Velká Káhira. Město Gíza je hlavním městem guvernorátu Gíza a nachází se na jeho severovýchodních hranicích. Ve městě žije přibližně 5,60 milionu[1] obyvatel.
| Gíza الجيزة | |
|---|---|
 Hlavní dopravní tepna v Gíze | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 29°59′13″ s. š., 31°12′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 23 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC + 2 |
| Stát |  Egypt |
| Guvernorát | Gíza |
  Gíza | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 187 km² |
| Počet obyvatel | 5 598 402 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 29 938 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 642 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | (+20) 2 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město je světově proslulé díky pyramidovému poli, které se zde nachází. Na tomto místě se nacházejí jedny z nejpozoruhodnějších památek starověkého světa. Mezi ně například patří Velká sfinga, Velká pyramida a mnoho dalších pyramid a chrámů.
Historie
editovatDvacet kilometrů jižně od dnešní Gízy se nachází město Mennofer (též známé pod řeckým názvem Memfis), které bylo prvním hlavním městem sjednoceného Egypta. A právě zde, na gízské náhorní plošině, stavěli panovníci starověké říše své hrobky a monumenty. Kromě známých pyramid se na zdejší plošině nacházejí i další staroegyptské monumenty, mezi nimiž je například hrobka faraona z první dynastie Wadžiho či Ninecera z druhé dynastie.
Infrastruktura
editovatGíza se během své historie dočkala mnoha změn. Ty přicházely v různých obdobích, kdy byl Egypt pod nadvládou mnoha různých vládců. Během britské okupace od 18. století až do počátku století dvacátého byly změny zaměřeny na výstavbu nových silnic, ulic a domů. Infrastruktura se rychle rozvíjela i díky turismu a velkému zájmu o starověké památky, které se zde nacházejí. V roce 1891 zde byla otevřena první zoologická zahrada na africkém kontinentu a ve Středomoří. V Gíze se rovněž nachází velké množství parků. Zdravotní péče je zde stejně jako v Káhiře na pokročilé úrovni. Kromě nemocnic jsou zde další zdravotnická zařízení, soukromé kliniky a laboratoře. V Gíze je zastoupen chemický, strojní a filmový průmysl. Nachází se zde továrny na výrobu cigaret.
Doprava
editovatDoprava v Gíze zahrnuje rozsáhlou síť silnic, železnic a metra. Silniční doprava je zde zajišťována osobními auty, taxislužbou, soukromými autobusy a mikrobusy. Hustá silniční síť spojuje Gízu s okolními městy jako jsou Káhira či Město 6. října. Nachází se zde mnoho mostů a nadjezdů. Provoz ve zdejších ulicích je ohromující a město je tak neustále přeplněné. Nejrychlejší a nejefektivnější způsob dopravy je tak metro, které Gíza sdílí se sousední Káhirou.
Podnebí
editovatV Gíze panuje suché podnebí, avšak díky Nilu často s vysokou vlhkostí vzduchu. Časté jsou zde větrné bouře, které v od března do dubna přinášejí do města saharský prach. Teploty se během zimního období pohybují mezi 12 °C až 17 °C, v noci klesnou pod 7 °C. Nejnižší naměřená teplota měla hodnotu 0,8 °C. Během letních měsíců teplota nepřekračuje hranici 40 °C a neklesne pod 20 °C. Dešťové přeháňky se zde vyskytují jen zřídka, avšak náhlý déšť způsobuje velké záplavy.
Kultura a vzdělání
editovatKromě jiných vzdělávacích zařízení se zde nachází Káhirská univerzita, která se do Gízy přestěhovala v roce 1924. Gíza je vzdělávacím centrem nejen pro Egypťany, ale i pro studenty ze Středomoří. Město disponuje množstvím škol, mateřských škol a institutů vyššího vzdělání.
Kromě památek a muzeí věnovaných starověkému Egyptu se zde nachází například také Muzeum Mohameda Mahmúda Chalíla s významnou sbírkou evropských impresionistů.
Sport
editovatGíza je domovem druhého nejúspěšnějšího egyptského a afrického fotbalového klubu Zamalku SC. Kromě tohoto klubu zde působí i další celky jako Tersana či Seid Shooting Club.
Partnerská města
editovat
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Dostupné online.
