Fulveny

skupina chemických sloučenin

Fulveny jsou uhlovodíky formálně odvozené vytvořením konjugovaného kruhu a napojením methylidenové skupiny exocyklickou dvojnou vazbu.[1][2]

Chemická struktura pentafulvenu

Fulveny se pojmenovávají podle počtu atomů v kruhu; nejjednodušší zástupce methylencyklopropen se tak označuje jako triafulven a methylencyklopentadien jako pentafulven.[3]

Příprava

editovat

Fulveny se připravují kondenzacemi cyklopentadienualdehydy a ketony:

C5H6 + R2C=O → C4H4C=CR2 + H2O

Tuto přípravu objevil Johannes Thiele.[4]

Moderní syntézy využívají tlumivé roztoky.[ujasnit][5][6]

Vlastnosti

editovat

Konjugace destabilizuje exocyklické dvojné vazby, protože by (podle Hückelova pravidla) polarizace π elektronů vedla k aromatickým iontům; fulveny tak na sebe snadno navazují nukleofily i elektrofily. Mají malé rozdíly energií mezi HOMO a LUMO, což často vyvolává viditelné zbarvení.[7]

Fulvenové ligandy

editovat

Fulveny se často používají jako ligandy a prekurzory ligandů;[8] příkladem může být 2,3,4,5-tetramethylfulven (zkráceně Me4Fv), vznikající deprotonací kationtových pentamethylcyklopentadienylových komplexů.[9]

 
η4- a η6-fulvenové komplexy

-->

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fulvenes na anglické Wikipedii.

  1. Israel Agranat. The Jerusalem Symposia on Quantum Chemistry and Biochemistry. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-94-010-1839-5. DOI 10.1007/978-94-010-1837-1_36. Kapitola Ground-State Versus Excited-State Polarity of Triafulvenes: A Study of Solvent Effects on Molecular Electronic Spectra, s. 573–583. 
  2. Markus Neuenschwander. Synthetic and NMR spectroscopic investigations of fulvenes and fulvalenes. Pure and Applied Chemistry. 1986, s. 55–66. Dostupné online. DOI 10.1351/pac198658010055. 
  3. The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book. Příprava vydání Victor Gold. 4. vyd. Research Triangle Park, NC: International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) Dostupné online. DOI 10.1351/goldbook.f02550. (anglicky) DOI: 10.1351/goldbook. 
  4. K. Hafner; K. H. Vöpel; G. Ploss; C. König. 6-(Dimethylamino)Fulvene. Organic Syntheses. 1967, s. 52. DOI 10.15227/orgsyn.047.0052. 
  5. Necdet Coşkun; Ihsan Erden. An efficient catalytic method for fulvene synthesis. Tetrahedron. 2011-11-11, s. 8607–8614. ISSN 0040-4020. DOI 10.1016/j.tet.2011.09.036. PMID 22021940. 
  6. Paul Sieverding; Johanna Osterbrink; Claire Besson; Paul Kögerler. Kinetics and mechanism of pyrrolidine buffer-catalyzed fulvene formation. The Journal of Organic Chemistry. 2019-01-18, s. 486–494. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/acs.joc.8b01660. PMID 30540466. 
  7. M. Neuenschwander. The Chemistry of Double-Bonded Functional Group. [s.l.]: Wiley, 1989. ISBN 978-0-470-77225-6. DOI 10.1002/9780470772256.ch4. Kapitola Fulvene, s. 1132–1136. 
  8. Katja Strohfeldt; Matthias Tacke. Bioorganometallic fulvene-derived titanocene anti-cancer drugs. Chemical Society Reviews. 2008, s. 1174–1187. DOI 10.1039/B707310K. PMID 18497930. 
  9. A. Z. Kreindlin; M. A. Rybinskaya. Cationic and Neutral Transition Metal Complexes with a Tetramethylfulvene or Trimethylallyldiene Ligand. Russian Chemical Reviews. 2004, s. 417–432. DOI 10.1070/RC2004v073n05ABEH000842. Bibcode 2004RuCRv..73..417K.