Wikipedie

Friedrich Friedländer

rakouský malíř

Friedrich Friedländer, později Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim (Mahlheim) (10. ledna 1825 Uhlířské Janovice – 14. ledna 1901 Vídeň) byl česko-rakouský malíř.

Friedrich Friedländer
Narození10. ledna 1825
Uhlířské Janovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. června 1901 (ve věku 76 let) nebo 14. ledna 1901 (ve věku 76 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
DětiHedwig Friedländerová
Rudolf Friedländer
Významná dílaBezohledný otec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Studoval vídeňskou Akademii a později pokračoval soukromě v ateliéru profesora Ferdinanda Georga Waldmüllera. Díky podpoře svého mecenáše R. von Arthabera v roce 1850 navštívil Itálii, v a 1854 Paříž. V letech 1851-1856 pobýval v Düsseldorfu a byl členem tamního spolku Malkasten. Je řazen k düsseldorfské malířské škole. Od roku 1856 žil trvale ve Vídni, ale obesílal pražské výstavy. Jeho obrazy jsou zastoupeny v českých galeriích i soukromých sbírkách.

Roku 1865 obdržel Řád Františka Josefa a bavorský Řád sv. Michaela a následující rok se stal členem Vídeňské akademie, roku 1871 byl radou Akademie a členem komise pro přípravu Světové výstavy ve Vídni (1873). Roku 1867 byl oceněn Zlatou medailí a Řádem za zásluhy. Roku 1889 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Mahlheim. Byl jedním ze zakladatelů Vídeňského uměleckého sdružení (Wiener Künstlergenossenschaft) a členem sborů Hassia Darmstadt, Franconia Berlin a Teutonia Wien, čestným členem mnichovského uměleckého spolku (Münchener Künstlergenossenschaft).

Friedrich Friedländer konvertoval roku 1846 ke katolictví a roku 1855 se oženil s Marií, dcerou dvorního rady Václava Wacka. Nejstarší syn Rudolf (* 1858) byl soudním radou, dcery Camilla a Hedwiga a prostřední syn Alfred se rovněž věnovali malířství.[1][2] Nejmladší syn Friedrich (* 1868) byl lékař, primář vídeňské nemocnice a univerzitní profesor.

Dílo

editovat

Byl malířem historických výjevů, který vzbudil pozornost svým plátnem Smrt Tassova. Náměty hledal ve vojenském i civilním životě Vídně, po prusko-rakouské válce 1866 často ve spojitosti s válečnými veterány. Obrazy válečných vysloužilců se těšily oblibě u Friedländerových současníků.[1] Řada jeho obrazů se nachází v císařských sbírkách vojenského muzea ve Vídni (Wiener Heeresgeschichtlichen Museums).

Později, po roce 1870 a cestě do Württemberska, maloval žánrové kompozice z venkovského života, někdy s moralizujícím podtextem.

Známá díla

editovat
  • Švábské děvče v kostele, 1877, Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Invalidé ve vinném sklepě (70. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky

Zastoupení ve sbírkách

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Friedrich Friedländer – rozhovor veteránů (kol.1901)
  •  
    Friedrich Friedländer – blick in eine Stube mit spielenden Kindern und Mutter bei der Handarbeit.(cca 1901)
  •  
    Friedrich Friedländer – doktor (1870)
  •  
    Friedrich Friedländer – Der Hobbymaler (cca 1901)
  •  
    Friedrich Friedländer – Die Brautwerbung (cca 1901)
  •  
    Friedrich Friedländer – Umtrunk der Veteranen (cca 1901)

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim na anglické Wikipedii a Friedrich Friedländer na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Jana Moravcová, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 72
  2. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Friedländer-Malheim, Friedrich von

Literatura

editovat
  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • Sajvera Bohuslav, Osobnosti Uhlířskojanovicka, Město Uhlířské Janovice 2006
  • Heribert Sturm: Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: Oldenbourg 1974
  • Ulrich Thieme, Felix Becker (eds.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. 37 Bände. Leipzig: Engelmann 1907-1950

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Friedrich_Friedländer&oldid=24135600“