Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský
Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský (5. dubna 1591, Wolfenbüttel – 11. srpna 1634, Braunschweig) byl od roku 1613 brunšvicko-lüneburským vévodou a wolfenbüttelským knížetem.
| Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský | |
|---|---|
| brunšvicko-lüneburský vévoda, brunšvicko-wolfenbüttelský kníže | |
 | |
| Narození | 5. dubna 1591 Wolfenbüttel |
| Úmrtí | 11. srpna 1634 Braunschweig |
| Manželka | Anna Žofie Braniborská |
| Rod | Welfové |
| Otec | Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský |
| Matka | Alžběta Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFridrich Ulrich se narodil jako nejstarší syn vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského a jeho druhé manželky Alžběty Dánské, dcery dánského krále Frederika II. Fridrich studoval na univerzitách v Helmstedtu a Tübingenu.
Anglie 1610
editovatV březnu 1610 Fridrich Ulrich navštívil svou tetu Annu Dánskou v Anglii, kde pobýval v St James's Palace s princem Jindřichem, který ho vzal na prohlídku lodi Prince Royal ve Woolwich. Podnikl cestu po jihozápadě, navštívil Oxford, Gloucester, Bath, a Bristol, kde se dozvěděl o zavraždění francouzského krále Jindřicha IV. a poté svou cestu ukončil. Básník sir David Murray, gentleman z domácnosti prince Jindřicha, který řídil část cesty, použil na výdaje 1000 liber. Fridrich se zúčastnil průvodu London's Love to Prince Henry a Tethys' Festival, které se konaly na počest nového prince z Walesu, prince Jindřicha. V dubnu vystoupil na turnaji "běh k prstenu". Princ z Walesu mu daroval jeho portrét namalovaný Isaacem Oliverem. Král Jakub I. mu dal šperk a prsten za 1900 liber od Petera Vanlora, který Fridrich věnoval princezně Alžbětě. Po smrti prince Jindřicha v roce 1612 byl vévodovi poslán oblek z pozlaceného brnění.
Brunšvicko-lüneburský vévoda
editovatFridrich Ulrich se stal vévodou po smrti svého otce v roce 1613. V roce 1615 se zapojil do války s městem Braunschweig, které se zdráhalo uznat jeho vládu.
V letech 1616 až 1622 byl de facto sesazen svou matkou Alžbětou, která ho sesadila s pomocí svého bratra krále Kristiána IV., a to kvůli Fridrichovu alkoholismu; vládu vedl Anton von Streithorst, který téměř zničil stát těžbou mincí z levných kovů, čímž způsobil inflaci. Kvůli špatné situaci v zemi nechal král Kristián Fridricha, aby se znovu ujal vlády. Pomocí šlechty se mu podařilo znovu získat kontrolu nad státem a členové Streithorstovy vlády uprchli ze země.
Kvůli Fridrichově nerozhodnosti a slabosti byl Braunschweig během třicetileté války silně vypleněn - jak katolickými silami Tilly a Pappenheima, tak protestantskými silami dánského krále Kristiána a švédského rále Gustava Adolfa. Vévoda během této doby ztratil většinu svého území.
Vévoda Fridrich Ulrich zemřel 11. srpna 1634 ve věku 43 let v Braunschweigu na nehodu.
Manželství a potomci
editovatFridrich Ulrich se v roce 1614 oženil s Annou Žofií (1598–1659), dcerou braniborského kurfiřta Jana Zikmunda. Manželé neměli potomky a Fridrich se chtěl s Annou rozvést, než však k rozvodu došlo, vévoda zemřel. Anna Žofie strávila své vdovství v Schöningenu, kde založila renomovanou školu Anna-Sophianeum.
Vývod z předků
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Ulrich, Duke of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Oldřich Brunšvicko-Lüneburský na Wikimedia Commons
| Brunšvicko-lüneburský vévoda a brunšvicko-wolfenbüttelský kníže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jindřich Julius |
1613–1634 Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský |
Nástupce: August |
| Brunšvicko-lüneburský vévoda a calenberský kníže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jindřich Julius |
1613–1634 Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský |
Nástupce: Jiří |
| Brunšvicko-lüneburský vévoda a grubenhagenský kníže pouze de facto | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jindřich Julius |
1613–1617 Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský |
Nástupce: Kristián |
