Frederik VI.
Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň – 3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 1808 až 1814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.
| Frederik VI. Dánský | |
|---|---|
| král dánský a norský | |
 Frederik VI. v roce 1825 na obrazu CH.W. Eckersberga | |
| Doba vlády | 1808–1839, Dánsko 1808–1814, Norsko |
| Tituly | vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský |
| Narození | 28. ledna 1768 Kodaň |
| Úmrtí | 3. prosince 1839 Kodaň |
| Pohřben | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Kristián VII. |
| Nástupce | Kristián VIII., Dánsko Kristián Frederik, Norsko |
| Manželka | Marie Hesensko-Kasselská |
| Potomci | Karolina Vilemína Marie |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Kristián VII. |
| Matka | Karolina Matylda Hannoverská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatFrederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.
Dětství
editovatMěl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.
Princ regent
editovatRoku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.
Vláda
editovatFrederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.
Za napoleonských válek stálo dosud neutrální Dánsko po dvojím bombardování Kodaně britskou flotilou (1801,1807) od 31.10.1807 na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska. Král se kvůli udržení suverenity Dánska též osobně vypravil na Vídeňský kongres.
V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.
Manželství a potomci
editovat31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.
Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:
- Kristián (22. září 1791 – 23. září 1791)
- Marie Luisa (19. listopadu 1792 – 12. října 1793)
- Karolina (28. října 1793 – 31. března 1881), ⚭ 1829 Frederik Ferdinand Dánský (22. listopadu 1792 – 29. června 1863)
- Luisa (21. srpna 1795 – 7. prosince 1795)
- Kristián (1. září 1797 – 5. září 1797)
- Juliana Luisa (12. února 1802 – 23. února 1802)
- Frederika Marie (3. června 1805 – 14. června 1805)
- Vilemína Marie (18. ledna 1808 – 30. května 1891),
- ⚭ 1828 Frederik (6. října 1808 – 15. listopadu 1863), vévoda šlesvický, holštýnský a lauenburský a jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti, manželé se rozvedli v roce 1834
- ⚭ 1835 Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (30. září 1813 – 24. října 1878)
Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.
Nástupce na trůn
editovatZ osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik VI. na Wikimedia Commons - http://www.rosenborgslot.dk/ (dánsky nebo anglicky)
- https://runeberg.org/dbl/5/0311.html
| Předchůdce: Kristián VII. |
|
Dánský král 1808–1839 |
|
Nástupce: Kristián VIII. |
| Předchůdce: Kristián VII. |
|
Král Wendů a Gothů 1808–1839 |
|
Nástupce: Kristián VIII. |
| Předchůdce: Kristián VII. |
.svg){kind=small}
|
Norský král 1808–1814 |
|
Nástupce: Kristián Frederik Dánský |
| Předchůdce: Kristián VII. |
|
Vévoda Šlesvicko-Holštýnský 1808–1839 |
|
Nástupce: Kristián VIII. |
| Předchůdce: Jiří III. |
|
Vévoda lauenburský Fridrich I. 1814–1839 |
|
Nástupce: Kristián I. |
