Freinetovská škola

Freinetovská škola nebo Freinetova pedagogika je jeden z alternativních pedagogických směrů, založený na svobodném projevu dětí; při výuce se využívá volný text, volná kresba, meziškolní korespondence, studentské noviny a podobně.

Její zakladatelé, francouzský učitel a teoretik pracovních škol Célestin Freinet (1896–1966) a jeho manželka Élise vypracovali koncepci, podle které se třída má vybavit různými pomůckami a pracovními kouty, ve kterých se děti mohou individuálně nebo ve skupinách věnovat činnostem v oblasti přírodních věd, techniky, domácích prácí, umělecké tvorby či jazykové komunikace. Tyto školy jsou nejvíce rozšířeny ve Francii, Belgii a Nizozemsku.

Freinet používané techniky popsal v knize s názvem Les technologies Freinet de l'école moderne (Technologie Freinetovy moderní školy, 1964). Tato pedagogika je součástí hnutí New Education z roku 1899, jehož různé proudy se od roku 1921 rozvíjely prostřednictvím Mezinárodní ligy pro nové vzdělávání.

Charakteristiky

Třída je mnohostranně rozčleněný pracovní prostor pro získávání zkušeností (pracovní ateliéry)
Individuální týdenní pracovní plán žáka, který projednává žák na začátku týdne s učitelem
Pracovní knihovna obsahuje informativní sešity, které podněcují k dalšímu bádání včetně audiovizuálních materiálů
Kartotéka rozděluje základní učivo pomocí karet s testy a informacemi o úkolech a řešeních
Akustické učební programy, zvláště pro jazykovou výuku
Školní tiskárna s mnohostranným použitím, která slouží k rozvíjení manuálních a intelektových schopností žáků (tvorba školního časopisu)
Nástěnka pro zveřejňování kritik, pochval, přání a pracovních výsledků žáků
Děti se volně vyjadřují
Rozvrh hodin je nutný, ale nemá pevné hranice
Klade se důraz na individuální práci žáků
Využívají se volné texty, které se čtou 1× týdně

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pédagogie Freinet na francouzské Wikipedii.